Cizinci

V parku ani noha,kapky deště dopadají na můj obličej.Hledím na nebe,kde se slunce schovává za mraky.Ještě před 2 týdny jsme tu spolu seděli,pamatuješ?Domluvili jsme se na další den.Sešli jsme se,ale ty jsi mi oznámil,že musíš za hodinu být u kamaráda.Přitom to měl být náš večer a naše noc.Neplánovali jsme své společné poprvé.Jen spolu strávit čas,povídat si.Ale to ty ne.Říkal jsi,že jsi unavený a stejně půjdeš brzo spát.Jenže nastala změna plánů.Já seděla doma,ty jsi odjel na party.Pil jsi alkohol a ten tě opět dostal do úzkých.A opět jsi mě podvedl.Nebýt malého města,lidí,drbů a závisti,tak bych se to ani nedozvěděla.Vzal jsi nůž a bodnul jsi mě do zad.Vše jsi otočil proti mně.Žádal jsi o další šanci,sliboval a volil libozvučná slůvka.Škoda,že tvá slova byla v rozporu s realitou a tvými činy.Říkáš,že jsem si s tebou jen hrála a ublížila ti.Jenže nevíš,jak moc jsi ublížil ty mě.Pořád jsi mi říkal,neboj malá,neublížím ti.Konečně jsem ti uvěřila a ty jsi vzal parní válec a přejel mě.Vím,že nejsem dokonalá a měla se víc snažit a dát ti najevo více své city,možná.Ale ty jsi měl mít otevřené oči.Vím,že si možná za vše můžu sama.Ale ty jsi mi neměl dávat ty krásné naděje.Slůvka jsou mocná,ale ty mnohdy nestačí.Proč jsi vkročil do mého života,pobláznil mě,udělal mě šťastnou a pak mě srazil na kolena?Myslíš si,že jsem tě neměla vůbec ráda,ale šeredně se pleteš.Myslíš si,že jsem si zahrávala s tvými city,omyl.Myslíš si,že jsem dopředu plánovala ti ublížit,nevíš,o čem mluvíš.Vinu máme oba.Ale uvědom si,že já jsem tě nezradila,nepodvedla a nevrazila ti kudlu do zad.Chceš se teď skrývat pod slupkou a dělat ze sebe silného kluka,aby nikdo nepoznal,že máš city,sebralo tě to a všeho lituješ.Odmítáš přátelství,prý to nedokážeš.Ale vždyť jsi se ani nepokusil.Zřejmě se ani pokoušet nechceš.Škoda.Nezvládneš mě ani pozdravit ve škole,proč?Vím,vždycky jsi říkával,že nesmím za všem hledat logiku.Ale tohle prostě nechápu.Nic není jen tak.Ani jsem ti nestihla říct,jak jsem na tebe byla myšlenkově napojená.Bude se ti to zdát asi neuvěřitelné,ale když jsem cítila,že mi má přijít smska od tebe,sáhla jsem po mobilu,tak v tom okamžiku mi mobil oznámil příchod nové zprávy.Jsme si souzeni,vím to.Setkáme se opět,budeme spolu,ale ne dnes.Možná zítra.
Vstoupil jsi do mého nepochopitelného a zcela jiného světa.Hrál jsi na stejnou strunu jako já,správně volil slova,možná byl vážně zamilovaný.Ale pak přišel ten tvůj věčný nepřítel alkohol a udělal jsi to zas.Podvedl jsi.Ptám se jen proč.Proč jsi to udělal.Proč jsi mi ublížil.Proč jsi to všechno poslal do zakázaného území.Toužíme být spolu,ale něco nepopsatelného nám brání.Možná rozum.Nemám už sílu.Nechci zažít další zklamání.Jestli si opravdu myslíš,že já se netrápím,že mě to nemrzí,že si nic nevyčítám.Tak se pleteš.Nejedna slza ukápla,nejedna výčitka proběhla mojí hlavou,nejedna vzpomínka mi vytanula na mysli.
Cokoliv ti povím,tak mi neuvěříš.Udělal jsi z nás cizince.Nechceš se znát,fajn.Ale pamatuj,že jsem tě měla hodně ráda a ráda tě mít budu.Sbohem,cizinče