Bez zábran 1

Ulice plná odporných chrličů a starých domů. Bylo zajímavé, že se zde nacházel jediný boční vchod do gay klubu, kde pracoval.
„Ahoj, Danieli,“ promluvil na něho bodyguard u vchodu a jeden z mála lidí, co znal jeho pravé jméno. Pro ostatní byl Devil ( Ďábel ).
„Ahoj, Henry. Kde máš Zacka?“ zeptal se s úsměvem. Pracoval tady už rok a Henry se Zackem byli jedni z mála, co tu vydrželi celý rok. Lidé přicházeli a odcházeli a stejně tak i zaměstnanci v klubu. Dobře si pamatuje den, kdy sem přišel. Bylo mu něco nad šestnáct. Jednou v noci sem prostě přišel, požádal o práci a oni ho přijali. Dělal tanečníka a barmana. Zprvu neměl žádnou přezdívku, později ho podle tance pojmenovali na Devila.
„Je nemocný, chudáček můj,“ odpověděl Henry „Nechal jsem ho doma.“
„Tak to jo,“ odpověděl Daniel a prošel kolem něho dovnitř. Záviděl Henrymu a Zackovi jejich vztah i to, že se mohli veřejně přiznat. Všichni v klubu věděli, že je gay, ale tam venku se přiznat nemohl, proto uvnitř klubu při práci vždycky nosil masku, aby ho nikdo nepoznal. Vešel do šatny, sundal si dlouhý černý kabát, skopl boty, sundal si ponožky, převlékl se do černých upnutých kožených kalhot, červeného tílka a sedl si k zrcadlu. Natáhl se po gelu a začal si na hlavě vytvářet rozcuchaný účes. Nasadil si svítící červené rohy, na ruce si natáhl červený a černý návlek, nasadil si červené kontaktní čočky a nakonec černou masku.
Kupodivu se zpráva o Devilovi roznesla rychlostí blesku i do jiných klubů a každý den mu přicházely nabídky na práci, ale on byl spokojený v Passion (Vášni). Párkrát za týden sem zašel, tančil a míchal drinky.
Překontroloval svůj vzhled v zrcadle a odešel k baru. Po cestě pozdravil pár známých. Plynulým pohybem se vyšvihl na bar, dal signál DJ a šel směrem k podiu, kde zareagovali tanečníci na změnu hudby a pomaličku se začali vytrácet, až zbyl jen jeden. Bylo to předem domluvené. Tu hudbu znal každý tanečník z Passion, patřila Devilovi, a to že zůstane jen jeden tanečník na podiu, bylo také domluvené. Všichni věděli, že oznamuje jeho nástup.
Pomaličku došel k tanečníkovi a začal ho při tanci zezadu sjíždět. Byl k němu tak přitisknutý, že to vypadalo, že jsou jedno tělo. Rukama mu přejížděl po celém těle, líbal na krk a kousl ho do ušního lalůčku. Tanečník se zachvěl touhou, ale i přesto začal hrát svou roli. Devil mu něco pošeptal do ucha, plesk ho po zadku a tanečník, i když neochotně se vydal na ústup z pódia. Daniel svou roli znal, olízl si rty, vyzývavě tančil a začal si jakoby vyhledávat svou další obět. Přesto si hudbu užíval a užíval si i toho pocitu být svobodný.
Michal vešel do baru zrovna, když se Devil vyhoupl na bar. Samozřejmě věděl, o koho se jedná. Každý tady a i venku věděl, kdo je Devil. Všichni gayové si s ním chtěli alespoň jednou zatančit. Michal se na něho podíval důkladněji. Je mu tak sedmnáct! Proletělo mu hlavou. A já myslel, že je starší. Je krásný, ale mladý. Ten zadeček, ty břišáky a ach panebože. Pod upnutými kalhotami se nic neschová, pomyslel si s úsměvem.
Devil seskočil z pódia a tancoval přes parket. Sem tam se k někomu přitiskl a dotkl, když vtom mu někdo přejel rukou po zádech. Jindy by na to nereagoval, ale projel jím záblesk touhy. Otočil se a dotyčného přitiskl na zeď.
„To já sem tady ďábel, zlato,“ řekl chraptivým hlasem Devil a přisál se dotyčnému na ústa.
Co že? pomyslel si Michal a oddal se tomu polibku. Neodolal, a když Devil procházel kolem, tak se ho dotkl, ale nepočítal s tím, jak se vzrušil při pouhém dotyku. Když se pak Devil otočil a přitiskl ho na zeď, měl co dělat, aby se udržel. Polibek skončil a najednou uslyšel Michal u svého ucha jeho hlas.
„Chci tě.“ pošeptal mu. Než však stihl zareagovat, Devil zmizel. Chvíli tam ještě stál a čekal, jestli se Devil vrátí. Nakonec to vzdal a vydal se domů. Zítra začíná v nové práci, tak se chtěl vyspat.
Jak jsem se sakra dostal domů? Uvažoval ráno Daniel v posteli. Kolik je vůbec hodin? Pomaličku se otočil, podíval se na budík a vytřeštil oči. Bylo sedm hodin ráno! Musí rychle do školy. Pozdní příchod si nemůže dovolit. Rychle se oblékl, popadl tašku s učebnicemi a běžel do školy. Do třídy dorazil akorát se zvoněním. K jeho smůle byl ve třídě ředitel.
„Ahh, pan Koudela a přesně se zvoněním jako přesné hodinky. Posaďte se,“ přikázal mu ředitel. „Máte štěstí, že jsem ještě nezačal. Tak kde jsem to skončil? Ach ano. Tak to je váš nový třídní profesor pan Michal Vávra.“
Daniel se mezitím postavil na své místo a potom vzhlédl.
Ne, to ne, proletělo mu hlavou. To je ten chlápek z baru! To chce klid. Nepozná mě, měl jsem masku jako vždy. Zhluboka se nadechl.
Michal to neměl o moc lehčí. Věděl, že to na téhle škole pro něho bude těžké, ale když mu tu práci kamarád nabídl, tak ji ihned přijal. Nechtěl si práci hledat, ty nabídky by na jiných školách nemohly být lepší, než jsou na téhle a byla to první nabídka, co dostal, když se opět vrátil do své země. Rozloučil se s ředitelem a poprvé se podíval na svou třídu.
„Už se můžete posadit,“ promluvil do ticha Michal. Otevřel třídní knihu a začal číst
„Andreas Shuster.“ Uprostřed třídy se ozvalo nesmělé.
„Zde.“ Tak to pokračovalo až k jménu „Daniel Koudela.“ Daniel se na svém místě napřímil se a řekl, nedávajíc na sobě znát pocity, které uvnitř něho vířily „Zde.“
Michal se nad tónem toho hlasu zarazil, vzhlédl a setkal se s chladným modrošedým pohledem Daniela. Rychle se odvrátil a začal opět kontrolovat docházku.
Daniel celou dobu přemýšlel, proč zrovna on musí být jeho nový třídní učitel. Mohl s ním něco potají v klubu mít, jenže teď už to nepůjde, mohl by ho poznat a to by byl průser.

Prošel kolem přepážky v knihovně a zamířil do nejvzdálenějšího oddělení. Bylo jako vždy liduprázdné. Nechápal odpor lidí, kteří se báli tajemných zákoutí knihoven, ale byl rád. Mohl tu být sám a nikdo ho nerušil. Pustil si mp3 na plné pecky a začal se pohupovat v bocích. Na chvíli zapomněl, že je v knihovně a byl opět ve svém klubu. Najednou se k němu někdo zezadu přitiskl a on zareagoval, jako by byl v klubu se svou maskou na obličeji, začal s ním bezostyšně tančit. Na chvíli se odtáhl, otočil se k němu čelem a znovu se k němu přitiskl. Cítil jeho ruce na svém pozadí, ale ani on nebyl pozadu, jeho ruce přejížděli po celém jeho těle. Najednou si uvědomil, že není v baru, ale v knihovně. Rychle o krok couvl a zvedl hlavu, aby si toho chlápka prohlídl, při tom pohybu mu vypadly sluchátka z uší.
„Pane učiteli,“ vyrazil ze sebe Daniel nevěřícně.
„Říkej mi Michaeli,“ řekl Danielovi, přitiskl ho k regálu, který stal za ním a políbil ho. Daniel se nedokázal vzpamatovat, nakonec mu však polibek vrátil s takovou vášní, že se toho sám lekl. Daniel se přestal ovládat a začal pomaličku rozepínat Michaelovi kalhoty. Michael ho přitahoval už v baru a teď tomu dal volný průchod. Daniel si klekl na zem.
„Dany, tady ne,“ řekl ochraptěle Michael.
„Právě tady, Míšo. Bude to jenom chvilka,“ odpověděl mu Dany, sklonil se, osvobodil jeho penis z boxerek a vzal ho do úst. Střídavě ho laskal jazykem, sál, až přivedl Michaela k vrcholu. Dany vše spolykal, stoupl si a políbil ho.
„Dany,“ řekl Míša. „Musíme si promluvit.“
„Hmm,“ zamumlal Daniel něco nesrozumitelného v odpověď.
„Tohle je moje adresa,“ podával mu svoji vizitku. „Přijď do půl hodiny. Budu čekat,“ mluvil dál Michael, něžně se mu vymanil z objetí a zmizel. Daniel ještě chvíli počkal a pak se vydal za ním. Zběžně se podíval na adresu, co stálo na vizitce, a vydal se správným směrem. Za chvíli dorazil na místo.
Byla to tichá, zapadlá, trochu temnější ulička. Nikoho by nenapadlo, že tam žije učitel. Dany se však nerozhlížel, neměl na to ani pomyšlení. Myslel jen na Míšu a jak ho, co nejrychleji dostat do postele. Vešel do paneláku, na chodbě to odporně páchlo po moči a potu. Vyběhl až do nejvyššího patra, otevřel dveře a vešel do jakési další chodby. Tahle chodba, no spíš takový maličký předpokoj, byl jiný než chodba, která se táhla zbytkem paneláku, zdi byly natřeny do syté oranžové barvy a celým předpokojem se linula jemná vůně vanilky a broskve.
Danielovi se z té náhle změny atmosféry zatočila hlava. Přešel chodbou k jediným dveřím, které tam byly. Nestihl ani zaklepat a dveře se otevřely. Ve dveřích se objevil Míša. Dany na nic nečekal a vrhl se na něho. Dveře se za nimi s třísknutím zavřely. Přitiskl Míšu na zeď a naklonil se k němu.
„Kde je ložnice?“ zeptal se s chraptivým hlasem Daniel. Míša se usmál, zvedl ho do náruče, donesl do své ložnice a pomaličku, jako by pokládal křehkou porcelánovou panenku, ho položil na postel. Dany se po něm natáhl a stáhl ho na sebe na postel. Začal ho líbat a postupně svlékat, ale ani Míša nebyl pozadu, zatímco mu Dany sundával tričko, tak se mu postaral o kalhoty i boxerky, které teď ležely vedle postele. Začali se líbat. Najednou se Dany vzpamatoval. Co to sakra dělám, vždyť je to můj učitel. Tohle nepůjde, nikdy bychom to neutajili, ale já ho tak chci, pomyslel si.
„Tohle nepůjde, Míšo,“ řekl nahlas a něžně ho odstrčil. Zvedl se z postele a začal se oblékat.
„No tak, Dany. Takhle nemůžeš odejít. Co já?“ začal na něho Michael řvát. „Ne, takhle jednoduše mi neutečeš. Promluvíme si a nechci slyšet žádné výmluvy.“ Prohlásil už s větším klidem a odtáhl Daniela do obýváku, kde ho donutil sednout si na pohovku. Sám se posadil naproti do křesla. Ani jeden nemá odvahu se na toho druhého podívat. Sedí, dívají se všude jen ne na toho druhého. Oba mlčí a v tom trapném tichu se ozývá jen tikání Danielových rolexek. Nakonec to Dany nevydrží.
„Jsi můj učitel, mezi námi to nemá cenu. Tak proč vůbec začínat?“ ptá se Míši Daniel.
„Protože tě chci od té doby, co jsi poprvé na mě promluvil ve škole,“ odpoví mu. Dany se na něho nechápavě podívá.
„Byl jsi jiný než ostatní. Všichni se ke mně chovali tak obdivně, když se dozvěděli, že jsem přijel ze zahraničí, ale tobě to bylo jedno. A když jsem řekl tvé jméno, promluvil si tak chladně a odměřeně, jako by ti bylo jedno, kdo jsem. Bral jsi mě jako normálního člověka,“ pokračoval Míša. „A v té knihovně… No prostě…“ koktal. „Sakra, prostě se mi líbíš.“ usmál se.
„Nejde to,“ promluvil Dany „Někdo by to zjistil, řekl to mému otci a to mu nemůžu udělat. Stačilo, že mu zemřela manželka. Nemusí ho kvůli mně ještě odsoudit ve společnosti a noviny a ostatní bulváry by si na tom pochutnaly. To mi věř.“ S těmi slovy zmizel Dany ve dveřích, které vedly ven z bytu. Jak jsem mohl být tak blbý a vyjet po něm v té knihovně? Rozčiluje se sám na sebe Dany. Podívá se na své rolexky. Bude osm večer. Za chvíli dorazí domů, ani se neobtěžuje jít zadními dveřmi dovnitř, jen odhodí za dveře svou aktovku a pokračuje v cestě do Passion. Asi za půl hodiny odbočí do pro něho známé ulice plnou chrličů a starých domů. Dojde ke dveřím, které vedou do baru, u vchodu pozdraví Henryho a tentokrát i Zacka.
„Dneska bys sis měl vzít masku už tady venku,“ prohlásí Zack a podává mu masku, kterou sebral v jeho šatně. „Vevnitř je už plno tanečníků a dneska se tu ke všemu producírují ještě ti kritici barů.“
„Ty myslíš jako z té soutěže o nejlepší bar v Evropě?“ zbystří Daniel a nasazuje si masku.
„ Jo přesně ti. Vevnitř to vypadá na boží dopuštění,“ přisvědčuje Henry a vpouští ho dál.
Daniel vejde, ale hnedka za dveřmi se zarazí. Všude někdo pobíhá a vypadá to tam, jak u bláznů na půdě. Ani na chvilku nezaváhá, zvedne ruku ke svým ústům a pronikavě zapíská. Tím si zajistí pozornost všech.
„Buďte klidní, je to večer jako každý jiný, běžte všichni na svá stanoviště,“ promluví do ticha, všichni mají k Devilovi respekt a tak ho bez odmlouvání poslechnou. On sám zamíří do své šatny, kde se převleče na své vystoupení, ani dnes si nezapomene vzít kontaktní čočky. Nakonec si hlasitě povzdychl, ať dělal cokoli, nemohl zapomenout na Míšu. Zbývá už jenom jedna věc, jak se odreagovat, pomyslel si a sám se nad svým nápadem pousmál.
Ani Michael na tom ale nebyl zrovna třikrát dobře, taky stále myslel na Danyho. Nakonec to vzdal a zamířil do Passion. Chtěl se pořádně opít, aby na něho přestal alespoň na chvíli myslet. Znal ho teprve den, a přesto k němu cítil takovou touhu, že to sám nedokázal pochopit. Měl už dost kluků před tím, než poznal Daniela, ale s Danym, i když ho znal teprve den, chtěl chodit. Ne, jako s ostatníma. S těma to vydrželo jen chvíli, ale s ním chtěl být pořád a to on sám nedokázal pochopit.
„Chci do klece,“prohlásil Dany směrem ke svému šéfovi.
„Dobře, půjdeš do první zleva od pódia,“ odpověděl mu.
„Vy mě nechápete. Chci do klece uprostřed tanečního parketu,“ stál na svém.
„Cože? Zešílel si? Víš, co to obnáší?“ podíval se po něm šéf. „Někdo tě tam musí odvézt na vodítku. Víš, co to bude za poprask, když tam odvedou tebe, Devila ďábla Passionu?“ Na chvíli se odmlčel. „I když mohlo by to zabodovat u kritiků. Tak dobře, Sam tě tam odvede,“ domluvil s úsměvem šéf a zamířil k dalšímu problému.
Daniel celý šťastný zamířil do své šatny. Tam se podíval do zrcadla, přetřel si rty průhledným leskem a upravil si masku, která mu trošku sklouzla. Mrkl na hodinky, které ležely na stole, bylo něco před devátou. Mám čas Otevíráme v devět a odvedou mě kolem půl desáté, pomyslel si, pohodlně se usadil na židli a začal si na černo lakovat nehty na nohách a rukách. Krátce před půl desátou vyšel před šatnu a to už k němu mířil Sam s vodítkem.
„Doufám, že víš, co máš dělat, Devile?“promluvil na něho Sam, když mu zapínal kožený obojek. Dany nestihl ani vyzkoušet, jestli není moc upnutý a Sam už ho připínal na řetěz, který měl sloužit jako vodítko.
„Si piš, že vím.“ Odpoví mu Dany „Nejsem tu nový, jak víš.“
„To vím, ale klec děláš poprvé,“odsekne mu Sam „Tak pojď. Jsme už na řadě.“ Táhne ho pomaličku ke dveřím, které vedou na parket a směrem ke kleci. Dveře se otevřely a jim se naskytl pohled na zaplněný parket. Dany rychle začal hrát svou roli, přidržoval se dveří a nechal se neochotně táhnout ke kleci. Při tom však časoval všechny přihlížející svůdnými pohledy, že si nebyli jistí, zda je vážně vězněm on, a zda je mu to všechno proti srsti, když se tak tváří. Sotva tam dorazili a Sam ho zamkl, přitáhl si ho k mříži, ústa přitiskl k jeho, rukama mu přejížděl po celém těle a u toho mu zcela úmyslně sebral klíče od klece. Sam stejně jako ostatní si ničeho nevšiml. Všude byl poprask, když uviděli Devila v kleci. Dany si z toho nedělal hlavu, chvíli tančil, nakonec si ale sedl v kleci na zem a hrál si na nezúčastněného. Když už si byl jistý, že ho nikdo už nepozoruje, odemkl klec a zmizel směrem k baru. Tam se přehoupl přes bar a vzal si whisky, ale to ho nachytal barman.
„Devile, co si myslíš, že děláš? Pít ještě nemůžeš a jak ses vůbec dostal z klece?“ podíval se na něho a sebral mu láhev z ruky. Dany si ji nechal neochotně vzít a na vysvětlenou mu ukázal klíče od klece.
„Když já nevím, co mám dělat,“ řekl Devil.
„Chlast, ale není řešení,“ podívá se barman na skleslého Daniela „Ježíš, posaď se. Jedna sklenka tě teda nezabije, ale jenom jedna,“a podává mu sklenici whisky bez ledu plnou až po okraj. Dany se posadí na barovou židli a nechápavě se podívá na sklenici. „Když jedna sklínka tak alespoň plná,“usměje se na vysvětlenou barman. Dany se na něho usměje a bez zaváhání do sebe najednou kopne celý obsah sklínky. Posléze se otočí, dojde na pódium, uchopí mikrofon a dá znamení na dýdžeje, aby ztlumil hudbu.
„Asi už jste si všimli, že jaksi už netrčím v bezpečí v kleci,“ pozornost všech je upoutaná na Devila „A nevím jak vy, já jsem si sem dneska přišel užít. Takže vás všechny vyzívám. Kdo mě dneska donutí promluvit, získává mě jako cenu na celý zbytek noci, řekněme do šesti do rána. Co vy na to?“optá se Dany všech přítomných a ti propuknou v bouřlivý jásot. „Tak začneme na tři. Raz,“pomaličku sestupuje z pódia. „Dva,“ jde do prostřed parketu. „Tři,“dává znamení dýdžejovi, aby zapnul hudbu, a začíná tančit.
Všichni se k jeho hře přidali a tak ho snažili nachytat, nebo se ho dotýkali na všech možných místech, protože si mysleli, že po nich po čase vyjede. Jenže Devil se nenechal napálit. Nechal se osahávat, dokonce i sem tam štípnout a vůbec nepromluvil. Tančil, skoro se všemi, a užíval si večera. Z ničeho nic dostal popud, aby se podíval do tváře muže, se kterým tančil.
„A sakra,“ lekl se Dany a vystrašeně se dotyčnému díval do tváře. Všichni, co ho slyšeli, se zklamaně podívali, kdo ho to nakonec vyhrál.
„Asi jsem tě vyhrál,“ promluvil s úsměvem Míša a díval se na Devila.
„No tak pojď,“ řekne Dany i přes knedlík v krku a za ovacích přihlížejících ho vede ke vchodu pro zaměstnance. Za dveřmi je jako obvykle rušno, ale když vejdou všichni jako mávnutím proudku ztichnou a rozestoupí se, čímž vznikne volný průchod k Danyho šatně. Dany s Michaelem projdou, aniž by se na sebe podívali. Vejdou do šatny, Míša, aniž by čekal na vyzvání, se posadil na křeslo. Najednou se Dany na něho vrhl a začal ho vášnivě líbat, ale stejně rychle a nečekaně se od něho odtáhl a začal se nervózně procházet po šatně.
„Je mi to líto, ale já to nedokážu,“omlouvá se.
„Jestli to nedokážeš, neměl ses nabízet jako cena,“ promluví trochu nazlobeně Míša.
„S někým jiným bych to dokázal, ale s tebou ne,“ řekne Dany.
„No to, fakt dík. To už jsi druhý, co mě dneska odmítá,“ zesmutní Míša, dívá se na zem a z očí mu kapou slzy na koberec. Dany to nevydrží. Klekne si k jeho nohám a zvedne mu hlavu.
„Spíš první a stále ten sám, miláčku,“ zahledí se mu Dany do překvapených očí a sundá si masku. Nakonec ho políbí na překvapením pootevřené ústa.
„Nemysli si, že polibkem něco spravíš,“ promluví polibkem zadýchaný Michael.
„Míšo, ty víš, že to mezi námi nepůjde, nikdy to neutajíme, někdo to zjistí a co potom?“ položí si Dany hlavu do jeho klína.
„Vyhodí mě z práce,“ promluví zcela klidně Míša. „Ale mě je to jedno, hlavně když budu s tebou. A jestli tě má otec rád, nebude mu vadit, že jsi gay.“
„Máš pravdu. Nepůjdeme k tobě?“zeptá se Dany a zvedne hlavu z jeho klína.
„Dobře,“odpoví mu Michael. Oba si stoupnou a jdou ke dveřím. Dany si po cestě zase nasazuje masku. Potom ještě po cestě pozdraví Zacka a Henryho. Míša ho vede ke své motorce, kde mu s úsměvem podá helmu. Nasednou na motorku a Dany se Michaelovi přitiskne na záda. Míša už na nic jiného nečeká a vyrazí kupředu. Za chvilku už dorazí k Míšovi domů. Dany je zase celý omámený náhlou změnou atmosféry. Z úplného gheta, které vládne okolo, se dostává do zcela prosvětleného bytu, kde se cítí jako v ráji.
„Miláčku na čím přemýšlíš?“zeptá se ho Michael a tím ho vytrhne ze zamyšlení.
„Ale nic zlatíčko. Jsem jenom rád, že jsem opět v tomhle bytě,“ usměje se Dany a přisaje se na Míšovi rty. Míša na nic jiného nečeká, bere Devila do náruče a přenáší ho na postel. Tam ho začíná znovu líbat a pomalu mu sundává tričko. Mapuje odhalenou pokožku svými rty. Svými prsty pomalu klouže přes jeho bříško, až se nakonec dostane k zipu Danyho džínů. Rozepíná mu knoflíček a snaží se rozepnout i zip, ale Dany se začne pod ním vrtět.
„Není fér, aby si byl oblečený a já ne,“s těmi slovy ho převrátí na záda, netrpělivě mu strhává košili, čímž utrhne všechny knoflíčky a odhazuje ji na zem. Ale ani Míša nechce být pozadu, využívá toho, že je Dany nad ním, adonutí ho ať si sundá kalhoty i s boxerkami, které také končí vedle postele na zemi. Dany klouže rty od jeho úst přes krk až k bradavkám, kde se na chvíli zastaví a obě obkrouží jazykem, než je začne sát. Michael to nevydrží, začne hlasitě sténat a své ruce nechá klouzat po jeho zádech až k jeho zadečku, ten zmáčkne. Dany pod tím dotykem potichu zasténá, ale dál pokračuje v cestě svými rty, až nakonec dostane k cíly. Přejede jazykem po jeho chloubě, obkrouží jeho špičku a začne ho sát. On zakřičí jeho jméno a jemně se začne pohybovat proti jeho ústům.
„Promiň Dany ale já to nevydržím.“promluví ochraptěle Míša. Převrátí Danyho na břicho a natáhne po kondomu a lubrikačním gelu, které leží na nočním stolku.Sudává si kalhoty i boxerky. Kondom si nasadí sám, neboť se bojí že další Danyho dotyk by nevydržel. Potom položí Danymu pod břicho polštář, ten si pokrčí noha, čímž se dostane do kleku. Míša do něho začne zezadu pronikat jedním prstem namočeným v gelu. Dany se zavrtí, je to pro něho ze začátku trochu nepříjemné, ale po chvilce začne sténat. Mezitím do něho vpraví Michael i třetí prst a když už cítí, že je Dany připraven, vymění prsty za jeho chloubu. Pronikne do něho pomalu, neboť se bojí, že kdyby postupoval rychle, bolelo by to Danyho více, než je potřeba. Dany ztuhne. Míša chvíli počká, ale když ucítí, že se Dany uvolnil, tak ho uchopil za boky a začal se proti němu pohybovat. Michal uchopil Danyho penis a začal ho třít. Poslední náraz a Michael do něho vyvrcholí. Posléze, když v sobě ucítí teplo, vyvrcholí i Dany. Když konečně trošku opadne vlna orgasmu, Michael z něho vyklouzne a začíná je utírat svým tričkem, které našel vedle postele. Potom si lehne vedle Danyho na postel a přitáhne si ho do náruče. Ten se k němu slastně přitiskne. Nakonec je Míša oba přikryje. Dany si začne pohrávat s jeho vlasy a Michael mu při tom šeptá do ucha něžné slovíčka lásky.

Ráno Danyho probudí vyzvánění jeho mobilu. Něžně ještě políbí Michaela na čelo, než vztekle uchopí mobil a zavrčí do něho své jméno.
„Danieli, pojď rychle domů, tvého otce postřelili a on umírá.“Dany se zarazí uprostřed pohybu. „Pospěš si. Zabijáci se bouří a chtějí zabít toho, co to má na svědomí.“S tím telefon v jeho ruce oněmí. Dany na nic jiného nečeká, obleče se, napíše vzkaz Michaelovi, který položí na noční stolem, naposled se na něho podívá a vyráží domů.