1. Intuice

1.Intuice

Pustila jsem si Cocotte Minute na věži a začala si s nimi prozpěvovat jejich písničku.
Čekala jsem, kdy mi mamka přijde vytknout, abych ti ztišila a nečekala jsem dlouho. „Mohla by jsi laskavě brát na vědomí, že v tomhle domě jsou lidé, kteří pracují a chtějí se vyspat“ začala rozespale lamentovat. „Jenže mě se spát nechce a tak co mám podle tebe o prázdniny dělat“ rozhodila jsem rukama v tázavém gestu. „Klidně si ty křiklouny poslouchej, ale ztlum to“ poradila mi přísně a na důkaz svého rozladění třísknula dveřmi, až se sklo ve dveřích otřáslo. Když prostě chce tak dokáže člověka vyděsit, proto jsem rádio ztišila na minimum a přihlásila se na internet. Dlouho jsem nepokecala s kamarády, takže přihlášení na chat bylo rozhodující. Jakmile jsme se přihlásila už jsem měla hned několik vzkazů od svých kamarádů. Jeden z nich mě však zajímal nejvíce a to Miky.
ANDY: Ahoj Miky, tak jak jde život??? J
MIKY: No to je dost, že jsi se taky stavila ty hříšnice. Dlouho jsi tu nebyla a mě bylo smutno. L
ANDY: Mohla bych to nějak napravit, měla jsem teď moře práce a byla jsem na brigádě. Peníze jsou potřeba pořád a hlavně, když se chystám projet nějaký ten festival.
MIKY: No doufám, že se už na nějakém konečně setkáme a zapaříme. Myslím, že si budeme báječně rozumět. Můžeš mi mimochodem poslat nějakou tvou fotku?

Musela jsem proto zabrousit do fotoalba a vybrat nějakou kterou bych mohla poslat a nestydět se za ní. Nakonec jsem se rozhodla pro fotku z Tunisu, na které jsem vyfocena jen v plavkách a krásně opálená.

ANDY: Takže jsem ti to tam poslala a doufám, že se nezděsíš L skoro šilhám na jedno oko a to nemluvím o svém hrbu.
MIKY: Myslím, že to přežiji J

Chvilku jsem měla klid, protože Miky byl na dost pomalí co se techniky týkalo, takže jsem se vyplížila z pokoje a zašla si pro něco k pití. V kuchyni jsem se potkala s Karolínou, která do sebe lámala další sklenici vody. „Nějak pozdě ne?“ vysmála jsem se jí, když jsem viděla jak je zlitá. „Dej si pohov a nerýpej. Už takhle je mi mizerně a myslím, že hodím kachnu“ zhrozila se a než to dořekla mazala na záchod. Musela jsem se smát, protože ač moje sestra navštěvuje diskotéky každou sobotu tak se ještě pít nenaučila. Jakmile cvaknou dveře od ložnice musím se smát znovu, mamka asi zaslechla rachot a proto se vydala opět na průzkum. Vyhnula jsem se tedy jejich rozhovoru, který stejně nikam nevede a zalezla zpět do pokoje. Tam už na mě čekala odpověď.

MIKY: Víš co jediného mi na tobě vadí, to že lžeš jako když tiskne. Jsi kouzelná a úplně si ty naše erotické příběhy dokážu vybavit živěji. J
ANDY: No myslím, že krásná nejsem ale tak hrozné to zase není. Takže dáme se do toho co děláme nejraději? J
Zbytek hodiny co sedím u internetu si dávám s Mikym sex po internetu, když v reálu na to nejsou nějak lidi nebo co a poté vyčerpaně padnu do postele. Nemůžu však spát, neboť z vedlejšího pokoje se ozývá dávivý kašel a ze sestry to jde celou noc.

Další ráno je opravdu pro mou sestru jako v té písničce, takže jí samozřejmě štve jak si pořád prozpěvuji. „Mohla by jsi mlčet, už takhle mám hlavu jako balón“ vynadá mi a usrkne hořký čaj. Je mi jí i trochu líto a proto přestanu zpívat a usednu přímo k ní. „Jaké to bylo, kromě tvého alkoholového opojení?“ Konečně se Karolína naladí na správnou vlnu a začne vyprávět. „No nejprve to váznulo, ale potom se to rozjelo a nevěděla jsem kam se dříve otáčet. Představ si, že jsem si vydělala dost služné peníze a to jsem ani nedoufala jak snadné to bude.“ Měla pravdu je to tak jednoduché a přesto složité a určitě bych to dokázala i já, kdybych nebyla zbabělec. „Kolik jsi dostala?“ nedá mi to nezeptat se. Karolína se usměje a vytáhne z kalhot tisíc korun. „Dal mi to nějaký Arab a sliboval mi, že když si ho vezmu tak budu mít všechno na co si vzpomenu.“ Je mi jasné, že to myslel naprosto vážně při pohledu na sestru taje každý chlap. Její dlouhé blonďaté vlasy do pasu které poletují pokaždé když hodí hlavou uchvátí každého a k tomu ještě dobrá figura no prostě nespravedlnost. Mám sice taky dobrou postavu, možná lepší než Karolína takovou pevnější nebo co, ale obličej a moje tmavé vlasy jsou to co nás naprosto dělí a to myslím doslova. „Včera jsem si to prostě užila, no však jsi viděla sama“ poznamená a odejde z kuchyně. Jen si vzdychnu a začnu si připravovat cereálie s mlékem na které mě však přejde chuť při představě jak se sestře všichni dvoří, přestože já mám za sebou jen jeden nepovedený vztah a to není na sedmnáct let žádný velký úspěch.

Odpoledne mě přijde poveselit Tamara moje kamarádka se kterou se kamarádím od té doby co o mě zakopla na schodišti na střední. Ten den byl snad nejhorší ve škole, ale nás dvě dokonale spojil a vydrželo to až do druháku a klape to. „Včera jsem měla rande“ vykřikne radostně mezi dveřmi. Dost mě tím dostane, neboť já sice taky ale jen virtuální a to se nepočítá. „Kdo byl ten šťastlivec?“ zeptám se a společně se přesuneme na balkón. „Víš jak jsem v pátek potkala toho kluka ve sportovním tak jsme se nějak domluvili a včera jsme se potkali znovu. Nevím jestli to byla náhoda, ale večer jsem šli na oficiální rande a to do kina.“ Každým slovem mi stoupá adrenalin v krvi a lhala bych, kdyby mě to nechalo chladnou. „Vidíš jaký máš štěstí“ špitnu a raději se rozhlížím po okolí, aby neviděla jak mě to mrzí. Tamara je však kámoška a pozná to i tak. „Neboj dneska si jdeme sednout znovu, ale tentokrát tě beru sebou. On má ještě bráchu a prý je děsně osamělý takže to bude fajn uvidíš“ začne mi nabízet tuhle možnost. „Cože, ty jsi mu o mě povídala?“ zhrozím se. „Jasně, protože jsi moje kamarádka a on se ptal na všechno ohledně mě, takže tam patříš i ty.“ Dost mě tím šokovala to musím uznat, ale představa že dnešní večer mimochodem první od začátku prázdnin, který nebudu trávit v pokoji strávím s neznámým klukem. „Co když bude šeredný a nebo blbý?“ zasměji se. Tamara se ke mně přidá a proto mi pro jistotou ukáže fotku na které je ten její sportovec a jeho bratr. „No dobrá šereda to není, ale znáš to hezký obličej a malý mozek“ dobírám si jí dále. „Proto tam musíš jít a zjistit to“ usoudí nakonec a změní téma.
Nakonec se přesně v osm společně s Tamarou vydáme do klubu BEST kde se máme s kluky sejít. „Myslíš, že to není blbý“ snažím se z toho nevím sama ani proč vykroutit. „Kdepak, je to domluvené“ nesouhlasí semnou a vtáhne dovnitř. Na první pohled je to masakr a dost rychle se musím aklimatizovat. Pak však při pohledu na tančící sestru mě přejde rozjímání a deru se za Tamarou. „Máš tu sestru co?“ všimne si také Tamara. Jen tiše přikývnu a raději se vyhnu jejímu zvídavému pohledu. Konečně je uvidíme jak sedí u baru a něčemu se hlasitě smějí. „Jdi první a nějak mě představ“ popostrčím Tamaru. „Přesně takhle jsem to chtěla udělat“ zkřiví obličej a táhne přímo sebou. „Ahoj Filipe“ pozdraví svého přítele. „Nazdárek Tam“ usměje se a na přivítanou jí políbí kamsi na tvář. „Pamatuješ si na Andy o které jsem ti vyprávěla?“ zeptá se a ukáže na mou maličkost. „Jasně mluvila jsi o ní skoro celé rande“ rýpne si a ona ho za to ztrestá malým pohlavkem. „Dělám si srandu, rád tě poznávám“ usměje se a podá mi ruku. S úsměvem ji přijmu a soustředím se na jeho bratra, který si hlavu podpírá rukou a zkoumavě mě pozoruje. „Tohle je Alan můj bratr“ ukáže rukou na něho a on se dost neochotně zvedne. „Představoval jsem si tě jinak“ řekne upřímně a potřese mi ledabyle rukou. „Aha no já jsem se docela trefila“ zašklebím se a raději odejdu tancovat než se vedle něho posadit.
Alan si však vysvětlil moje slova poněkud jinak a proto se za mnou okamžitě přišel a doprovázel celý večer. Bohužel jediné o čem dokázal mluvit byly jeho svaly a hodiny strávené v posilovně. Nakonec jsme mu musela slíbit, že půjdeme někdy spolu. Tamara ta potvora mě dokonce nechá na holičkách a s Filipem se vytratí v co nejkratší době. Počítat hvězdičky však ven nejdou a proto musím o doprovod poprosit Alana. „Nerad chodím pěšky, jezdí tam do té vaší prdelky něco?“ zeptá se jakmile opustíme diskotéku. „Neboj je to stále Praha takže tramvaje tam jsou“ odvětím a lituji proč jsem ho o něco prosila. „Budu ti dělat bodyguarda jo“ začne zase klábosit proto o svých svalech a taky o tom kolik kluků už dal. „Víš nerada ti ruším tvou srdceryvnou řeč, ale tvoje svaly mě naprosto nechávají chladnou, takže není důvod o nich mluvit.“ Tím ho naprosto zaskočím a vidím, že by se nejraději vrátil a zkusil to na jinou. Nakonec mě doprovodí a v tichostí se rozloučí. Před naším domem si podáme ruku a každý se rozejdeme na jinou stranu. Opět intuice nezklamala sice to byl fešák, ale měl to v hlavě naprosto zatemněný svaly.