Láska

Chtěla jsem tolik tento pocit prožít až jsem si nalhávala, že všechny mé krátké i pár dlouhých vztahů jsou plné oboustranné lásky, ale ve skutečnosti šlo o pouhou domněnku..

Moje první „láska“ byla už v 8. třídě kdy jsem byla tolik překvapená, že žádaný a hezký kluk má o mě zájem, že jsem mu bez přemýšlení vyhověla a začalo krásné období mého mladého života. Trávila jsem s ním krásné letní dny..byla jsem opravdu šťastná. Mohla jsem se sním pyšnit kde to jen šlo. Byl o dva roky starší a tak pěkný. Měla jsem z něj respekt což nabývalo na přitažlivosti k němu. Bohužel on moc dobře věděl, že jsem do něj zblázněná a udělám vše co mu na očích vidím. Měl tak tajemnou povahu, nikdy jsem nevěděla co si myslí, zda mě má opravdu rád..na druhou stranu jsem se utěšovala tím, že za mnou chodil skoro každý den a byli jsme spolu nejdéle co kdy s kým byl..Jednou na podzim skončilo vše.. Dozvěděla jsem se, že můj kluk s krásným úsměvem mě podvedl v létě..jeho omluva pro to byla, že já sem sním nechtěla spát.. skončilo to..ale ne v mém srdci..
Dále jsem trávila studené podzimní dny..bohužel sama se svými vzpomínkami..Jak to tak bývá, když vás někdo zblázní jen tak na něj nezapomenete..i mě se to stalo..netrvalo dlouho a opět se vrátil do mého života a náš příběh pokračoval.. bylo to ale pouhé pokračování čeho si..necítila jsem se už tolik šťastná a on už nebyl takový jako býval..Pokaždé kdy jsme se viděli bylo to jen z pouhé povinnosti..a my jsme se čím dál více od sebe oddalovali až to skončilo jednou provždy.. Trvalo mi opravdu dlouho než jsem na něj zapomněla na ten krásný půl rok bez posledních pár týdnu..Půl rok, který mi daroval, půl rok při kterém jsme se procházeli po našem ne moc hezkém sídlišti, nebo i po Praze, podnikali jsme toho hodně..mě bylo ale úplně jedno kam chodíme stačilo mi, že ty jsi v mé přítomnosti a daruješ mi své úsměvy, lichotky, tvé srandovní příběhy,které jsi mi vždy vyprávěl aby si mě pobavil,tvoji náklonnost,tvůj krásný rozzářený pohled a hlavně si na mne přenášel ten krásný pocit o kterém jsem si myslela, že je láska..ale nebyla bylo to jen pobláznění..byl to jen můj přehnaný respekt k tobě a tajemnost která mne k tobě táhla- to bylo to proč jsem se cítila jak v sedmém nebi..
Dále bylo dost krátkých i delších vztahů nebo jen pár úletů, které každý někdy dopustí..Pokaždé jsem tyto osoby měla neskutečně ráda proto jsem si myslela, že je to láska..ale bohužel zase nebyla..
Až teď..
Nikdy nevíte kdy vás to potká a mě to potkalo právě teď…Tenhle kluk pro mne vždy moc znamenal už od prvního ročníku se mi líbil, po pár měsících i on opětoval mé city já jsem se ale rozhodla pro jiného a jeho nechala utápět ve svých citech…Mezi námi se nic nezměnilo je na mě hodný jako vždy, pokaždé si ze mě dělá srandu, ale já to mám tolik ráda..Vlastně spolu flirtujeme po celé dva roky co se potkáváme o přestávkách na chodbě..nikdy jsem ale netušila, že právě on je pro mě tolik důležitý.. Nedávno jsem si uvědomila, že pro mě není jen kamarád s kterým jsme jak sourozenci je to něco víc..mám potřebu bavit se sním víc a víc..Těším se do školy hlavně na něho, jen co zazvoní zvonek potřebuji ho vidět..On je pro mě někdo..kdo mi dokáže pomoct když potřebuji, někdo kdo mě vždy rozesměje, někdo kdo mě má opravdu rád..a taky někdo kdo mě přitahuje..a poslední dobou pokaždé když ho vidím se ve mně něco chvěje..a já se cítím šťastná když se s ním mohu bavit…
Bohužel za to co jsem mu jednou udělala si ho nezasloužím…a nechci aby se naše kamarádství rozpadlo..i když z mojí strany o kamarádství nejde a ani z jeho..ale ani jeden z nás nechce riskovat to co mezi námi je teď…samozřejmě..ve skrytu duše bych jenom s ním nejradši trávila každý den…ale všechno vždy nevyjde podle mých představ a já jsem šťastná.že jsem konečně našla někoho koho opravdu miluji..