TVÁ SVŮDNOST // URUHA & RUKI (the GazettE)

Proslov: Takže asi bych se měla předem omluvit že je to tak nechutně dlouhý ale pořád mě neco napadalo a tak to stále k aktu nedocházelo. Potom mě asi všichni ukamenují že právě Ruki je seme ale když já tak miluju divné kombinace. O tom už svěčí JSI MÁ DROGA. The GazettE je japonská skupina, Ruki je zpěvák a Uruha kytarista. Takže je to fanfikce :3 enjoy it!

Reading: 15+

Warning: Tato povídka je yaoi nebo jinak řečeno slash, kdo je neznalý jde tu o sexuální vztah mezi dvěmi muži

Pairing: Uruha a Ruki ze skupiny the GazettE a problém bude Reita

Žánr: yaoi
______________________________________________________________________________

Zase sedíme v buse. Všichni jsou vepředu v autobuse jen já sedím k nim otočen zády a dívám se z okna. Z krabičky si vyklepnu jednu cigaretu, nějaký vanilkový, Ruki fakt kouří hrozný cigára. Slyším, jak se tam ve předu smějí nad otevřeným notebookem. Radši se toho neúčastním dneska jsem to fakt brutálně podělal. Ujelo mi několik tónů a nejednou. Taky jsem popletl písničky.

"Uru, pojď sem to si musíš přečíst!" zvolal na mne se smíchem Kai.

Neochotně jsem se zvedl a šel k nim k tomu notebooku.

"Uru ty se nezdáš" utrousil Reita.

Nechápal jsem, na co naráží. Naklonil jsem se přes Ruki rameno a pomalu i četl obsah článku, který měli otevřený. Po očku jsem se koukal, jak se všichni okolo culí a mají ruměnec na tváři. Pomalu se i má tvář zbarvila do růžova. V článku byl jakýsi smyšlený příběh o mě a Ruki a o tom jak spolu spíme. Všichni se smáli až na mě a na Ruki, ten se jen roztomile culil a schovával obličej před mým zrakem.

"Hm, strašně vtipný, fakt!" řekl jsem s pěknou dávkou ironie a naštvaně jsem vyletěl z autobusu.

"Uru počkej! Nemůžeš jít takhle ven sám" slyšel jsem za sebou hlasy mých spoluhráčů a tak jsem ještě víc přidal do kroku.

Šel jsem potemnělými uličkami a snažil jsem se nemyslet na to, co jsem si právě přečetl. Sedl jsem si na dřevený most, který vedl přes řeku. Díval jsem se do hladiny a před očima se mi odehrával ten příběh, který byl na stránce popisován. Panebože na co to krucinál myslím? Praštil jsem se do čela a pořádně zakroutil hlavou. Je pravda, že mne už nějakou dobu Ruki přitahuje ale to se on ani nikdo jiný nesmí nikdy dozvědět. To určitě přejde. Snad.

"Uru?" ozvalo se za mnou jemným hláskem. Vyděsil jsem se a s krákoráním jsem se ztratil pod hladinou řeky, ještě jsem se stihl praštit do hlavy o ten most.

Zatemnělo se mi před očima, cítil jsem ledovou vodu všude kolem sebe. Drala se mi do plic. Pak jsem ucítil teplé ruce, jak mne zachytávají a tisknou mé tělo k jinému tělu tak hezky ochranitelsky.

"Uru! Uru!!!" slyšel jsem vyděšený, povědomý hlas. Schytal jsem i pár facek. Nakonec jsem ucítil něčí rty na těch svých a záhy menší tlak vzduchu, který se mi dral do plic. O chvilku později se tento cyklus opakoval a já začal plivat vodu.

"Uru!" zajásal šťastně ten dětinský hlas. Když jsem otevřel pomalu oči nade mnou se skláněl promočený Ruki.

Možná Vám přijde divné, že by mohl mít Ruki dětinský hlásek ale je tomu opravdu tak. Když má strach nebo se stydí, mluví jak děcko. Je to na něm roztomilý ale málo kdo to ví, myslím, že jenom the GazettE a manažer.

"Ruki?" překvapeně jsem koukal na toho kdo mě zachránil, Ruki pro mne skočil o vody? Normálně bych si myslel, že začne pištět a hledat pomoc ale on pro mne skočil.
"Uru, nahnal jsi mi strach" řekl už svým normálním hlasem, který mi v tuto chvíli přišel celkem sexy, normálně jsem si toho moc nevšímal.

"Kdybys mě tak nevyděsil, nespadl bych do vody a nikomu bych nenaháněl strach!" řekl jsem značně naštvaným tónem, musím si ho držet od těla.

"Nechápu, o co ti jde" řekl posmutněle Ruki, odhrnul si zplihlé mokré vlasy z očí a posadil se vedle mě.

"Chápu, že jsi naštvaný, kvůli tomu článku ale to jsou fanoušci, myslíš, že tohle nepíšou třeba na Reita a Aoi? Určitě by se něco našlo." pokračoval.

"O to mi nejde." přerušil jsem ho.

"No tak o co jde?" naklonil se ke mně zvědavě Ruki.

Moje tváře začaly hořet, nepřekvapilo by mě, kdyby byly růžově zbarvené. "Vlastně o nic!" odstrčil jsem Ruki od sebe, zvedl jsem se a dal se směr autobus s Ruki v patách. Celou dobu jsme už na sebe nepromluvili. Když jsme dorazili do autobusu zamířil jsem si to beze slova ke koupelně.

"Ale copak? Rozdávali jste si to ve vodě?" řekl posměvačně Reita. Ten musí vždycky rýpat!

"Sklapni, blbečku!" řekl jsem naštvaně, otočil jsem se k němu a uštědřil jsem mu jednu ránu přímo přes jeho nos s páskou. Reita neotálel a skočil po mně. Uštědřil mi několik ran do obličeje a natrhl mi ret.

"Kluci nechte toho!" pištěl Ruki a rozeběhl se k nám. Reita chytl Aoi a Kai a mě držel Ruki. Reita se nezdál, byl sice malý a dost drobný ale bít se uměl a měl dost páru. Viděl jsem jak se na mě Ruki ustaraně dívá.

"Fajn!" křikl jsem na něj hnusným tónem a odhodil jsem ho do zdi. Zvedl jsem se a šel se umýt do koupelny, co byla na konci autobusu.

Po půl hodině jsem se vyštrachal z koupelny. Ze rtu mi stále tekla krev. Ruki už byl taky vykoupaný, ještě že tu jsou ty koupelný dvě. Tenhle autobus je fakt moc fajnově upravený. Všichni se na mě dost nepříjemně koukali, hlavně Reita, který měl sundanou pásku a nos měl tak dvakrát velký a trochu zakrvácený. Musím uznat, že mě ten pohled značně pobavil. Lehl jsem si na svou palandu, do spodní části. Ruki se ke mně přišoural a beze slova mi začal ošetřovat rány na obličeji, které byly od Reita prstýnku. Trochu jsem ho nechápal, oči měl úplně skleněné a sklopené. Nechtěl se mi podívat do očí. Chytl jsem mu ruce. V tuhle chvíli mi přišel tak zranitelný, tak křehký.

"Omlouvám se" vysoukal jsem ze sebe šeptem.

"Mě se omlouvat nemusíš" řekl Ruki a když mrknul, stekla mu po tváři slza. Tohle mě tak neskutečně bolelo. Přišel jsem si jako největší grázl.

"Ruki, vím že Reita jsem sice zmlátil, ale na tebe jsem byl opravdu ošklivý. Hnusně jsem se k tobě choval a moc mile jsem taky nemluvil." řekl jsem potichu a sledoval slzu, která putovala po jeho tvářích, až spadla někam mě na postel.

"To je jedno" odbil mě Ruki a začal mě ošetřovat ret, jen co se ho jemně dotkl, sykl jsem.

"O-omlouvám se." řekl vystrašeně Ruki.

"To je v pořádku." usmál jsem se, ač to bolelo. Nakonec mi to Ruki ošetřil a krev mi přestala téct.

"Děkuji" řekl jsem už vlídnějším tónem. Ruki se jen sebral a odešel odnést lékárničku. Potom vylezl nahoru na palandu, která byla nad tou mou.

"Dobrou noc Ruki" špitl sem. Nedostalo se mi odpovědi.

Všichni už v autobuse spali a ten se hnal do dalšího města na turné. Tentokrát jsme mířili do Paříže. Přemítal jsem si, co se vlastně stalo. Zkazil jsem naše vystoupení, byl jsem ošklivý na Ruki, zmlátil jsem Reita a naštval celý the GazettE. Myslím, že je to dobré skóre. Nechápu co to se mnou je. Takhle jsem se nikdy nechoval. Měl bych se ještě několikrát Ruki omluvit, byl jsem na něj opravdu hnusný. Moment nad čím to vlastně přemýšlím? Sakra co je mi do nějakého Ruki? Vůbec mě nezajímá, jak se cítí! Zase si něco nalhávám. Tohle dělám pořád. Zajímalo by mne, jak dlouho ještě budu skrývat city, které mám k Ruki. Jak dlouho? Jsem tak zmatený. Po velkém přehrabování se v myšlenkách jsem konečně usnul ale docela dost pozdě. O pět hodin později už mě vzbudily různé kroky po autobuse. Zaregistroval jsem, že asi stojíme. Pomalu jsem se vyštrachal.

"Tak princeznička už se nám probudila" rýpnul si s úsměvem Kai.

"Dobré ráno" řekl jsem rozespale a zasedl ke stolu. Pod nosem mi přistála vajíčka se slaninou a houskou, co ke mně hodil Ruki. V té zástěrce vypadal fakt roztomile. Praštil jsem se do hlavy, proboha co mě to napadá? Většině lidí Ruki vzhled připadá děsivý ale mě tak strašně přitahuje každý kousek jeho těla. Radši jsem se pustil do jídla, ret jsem měl pěkně napuchlý a dost bolel ale co Reita vypadal o dost hůř, na druhou stranu mohl v pohodě jíst. Odpoledne jsme se sebrali a šli se podívat do města. Kai lítal od výlohy k výloze, zatím co já s Ruki jsme se líně plížily od jedné k další a moc tomu nevěnovali pozornost, Aoi zůstal ve zkušebně no a Reita, ten šel za námi jak stín. Ruki mi přišel nějaký nesvůj. Kai dost zběsile nakupoval, jako vždy. Já jsem si koupil jen dvě nová trička a spoďáry. Ruki si koupil mikinu a Reita nějaký náramky. Po nějakých třech hodinách v krásné Paříži jsme se odebrali zase od autobusu. Pak jsme se sebrali a šli do zkušebny. Chvilku jsme seděli a cvičili. Zaposlouchal jsem se do Ruki hlasu.

"Sakra Uruha hraj to pořádně, zase to tady chceš zkazit?" vyjel na mě Reita.

"Nech ho!" okřikl ho Ruki.

"Co prosím?" řekl dost nechutným tónem Reita a Ruki se se strachem stáhl.

Tuhle reakci jsem moc nepochopil. Chtěl jsem Reita něco říct ale v tom vešla nějaká mladá slečna a řekla, že je čas jít do maskérny. Zasedl jsem a nechal jsem, aby mne líčili a dělali vlasy. Potom jsme se převlékli a vyběhli na jeviště. Dav křičel, šílel. Všichni jsme si to patřičně užívali. Začali jsme hrát Filth In the Beaty a já se zamyslel nad názvem. Jak to Ruki napadlo? Vždyť on je tak nádherný a dokonalý, on žádnou chybku nemá. Radši jsem přestal na tohle myslet a pořádně jsem hrál. Zakončovali jsme písni Sugar Pain. Tuhle mám hodně rád. Naběhl jsem před Ruki a klekl si před něj a hrál jsem opřený o něj. Ani nevím, jak mne to napadlo. Ruki zpíval dál a rukou mě hladil po břiše a mírně jezdil i dál ke kalhotám. Fanynky pištěli a já se rozplýval nad jeho jemnými doteky. Nikdy jsem si nemysle, že by Ruki mohl být takhle jemný. Nechtěl jsem, aby ta píseň skončila. Nakonec se tak stejně stalo, užívali jsme si davového potlesku. Dokonce jsem zaznamenal, že několik děvčat omdlelo. Ještě tak deset minut jsme se loučili a sbírali různé plyšáky, přívěsky, spodní prádlo. Pak jsme odešli. Reita a já jsme šli poslední, šel jsem si do automatu pro kafe, mezitím co všichni zmizeli v šatně. Najednou se u mě objevil Reita, hodil mě na zeď.

"Nech Ruki na pokoji, je to moje děvka!" řekl dost hnusným tónem.

"Co to plácáš Reita?" dost jsem ho nepochopil.

"Abys do něj přestal dělat, s ním spím já!" křikl na mě.

Nemohl jsem tomu uvěřit.Reita a Ruki spolu spí? To snad ne? Všechny naděje na Ruki v tomhle okamžiku zmizeli. Reita pak nakonec odešel a já si vzal své kafe. Místo do šatny jsem šel ven se projít. Sedl jsem si na jednu lavičku na náměstí u Eiffelovky. Po chvilce si ke mně někdo přisedl, bál jsem se, že to bude nějaká fanynka nebo fanoušek. Jenže když jsem se podíval, byl to Ruki.

"Reita ti to řekl, že?" optal se smutně skloněnou hlavou.

"Řekl" pověděl jsem smutným tónem.

"Hele, nic s tím nenadělám ale proč zrovna on?" optal jsem se. Ruki mi nechtěl odpovědět.

"Ruki, já už k tobě dlouhou dobu něco cítím, poslední dobou hodně silně, to co se stalo na koncertě se mi moc líbilo, chtěl jsem ti to všechno dneska říct ale, když mi pak Reita řekl, že jsi jeho …" rozpovídal jsem se ale Ruki mě přerušil.

"J-já, vždycky ses mi líbil Uru, jenže já si myslel, že se ti nelíbím, dělal jsem všemožný věci abych ti to ukázal ale ty sis nikdy ničeho nevšiml, pak po mě jednou Reita vyjel. Bral jsem ho jako bolestný, jako náhradu za tebe. Jenže Reita pak řekl, že to všem vykecá a nejvíc by mě to mrzelo u tebe a tak jsem se stal jeho hračkou. Bral si mě, kdy se mu zamanulo a nebyl zrovna příjemný." Ruki se začal klepat, bylo vidět, že ze "vztahu" s Reita má spíš trauma než aby se mu to líbilo. Popravdě se mi nelíbilo, že říká, že je jeho děvka, to značilo o citech Reita k Ruki, byly na bodu mrazu. Objal jsem Ruki, celý se třásl strachem.

"Ruki, možná to byla chyba být s Reita ale můžeš své rozhodnutí změnit. Prostě mu řekni, že už s ním být nechceš. Nechci, aby tě takhle ničil." řekl jsem. Zdánlivě tvrdý Ruki byl teď roztřesená hromádka neštěstí. V jeho očích byl strach. Pevně mě objal.

"Měli bychom jít zpátky" řekl Ruki a chtěl už odejít. Chytl jsem ho za ruku.

"Dneska zpět do toho autobusu nepůjdeme, pojď, půjdeme někam do hotelu." řekl jsem mu a už jsem šel ruku v ruce s ním směrem k nejbližšímu hotelu. Zaplatil jsem nám apartmá a výtahem jsme vyjeli nahoru. Otevřel jsem, byl to příjemný pokoj a byla zde i velká koupelna s obrovskou vanou. Ruki byl celý promrzlý tak jsem nechal napustit vanu. Okolo jsem zapálil svíčky a vzal do vany šampaňské.

"Tak pojď" pobídl jsem jemně Ruki aby šel semnou do koupelny. Stál tam a nějak se neměl k tomu se svlékat a lézt do vany. Zatímco já už jsem tam před ním stál nahý. Oba jsme měli ruměnce na tváři. Došel jsem k němu a jemně jsem ho chytl za bradu a přiblížil se rty k němu.

"Uru." špitl Ruki trošku vyděšeně.

"Ššš" řekl jsem potichu před jeho ústy a pak jsem ho jemně začal líbat. Pomalu jsem mu svlékal oblečení, až nakonec byl úplně nahý. Jeho tělo bylo tak chladné. Pořádně jsem ho objal, musel cítit teplo mého těla. Chytl jsem ho za ruku a odtáhl jsem ho do vany. Nalil jsem nám šampaňské. Ruki si do vany roztomile sedl tak aby zabíral co nejméně místa. Otočil jsem ho zády k sobě a položil ho na svou hruď. Potom jsem mu dal do ruky skleničku se šampaňským.

"Pamatuješ, jak jsme se potkali?" zeptal jsem se Ruki.

"A-ano" řekl roztomile Ruki.

"Pamatuji si všechny detaily. Jak jsi mne obsluhoval v té restauraci v těch maido šatech. Byl jsi tak roztomilý. Pamatuji, jak jsi na mě vylil to kafe." zasmál jsem se.

"O-omlouvám se" řekl vyděšeným tónem Ruki a otočil se na mne.

"Ruki, už je to dlouho, vzhledově vypadáš úplně jinak, už nejsi ta holka, vypadáš dost tvrďácky, ale uvnitř jsi stále stejný dítě." zasmál jsem se. Ruki nafoukl naštvaně tváře. Musel jsem se tomu smát. Chytl jsem ho vzadu na temeni a pohrával jsem si s jeho vlasy. Ruki položil svou hlavu na mou hruď a poslouchal mé srdce. Stále jsem si pohrával s jeho mokrými vlasy. Ruki se zvedl a natáhl se pro šampon. Trochu si ho dal na ruku a začal si hrát s mými vlasy. Bylo to tak příjemné, dlouho mi nikdo takhle nemyl vlasy, naposled asi mamka když jsem byl malý kluk. Pak jsem to samé udělal Ruki já. Myl jsem mu záda a natahoval jsem se, abych dosáhl i na jeho břicho, kde jsem ho jemně hladil. Ruki zakláněl hlavu, jak se mu to líbilo. Voda začala být studená. S Ruki jsme vylezli, zabalil jsem ho do ručníku. Vzal jsem ho do náručí a donesl jsem ho na postel. Sklonil jsem se nad něj a začal jsem ho líbat. Teď bylo jeho tělo tak krásně teplé a nádherně voněl. Rukama jsem mu jezdil přes jeho vypracované tělo. Ruki se mě tak jemně dotýkal na zádech, na krku, ve vlasech. Přišel mi tak nezkušený.

"Ruki, já myslel, že jsi to s Reita dělal" řekl jsem překvapeně.

"No on ze mě vždy ztrhal oblečení, otočil mě a" Ruki to ani nedořekl a spustili se mu slzy. Ten sráč Reita. Byl na něj tak hrubý, už to zavání znásilňováním.

"Ruki." špitl jsem a jemně jsem mu setřel rukou slzy.

"To je v pohodě, naučím tě to, neboj, bude se ti to líbit, budu jemný ano?" zašeptal jsem mu do ucha. Ruki jen kývl. Zase jsem ho začal jemně líbat, začíná to vypadat, že se mu to i líbí. Nemohl se mých polibků nabažit tak jako já jeho. Bylo tak vzrušující vědět, že je nezkušený. Sjel jsem k jeho bradavkám, které byly ztuhlé. Začal jsem kolem nich kroužit jazykem. Ruki se pode mnou celý chvěl, což mě ještě víc vzrušovalo. Jemně jsem mu bradavku skousl a on slastně zasténal. Pokračoval jsem níž na břicho mezitím co mě Ruki hladil ve vlasech. Dostal jsem se až k jeho penisu, který byl už patřičně ztuhlý. Jazykem jsem mu přejel přes celou jeho délku. Musím uznat že Ruki se nemusel za nic stydět. Přejel jsem mu jazykem přes špičku penisu a on se prohnul v zádech. Začal jsem mu ho pomalu kouřit, opravdu jsem si na tom dával záležet a Ruki mi to oplácel hlasitými vzdechy. Po nějaké chvilce jsem se přesunul k jeho šíji a zbytek práce jsem nechal dodělat ruku. Mezitím jsem ho jemně kousal do krku a skousával jsem mu ušní lalůček.

"Miluji tě Ruki pro mne nejsi jen hračka, opravdu tě miluji" odvážil jsem se mu to konečně říct.

"Miluji tě Uru!" zařval Ruki a přitom vyvrcholil a jeho sperma se objevilo na mé hrudi. Střel jsem prsty část jeho spermatu. Otočil jsem Ruki na břicho a chystal jsem se do něj vniknou prsty. Jen co jsem se prsty přiblížil Ruki se začal celý třást.

"Ruki" špitl jsem vyděšeně, měl jsem o něj strach. Nečekal jsem, že by jeho trauma mohlo být tak silné, celou dobu jsem se k němu choval hezky.

"Ne tak to není Uru, já se toho s tebou nebojím…" řekl jako by věděl, co si myslím "…jen je to pro mě dost neznámé, takhle jemné a něžné, je to jako bych všechno dělal poprvé. Reita mě nikdy nenechal se udělat nebo tak. Nikdy jsem nebyl víc vzrušený jako teď a nikdy se mi to tolik nelíbilo, pokračuj prosím." prosil mne dychtivě Ruki. Pomaloučku jsem vsunul prsty dovnitř. Celý se zachvěl a vydal tlumený sten. Chvilku jsem pokračoval prsty jenže pak se i můj úd dožadoval Ruki těla. Byl tak krásný, ležel tak pode mnou a byl ochotný se mi celý odevzdat.

"Připrav se Ruki, bude to asi trošku bolet, bojím se, že ho mám trochu většího jak Reita" připravil jsem ho na bolest. Myslím, že jsem nelhal, Reita není zrovna z těch "vyspělých" asi si to kompenzuje týráním Ruki. Pomalu jsem do něj začal pronikat. Přál jsem si, aby ho to bolelo co nejmíň. Vjel jsem do něj celou svou délkou. Ruki vytryskly slzy z očí.

"Promiň, teď už to bude jen hezké" utěšoval jsem ho.

"J-já vím, miluji tě" dostal ze sebe šeptem Ruki. Pokračoval jsem a přirážel jsem čím dál tím víc a rychleji. Ruki pode mnou se svíjel v slastech, vzdychal, jeho steny byly hlasité, křičel mé jméno. Oba jsme byli na vrcholu blaha. Hladil jsem jeho dokonale svůdné boky a díval se na jeho krásnou šíji. Když jsem konečně došel k bodu blaženosti, naklonil jsem se přes něj a jemně jsem ho kousl do krku, v tu chvíli Ruki špitl mé jméno s tak krásným tónem. Lehl jsem si vedle něj a oba jsem nás přikryl. Objal jsem ho a přitiskl ho k sobě.

"Doufám, že se ti to líbilo a že to moc nebolelo." řekl jsem s trochou zvědavosti.

"Bylo to krásné, tak něžné, úchvatné, nikdy jsem nic podobného nezažil." řekl s úžasem Ruki. Jeho oči vypadaly tak šťastně.

"Už tě nikomu nenechám Ruki." špitl jsem a přitiskl jsem si ho k sobě. Byl celý rozpálený a ještě se vzrušením z našeho aktu celý třásl. Po půl hodině už Ruki spal a já se díval na jeho andělskou spící tvář. Byl tak krásný. Nemohl jsem uvěřit, že někdo tak krásný spí vedle mne. Nemohl jsem se ho nabažit. Pohrával jsem si s jeho vlasy. Už je můj, nenechám nikoho a už vůbec né Reita aby mu ubližoval. Po hodině se dívání na anděla v mé posteli i mne únava jak z koncertu, tak z našeho sexu mne přemohla a já usnul. Ráno jsem se probral v prázdné posteli za to mne do nosu praštila vůně vajíček se slaninou a kafe. Zvedl jsem se s postele a uviděl Ruki jak zase stojí u plotny. Jeho mi seslalo samo nebe. Ruki se na mne otočil.

"Máš tu snídani, miláčku." řekl to tak sladce, muselo to pro něj být nezvyklé ale tak šťastně se usmíval. Po chvilce se začervenal. Chvilku jsem nechápal, ale pak mi došlo, že před ním stojím úplně nahý. Rychle jsem zaběhl do koupelny a osprchoval se. Během chvilky jsem byl venku jen v ručníku a šel jsem se nasnídat se svým andílkem.

"T-to včera bylo moc krásné." řekl Ruki dost stydlivě.

"Taky se mi to moc líbilo, těším se, až zase s tebou budu." řekl jsem dychtivě.

Nasnídali jsme se, já se oblekl. Nastoupili jsme do výtahu. Věděli jsme, že těch patnáct pater jsou naše poslední chvilky kdy se mužem sebe dotýkat. Jen co se dveře zaklapli, přistrčil jsem Ruki ke stěně a začal jsem ho líbat. Patra tak nesnesitelně rychle ubíhala. Nakonec se dveře otevřely a mi vystoupili jako bychom byli jen přátelé. Bylo tak hrozně těžké nedržet ho za ruku, nelíbat ho na veřejnosti. Zaplatil jsem naše apartmá a společně jsme se vydali do autobusu. Dorazili jsme tam. Nahodil jsem naštvaný výraz se včerejšku. Šel jsem první.

"Vy kreténi kde jste?!" vyjel na nás nasraně Reita.

"Sakra Reita, drž hubu, kluci jste v pohodě? Měl jsem o Vás strach, chtěl jsem volat polici!" řekl vyděšeně ale radostně Kai. Ještě že ho tu máme Kai je tak jediný kdo se o nás stará no a pak Ruki a někdy Aoi. V první chvíli jsem chtěl jít zmlátit Reita už jenom za tu větu a pak za to co dělal Ruki ale při Kai šťastném náletu mě to přešlo.

"Jo neboj se, jsme v pohodě." usmál jsem se.

"Tak za hodinu ve zkušebně." řekl nadšeně Kai a rozeběhl se tam předem. Hned za ním šel i Aoi.

"Né že se zase opozdíte a ty Uru se dej dohromady" řekl Aoi.

Šel jsem hned za ním. Sice mi bylo nepříjemný nechat tam Ruki s Reita ale asi bych ho zabil, kdybych tam ještě chvilku zůstal.

Po hodině se ve zkušebně objevil Reita. Začali jsme zkoušet ale Ruki pořád nešel. Začínal jsem být nervózní.

"Kde je Ruki?" prohodil jsem.

"Copak já vím? Nejsem jeho matka!" řekl znechuceně Reita a blbě se ušklíbl.

"Ty grázle jestli jsi na něj jen šáhl!" zařval jsem na něj. Rozběhl jsem se k autobusu. Slyšel jsem Ruki jak pláče, vtrhl jsem dovnitř. Byl celý zmlácený do krve. Po celém těle měl krvavé rány, ten hajzl Reita, udělal si z něj boxovací pytel.

"Ruki!" rozeběhl jsem se k němu. Bál jsem se na něj šáhnout, všude měl rány a spousty modřin.

"Uru, Uru" šeptal Ruki tak šťastně.

"Co se dě…" vpadli do autobusu Kai a Aoi. Stáli tam dost vyděšeně.

"Nekoukejte tak hloupě a volejte záchranku!" bál jsem se, že by mohl mít Ruki nějaké vnitřní zranění. Vzal jsem ho velice opatrně do náručí. Oči měl celé zaslzené, tiskl se ke mně. Když přijela sanitka předal jsem ho doktorům. Před autobusem stál Reita a pokuřoval si cigaretu. Došel jsem k němu a chytl jsem ho pod krkem.

"Co jsi to udělal ty debile!" začal jsem na něj řvát.

"Ty sis myslel, že ti ho nechám jen tak? Je to moje děvka!" řekl posměvačně Reita. Hned jsem mu jich pár uštědřil.

"To teda není, miluji ho, nech ho být!" křičel jsem na něj. Pak jsem si vzal taxík a jel za Ruki do nemocnice. Spal, celou noc jsem u něj zůstal. Ráno mi volal Aoi že máme nějaký sezení v autobuse a že tam musím být tak jsem jel zpět a Ruki tam nechal vzkaz, že jsem tam byl a že doufám, že mu bude líp. Dojel jsem zpět. V busu už byl náš manažer.

"Myslel jsem, že by jsme to měli řešit všichni" objasnil mi manažer. S Aoi jsem se pozdravil a zasedl ke stolu.

"Takže k událostem, Ruki dostane podmínku, pokud ještě vztáhne ruku na Ruki tak půjde sedět na několik měsíců to samý Uruha pokud vztáhne ruku na Reita" začal formálně manažer Miko. Moc se mi nelíbilo, že jsem obviněný i já ale aspoň že to schytá Reita.

"Tak a teď mi kluci vysvětlete co se doprdele stalo?" řekl celý rozhozený.

"Uruha?" pobídl mě.

"Reita znásilňoval Ruki, mlátil ho a dost nechutně sexuálně týral" řekl jsem naštvaně.

"Jasně, kdyby ty sis ho všiml nedělal by domě, blbečku!" posmíval se Reita.

"No tak kluci, chtěl bych, aby se tohle vyřešilo, Reita ty ho nemiluješ, že ne?" zeptal se Miko.

"Vůbec!" řekl se smíchem Reita.

"A ty Uruha ty ano?" optal se.

"Ano!" řekl jsem rozhodnutě, jelikož tomu tak bylo.

Pak už se řešila kapela, turné a jiné věci. Po dvou dnech se Ruki vrátil a všechno si s Reita vyjasnili už bez nějakého mlácení. Po měsíci se všechno urovnalo, začali jsme pořádně trénovat a složili pár nových písní. Pro jednu jsem měl název "Violation" ale kluci mi to zathli. Kapela se naštěstí nerozpadla a já s Ruki jsme spolu byli dál. Jenže nikdy už nebudu Reita věřit. Nakonec nemohu bez Ruki být. Všechno se snažíme skrýt, ale nechtějte vědět, jak to večer vypadá na hotelovém pokoji.

"Miluji na tobě podvazky" ozvalo se jednoho večera v hotelu, když už mi byly sundávány.