YY hakusho Tvrdý boj

Ráno se Genkai probouzí mezi prvními,nasnídá se a jde probudit hochy. Otevře dveře a překvapeně kouká na Kuramu a Hieie, jak jsou zamotaní do sebe. Usměje se a probudí je jako první :"Kluci stávejte.." Hiei otevře oko a pozoruje Genkai: "Pštt už stáváme." Kurama se pohne a posadí se a ospalýma očima hledí na Genkai a Hieie: "To už musíme jít?" Hiei do něj štouchne :"Honem než se ti tři probudí." Ukazuje na rozváleného Kubawaru, Koenmu a Yusukeho. Kurama se zarazí: "Aha." rychle vstane a schová růži od Hieie v plášti, Hiei schová zase svůj dárek a zamilovaně se na něj podívá.
Genkai je pobízí k rychlosti. Oba rychle vstanou a zmizí v kuchyni kde jim Genkai podává snídani a usazuje je ke stolu. Po chvíli se vyhrabe Yusuke a rozhlíží se po kuchyni a míří přimo ke stolu s jídlem , sedne na židli a začne se cpát. Kurama se usmívá, a Hiei taky. Po pár minutách se vyhrabal i Kubawara a Koenma. Přihrnou se k jídlu taky. Kurama a Hiei zrovna dojídají. Genkai je odvede bokem a zatím jim ukazuje co zjistili a kde se nachází jeden z démonů, které naverboval onen neznámý. Který se snaží získat nadvládu nad nejsilnějšími démony.
Kurama i Hiei si mapu prohlížejí a shodnou se že místo úkrytu znají. Genkai jim nastíní co a jak a oba pokývají hlavou. Pochopí že tenhle démon je na nich. Vyrazí tedy do akce.
Yusuke si všimne že zmizli, ale Genkai ho zarazí: "Tohle je na nich dvou.Vy odpočívejte, vaši teprve čekají."
Hiei a Kurama dorazí na místo kde už musejí zbytek cesty ujít pěšky. Na místě jsou obrovské skály a na nich se klikatí úzká pěšina nahoru k jeskyni kde se má ukrývat démon, za kterým vyrazili.
Vydají se tedy po pěšině nahoru. Hiei jde jako první, Kurama hned za ním.
Hiei si neodpustí poznámku: " Máš sebou růži?" Kurama se zamyslí a dělá že nic. Hiei se na něj otočí : "Tak co? Vzal?" Kurama ho zachytí, když málem spadne a do ucha mu pošeptá: "Vzal,mam ji u sebe". Hiei zrudne a vymaní se zjeho sevření a popoběhne trošku dopředu.
Kurama ho zezadu pozoruje.
...............................
Démon Heruo(pozn.věk 23 let,180vý,80vá, černé vlasy a velice pohledný,ovládá černý oheň). zjistí přitomnost Hieie a Kuramy. Přemýšlí jak se jich zbavit, kdyby se dozvěděl jejich hlavní vůdce,že se mu podařilo je zabít, nedej bože zvyklat na jejich stranu bylo by to pro něj velice dobré.
Věří ale že tihle dva budou těžký oříšek a nebudou chtít spolupracovat. Leda tak se jich zbavit postupně.
Dojde ke skále která se tyčí nad pěšinou. Chvíli váhá, ale nakonec ji shazuje dolů a čeká co se bude dít.Vidí jak kámen padá na oba a Hiei mizí pod kameny. Usměje se :"Tak jednoho mám z krku, teď ten druhý." Vrací se rychle k jeskyni a připravuje se na boj s Kuramou.
.................................
Oba se věnují cestě aby nespadli a nevšimnou si pohybu nahoře. Ze skály se náhle sesype horda kamení a přímo na ně. Kuramovi se na poslední chvíli podaří uskočit a s pár oděrky zůstane ležet mimo lavinu. Hiei ale to štěstí nemá, kamení ho smete a zůstane uvězněn a zraněn pod ním. Slyší volat Kuramu jeho jméno, ale nedaří se mu odpovědět.
Kurama se vztekem pozoruje hromadu a snaží se zachytit jaký koliv ohlas nebo pohyb. Pak ale usoudí že buď je Hiei v bezvědomí a nebo mrtev. V jeho zelených očích se objeví slzy a zlostně se podívá nahoru. Něco se v něm zlomí a začne utíkat nahoru po pěšine a skrz zuby cedí: " Pomstím tě Hiei, pomstím tě" Vyraží ta slova z hloubky svého srdce a lásky k Hieimu. Doběhne nahoru a kouká kde se démon ukrývá. Ten na něj zaútočí ze zadu a srazí ho na zem. Kurama se odkutálí kousek bokem a rozhlíží se, přemýšlí proč tam chtěla Genkai zrovna jeho, tohle je soupeř pro Hieie . Všimne si pohybu v pravo a vytáhne svůj bič a zaútočí tím směrem. Démona sice zasáhne, ale ten se protáhne skrz jeho útok a zasadí mu úder mečem přimo do nohy. Kurama se zhroutí na zem a krev se řine do písku a kamení.Jeho oči sledují kde se démon opět nachazí, ale nic nevidí. Náhle za sebou ucítí pohyb, ale nestihne zareagovat. Sice uskočí stranou, ale jeho tělo proklaje meč démona. Kurama se dívá na svou hruď jak se na ní tvoří krvavá růže. Prsty šáhne do rány a zmateně se podívá odkud to bylo. Nadechne se, celé tělo ho bolí a pálí. Jeho myšlenky začnou směřovat k Hieovi, co spolu prožili, jako děti i teď.Začíná vidět rozmazaně, naposledy se snaží zvednout ale nevede se mu to. Krev pod ním se vsakuje do země.Z posledních sil šáhne do pláště a vytáhne růži co dostal od Hieie a dá ji ke rtům.Myšlenkami volá Hieie:" Kde jsi bratře?? Umírám ."s touto myšlenkou upadá do bezvědomí ,pro něj bezbolestivém.
........................................
Hiei se snaží vyprostit ,nevede se mu to. Tuší že nahoře se odvíjí dosti nerovný souboj a doufá že je Kurama v pořádku. Konečně se mu podaří jeden z kamenů odhodit a uvolnit si tak nohy.Postaví se a opraší, podívá se znovu nahoru,vidí tam jen prach a padající kamení. Souboj asi ještě probíhá. Ucítí náhle prudkou bolest na hrudi a ztuhne slyší jeho hlas...:" Kde jsi bratře?? Umírám ." Hiei se zděšeně podívá nahoru a rychle vyběhne po skále vzhůru. Přes prach chvíli nevidí, ten pomalu usedá a všimne si těla ležícího na zemi v krvi. Hned k němu přiskočí a zjistí, že je to Kurama. Těžce zraněn a jen odychuje. Hiei se naštve. "Kde si ty zmetku! Pojď bojovat semnou!" Vytáhne svůj dračí meč. Démon Heruo vystoupí ze stínu a na jeho meči je ještě vidět krev.Hieiovi se zbarví oči do ruda a už nad ničím nepřemýšlí. Začne na Herua utočit. Ten jeho údery kryje a směje se. "Jak to bojuješ, co to je za styl !"Hiei zlostně utočí dál. Heruo se směje a jeho útoky lehce odráží. Hiei po chvíli unaveně stojí a rychle dýchá, přemýšli jak se mu dostat na tělo.
Heruo se pomalu přesune ke Kuramovi a zvedne ho ze země. Hiei ztuhne a čeká co bude dělat. Heruo namíří zbraň na Kuramovu hruď znovu:" Copak se to stebou děje?" Nadzvedne Kuramo výš. "Snad o něj nemáš strach." s úšklebkem se podívá na Hieie a odhodí Kuramu na zem. Hiei se naštve a zaútočí na něj s bolestí v srdci. Jeho útoky jsou už teď promyšlené a cílené. Po chvíli Heruo znaven bojem zapomene a toho Hiei využije a zasadí mu smrtící ránu. Skloní se nad jeho tělem a pozoruje ho:"To máš za Kuramu!"
Odběhne k němu a zvedne ho do náruče.Seskáká sním skálu dolů a rychle mizí v lidském světě. Kurama se probírá když cítí lehký vítr na své tváři. Podívá se nahoru a vydí zamračený obličej Hieie. Namáhavě promluví:" Ty si to dokázal?!" Hiei skloní hlavu a řekne:" Mlč a nevysiluj se, musíš se uzdravit. Nemohl bych tu bez tebe být." Kurama lehce kývne hlavou a zavře oči.
....................
Probouzí se znovu asi za půl hodiny a zjištuje že leží ve svém pokoji, rozhlédne se a ucítí pohyb. Podívá se dolů a uvidí Hieie, leží mu na rameni, smotaný u jeho těla a spí. Kurama zvedne ruku a chytne ho za rameno. Hiei se probere a podívá se mu do očí:" Už je ti líp? Genkai se o tebe postarala. Museli sme tě převléct a omýt, a ošetřit ti zranění:" Kurama ho tiše pozoruje a najednou zamrká :" Tak zeslíct a omýt jo?" Hiei zrudne a začne koktat." Noo jááá... " Kurama ho zdravou rukou vytáhne k sobě a políbí na rty:" Tiše mlč unavuješ se" a znovu na něj mrkne. Hiei skloní hlavu a kouká na jeho hruď, poté hlavu zvedne a dívá se mu znovu do očí. :" Myslel sem že tě ztratím. Bál sem se o tebe." Kurama ho pohladí po tváři.:" Já měl o tebe taky strach." Hiei se vzepře na rukou a přitáhne se blíž.:" Tohle mi už nikdy nedělej" napřed jemně,poté vašnivě ho políbí.....