1. díl MRCHA

Vzala jsem si práše na uklidnění, protože ten křik byl neúprosný a ještě taky zkoušky na krku, to je prostředí na zhroucení. Vrazila jsem do obývacího pokoje, odkud vycházel křik a zarazila jsem se při pohledu na svoji ubrečenou sestrou, která klečela u nohou jejího manžela a o něčem ho přesvědčovala. Pak jsem si všimla zabalené kufru a Kryštůfka mého synovce, který se držet jeho ruky a taky plakal. „Co se tu sakra děje“ zděsila jsem se a podívala se na ty dva. Renata vyskočila na nohy a utřela si slzy. „Michal odchází a bere si Kryštůfka“ odpoví vzlykavě. Tohle už tu bylo tolikrát pomyslím si. Stejně ho zase vrátí za čtrnáct dní, nemá na něj čas náš pan podnikatel. Michla na to nic neřekne, jen poručí Kryštofovi, aby se rozloučil s maminkou a vede ho do chodby. Já se s Kryštofem rozloučím jen mávnutím a počkám až opustí byt. Renata se rozeřve jako blázen a je jen na mě abych jí uklidnila. Trvá mi to docela dlouhou dobu, ale nakonec to zvládnu a dokonce jí přemluvím, aby semnou šla na diskotéku. Obě potřebujeme naprosté odreagování.
Renata se docela brzo rozjede a po chvilce neví kdo je. Proto jí musím chvilkami krotit, neboť se dost lacině nabízí ostatním klukům. Ničím jí to ale já, když každému z nich objasním, že je už rok vdaná a má dvouročního syna. To na ně platí a couvnou velikou rychlostí. Pak dokonce začnu litovat, že místo abych se odreagovala hlídám tady starší sestru. Ve dvanáct dorazí Milada s Erikem a začnou si ze mě utahovat, proto jím hodím sestru na krk a vydám se pořádně si zapařit. Věděla jsem dobře co dělám, protože chvilkami je pozoruji a užívám si pohled na to trio a čekám co bude dál. Objednám si jeden lahodný koktejl a procpu se až na parket, kde se mačkají lidé různých věkových kategorií. Nedbám na to a prostě se sama jen tak pohupuji v rytmu hudby. Najednou na svých bocích ucítím něčí ruce. Nemusím se však ani otáčet abych nevěděla kdo to je a rovnou se mu vrhnu kolem krku. Líbá tak báječně, že to až bere dech občas. „Eriku, jak jsi jim utekl“ zeptám se ho jakmile mě odvede do vedlejší místnosti, kde je sklad a hlavně klid. Posadí si mě na nějakou bednu a roztáhne mi nohy od sebe. „Prostě jsme nemohl jen tak koukat jak vrtíš tím svým zadečkem“ usmál se a opět se na mě vrhnul. Milovala jsem tyhle situace, takové milování kdy mohl někdo přijít nebo nás vidět, to bylo pro mě to pravé. I Erika to bralo a proto mi to dokazoval prudkými přírazy. Jakmile bylo po všem a mi uklidily tu spoušť vyšla jsem jako první ze skladu a ještě si upravovala sukni. Na chodbě mě oslovil naprosto cizí kluk, vykouknul za basami piva až jsem se lekla. „Tedy dával ti to pěkně“ rýpnul si. Proto jsem ho poslala prostředníčkem do pryč a odešla zpět k baru. Tam jsem sebrala svojí sestru a rozloučila se s Miladou, byl čas jít domů.
Ráno je zajímavé, nejprve najdu Renata s hadrem a hlavě a poté si všimnu velkého fleku na krku. Okamžitě jsem na Erika naštvaná, tohle jsem mu zakázala chová se jako puberťák. Renata si fleku taky všimne hned u snídaně a začne rýpat. „Kdopak byl ten šťastný co?“ Nemíním jí něco říkat a proto odejdu snídat do obývacího pokoje. Nedá si pokoj a přijde mě s jejími stupidními otázkami provokovat do obýváku. „Byl to Erik co?“ dojde jí jak to včera večer bylo, když se ztratil chvilku po mě. Jen se usměji a v klidu snídám dál. Renata se rozzuří jako divoký býk a začne mě poučovat o tom jak je to odporné vůči kamarádce a jak bych se asi chovala já, kdybych byla v její situaci. „Jenže já v její situaci nikdy nebudu a dokud budeš mlčet, tak se to nikdo nedozví a bude klid“ dodám a odklušu do pokoje, protože si Milada právě žádá moji společnost.
Jakmile dorazím k Miladě zděsím se při pohledu na její uslzené oči. Přece si včera nemohla ničeho všimnout, byla zaneprázdněná Renatou. Jakmile mi padne okolo krku, uvědomím si že jsem mimo podezření, ale nedá mi to a chci přijít co jí trápí. Nakonec z ní přes hysterickou scénu vypadne, že jí Erik s někým podvádí a ta holka se nestyděla jí to včera vpálit. Stalo se to prý jak jsme odešly. Nechápu co je to za blbost, vím že Erik jí podvádí ale semnou přeci. „TO bude dobré uvidíš, jde určitě o nějaké nedorozumění. Erik se choval jak?“ zeptám se a čekám jak odpoví. Jestli si totiž dělal srandu i ze mě tak to jen scénou neskončí. „Nic stál tam a kroutil hlavou. Prý ji v životě neviděl, to bylo všechno, ale znáš ho je to notorický holkař. Dokonce mu teď často chodily divné noční zprávy a když jsem se ptala kdo to je, neřekl mi to a dokonce si ho vypnul“ začne si stěžovat. Zase se uklidním, protože ty zprávy jsem mu psala já, když jsem měla depresi. Dostával mě z ní erotickými zprávičkami. „No tak vidíš je mimo podezření“ zastanu se ho a utřu jí oči kapesníkem. Najednou Miladu napadne šílený nápad a to že půjdeme za Erikem obě a dostaneme to z něj. Přesila se prý hodí a on alespoň bude mluvit pravdu, když jsme jeho nejlepší kamarádka. Chvilku se zdráhám, ale nakonec souhlasím.
Erik je překvapený, když nás vidím mezi dveřmi svého bytu. „Co tady děláte?“ zeptá se zaraženě, jako by nevěděl že jsme kamarádky. „Chceme pravdu, jak je to stou holkou“ zeptá se za nás Milada. Já se jen uculuji a čekám co z něho vypadne. „Pojďte dovnitř tady to řešit nebudeme“ navrhne. Chci jít, ale Milana mě zastaví a zařekne se že dokud jí to nevysvětlí nevstoupí k němu do bytu už nikdy. Proto Erik rezignuje a přizná, že s tohle holkou v životě nic neměl a zřejmě si špatně vysvětlila jeden koketní taneček. Nevím proč, ale i mě se uleví. Miladě to však nepřijde v pořádku a hodí mu hlavu prstýnek co od něho před měsícem dostala a opět uteče. Stojím tam tedy už jen já. „Co hodíš ty“ zeptá se a zasměje se tomu. Přidám se k němu. „Jdu za ní a přivedu jí“ navrhnu, on mě však zastaví a přitáhne k sobě. „Nech jí být, je to hysterka a já jsem rád, že se to profláklo. Teď můžeme být spolu a nikde se nebudeme muset schovávat. CO bys řekla na dnešní odpoledne plné sexu“ navrhne. S Miladou jsem kamarádky odmalička a měla bych jí teď uklidňovat, jenže tahle nabídka je víc než slibná a proto ho strčím do bytu a hned za dveřmi si nesvléknu jen kabát.
Válela jsem se s Erikem až do šesti hodin večer a mimo sexu mi pomáhal i s učením, takže to mělo naprosto dobrý efekt tenhle den. Při loučení jsem se ho však zeptala na jednu věc sama osobně. „Hele Eriku, to s tou holkou je pravda?“ Podíval se tak nějak divně a jen zakroutil hlavou. „Tak proč prosím tě jí ubližuješ“ začala jsem si hrát na kamarádku. „Neubližuji jí, mám ji náhodou rád a moc, jenže ona je děsná v těchhle hysterických výstupech a proto si vždy vezmu na uklidnění někoho k ruce.“ Pochopím to tedy, že jsem jen slečna na chvilku a vyletím. „To jako že jsem holka na zavolání? Ty víš že jsem nikdy nechtěla slibovat lásku nebo ji dokonce vyznávat, ale tohle mě urazilo“ vyštěkla jsem a odešla bez jakéhokoliv rozloučení. Parádně to zničil blbec.
Moje nálada se nezlepší ani doma, protože se vrátil Renatin manžel a přivezl jí zpět Kryštofa v horečkách. Nechápu, že se ani nedokáže postarat o svoje dítě, vždyť ta jeho maminka je přeci dokonalá ne? Jenže Renata je pitomá a samozřejmě si Kryštofa vezme do péče a běhá okolo něho jako blázen, aniž by mu něco vyčetla. Nakonec se mi ho taky trochu zželí, když vidím jak je zpocený a proto mu udělám studený zábal a pohlídám jí ho než skočí do lékárny. Je to sladký dítě to se musí nechat a bohužel je podobný tomu kreténovi, víc než je zdrávo. „Ty šmudlo co nám to vyvádíš“ snažím se ho uklidnit a pohupuji ho na kolenou. On se pomalu uklidní a začne mi usínat v náručí. Nevím proč ale napadne mě představa, že takové dítě bychom mohly mít s Erikem taky jednou. Bylo by to krásné miminko, kdyby bylo po něm a mělo jeho černé vlasy a krásné hnědé oči. Jenže tuhle myšlenku zase rychle zaženu, mám na dítě času dost a hlavně s Erikem bych dítě nechtěla ani omylem, protože bych dopadla jako Renata. Ta se vrátí přesně ve chvíli kdy uložím Kryštofa do postýlky. „Spinká neboj“ uklidním ji, když neslyší křik a přiběhne zběsile do obývacího pokoje. „To je dobře, dostala jsem nějaké kapky ale ta paní mě upozorňovala abych ho odvezla do nemocnice, když má takové teploty“ začne se strachovat. Už jsem na to taky myslela a proto zavolám tátovi a domluvím, aby okamžitě přijeli.
Když myslím okamžitě tak okamžitě, protože si na svém vnoučkovy dost zakládají. Mamka dává Renatě rady jak je hloupá a proč se nenechala odvézt od Michala a táta ten zase nadává jak je nezodpovědný a nebýt jeho stav tak akutní, nejraději by mu to jel vysvětlit ručně stručně. Nakonec se nic z toho nekoná a všichni po deseti minutách vypadnou a v bytě je konečně klid. Napustím si proto plnou vanu vody a rozhodnu se relaxovat než se pustím opět do učení. Jakmile vlezu do vany, rozdrnčí se zvonek od dveří a proto musím vylézt a jít zjistit co zase zapomněli. Když otevřu dveře trochu zkoprním, protože před nimi stojí ten kluk co mě včera oslovil u skladu na diskotéce. „Ahoj“ usměje se a přešlápne z nohy na nohu, protože ho asi znervózňuje moje nahota. Tedy mám na sobě kalhotky, ovšem prsa mi zakrývají jen ruce. „NO nazdar, potřebuješ něco?“ zeptám se a přehodím přes sebe alespoň bundu, abych ho nepřiváděla do ještě větších rozpaků. Odtrhne ode mě konečně zrak a začne se hrabat v kapse od kalhot. Nakonec z těch deseti kapes vyndá moje doklad. Poznám to protože na nich mám samolepku s českou vlajkou. „Kde jsi ji našel prosím tě“ zaraduji se i když jsem ani nevěděla, že jsme ji ztratila. „Hned potom co jsi odešla a rozloučila jsi se semnou jsem ji viděl a tak jsem ji zval. Chtěl jsem ti ji dát ještě na diskotéce, ale nemohl jsem tě najít“ přizná se a podá mi je. „To ti děkuji a nechceš jít na kafe za odměnu“ pobídnu ho, protože jsem si až teď všimla jak je pěkný. Souhlasí a proto jdu zastavit vodu v koupelně a obleču si dlouhé tričko, aby se konečně uvolnil.
S Patrikem tak se jmenuje je docela sranda a celou tu dobu co je u nás nezavře pusu. Prozradí mi, že taky studuje vysokou ovšem až v Brně, takže dojíždí jen na víkendy domů. Pak mi řekne, že rád hraje na kytaru a to v jejich amatérské skupině, tudíž mu musím slíbit, že si je přijdu někdy poslechnout. Když se loučíme vyměníme si telefony, abychom byly ve spojení a mě to ani trochu nevadí je mi vážně sympatický.
Když konečně zalezu do vany, rozdrnčí se mi tentokrát telefon a volají mi naši. Oznámí mi, že Renata s Kryštofem zůstanou v nemocnici a varují mě jako starostlivý rodiče, abych nikomu neotvírala. Přijdu si jak nějaké kůzle nebo co. Jen položím telefon a namydlím si ruce, začne aparát zvonit znovu. Tentokrát je to jen zpráva a proto se v klidu omyji a nechá si to na potom. Ty zprávy se začnou množit a než se usuším mám další tři navíc a divím se jako blázen, protože jen jedna je od Erika, jinak všechny od Patrika. Na to se musím pohodlně posadit a proto si donesu zmrzlinu v kelímku do obývacího pokoje a pustím se do čtení.
Erik se mi jen omlouvá za dnešní den, proto ho odbiji jedním slovem, že vše je OK a začnu číst ty Patrikovi.MIRKO NEJSEM ANI PŮL HODINY OD TEBE A UŽ NA TEBE MYSLÍM. CO TAKHLE SE JEŠTĚ ZÍTRA NEŽ POJEDU DO ŠKOLY SEJÍT? Koukám jako z jara tohle mi ještě nikdo nenapsal, pán bude zřejmě romantik a chci vědět víc. Další zpráva je trochu skromnější. ZLOBÍŠ SE, JSEM ASI MOC VLEZLÝ CO? Tomu se musím jen smát, chudák jak se trápí. Poslední zpráva je však nejstručnější a nejzábavnější. JSEM PITOMEC PROMIŇ. Rozhodnu se mu taky odpovědět fázově a proto začnu ťukat odpověď na první zprávu. NO TEN ZÍTŘEK JE DOBRÝ NÁPAD HODÍ SE MI TO VE DVĚ, SOUHLASÍŠ? Jakmile se to odešle pošlu další. VZLEZLÝ NE ALE MILÝ ? a nakonec všeho dobrého se omluvím já. OMLOVÁM SE JÁ, ŽE JSEM NEMOHLA ODEPSAT ALE BYLA JSEM CELÁ OD MÝDLA A PITOMEC TO SLOVO NEZNÁM ?. Nečekám ani pět minut a přijde mi rychle skromná odpověď. SOUHLASÍM SE VŠÍM A ZÍTRA AHOJ. Je to šílený, ale proto do toho jdu s takovou parou.
Miladu trucování přejde hned druhý den a proto dorazí za mnou, abych jí poradila jak se Erikovy omluvit. Kdyby mi včera neřekl to co řekl tak bych jí něco řekla, ale takhle jí poradím ať to nechá na něm. Jednou se taky může omluvit přece on a klidně hned dvakrát. Milada nakonec souhlasí a proto semnou do těch dvou hodin vydrží u nás a poslouchá co se mi včera stalo. Je naprosto hotová a já taky, protože jsem se málem prořekla co jsem opravdu dělala v to m skladě a s kým...