Vodka s džusem V.

Den byl docela hektický. Když jsem vyjížděla výtahem domů, až tam jsem si uvědomila, že možná nebude byt prázdný. S obavami a strachem jsem otevřela dveře výtahu. Nevím, jestli jsem si víc přála, aby tam byl, nebo aby tam nebyl. Byla jsem schizofrenická.

Odhodila jsem klíčky na poličku pod zrcadlem a chtěla si vyzout boty, ale něco mě zastavilo. Na zem spadla ona rudá rtěnka, kterou jsem tam ráno nechala. Dopadla a cinkla. To znamenalo jediné - byla zavřená. Zaraženě jsem si vyzula lodičky a pomalu se narovnala. Na zrcadle byl nový vzkaz:

" Neznat tě tak dobře, domníval bych se, žes to myslela vážně. Na viděnou D. "

Cože? Kdyby mě znal, věděl by, že bych ho nejspíš vyhodila, že nemám potřebu kdekomu, koho mám na jednu noc, psát vzkazy a nechávat ho vyspat u mě, že se to neděje často a že mě ze třech hodin sexu asi těžko může znát! Parchant! Co si o sobě vlastně myslí? A jak si může být tak jistý, že se zas uvidíme? Nenechal ani jméno, ani adresu, telefon, nic. Jen první iniciálu svého jména. Takže vlastně nic, soudě podle jeho akcentu, to mohl být jak Čech, tak přistěhovalec, takže hádat jména na D by bylo asi velice zbytečné...

To byly 4 odpoledne. O půl deváté jsem už seděla sama u malého stolku pro dva v onom osudovém baru s otevřenou lahví červeného, s blokem a tužkou a snažila se přijít na všechny chlapy se jménem na D, které jsem kdy v životě potkala, psala, nebo se s nimi seznámila.

Dan - kamarád ze školky, zrzek, takže vyloučeno

Daniel - manžel mojí kamarádky spolužačky ze základky, blbost

Dušan - bratr kluka z gymplu, gay, takže hovadina

Dominik - prázdninová láska z jihu Čech, tady visí otazník

David - snad věčnost ho mám v online verzi na pc, bydlí kdo ví kde, nepotkali jsme se nikdy, takže zřejmě taky blbost

Dimitrij - známý ze stáže v Moskvě.. hmm Moskva... debilita

Donald - kačer

Dalibor - 70.letý otec mé kamarádky

Duchoslav - asi 40.letý pohledný muž z Blanska... kněz... takže...

Diego - kluk z výšky, nikdy jsem ho neviděla, fenomén a lamač srdcí, že by si mě po 3 letech našel???

Moje láhev byla prázdná, rozhodla jsem se pro dnešek toho nechat. Zavolala jsem si číšníka a v tom jsem dostala nápad. Zaplatila jsem a nechala slušné dýško. Ale něco za něco. Vždyť ten tu byl i včera.

"Mohu se vás na něco zeptat?"

"Jistě, slečno, cokoli."

"Ten pohledný muž, co se mnou včera odcházel... víte který?"

"Jistě, slečno, vás si nevšímat by bylo trestuhodné." Usmál se a já taky.

"Řekněte, chodí sem často?"

"Myslím, že jsem ho tady viděl poprvé."

"Děkuji mockrát, dobrou noc." Odpověděla jsem, on něco zahlaholil a já odešla. Nevím, jestli jsem byla s jeho odpovědí spokojená, či nikoli. Bylo to divné. Co se to se mnou proboha děje???

Jediné, co jsem věděla bylo, že na papírku mi zůstala svítit dvě jména: Dominik a Diego.