15. Moje černé svědomí

15. Moje černé svědomí!

Jakmile jsem vstoupila do recepce uvědomila jsem si, že asi nebude lehké jen tak se dovnitř dostat a proto se zastavím nejprve na vrátnici. „Dobrý den“ pozdravím tu paní, která jako minule má stejný korzet ze kterého jí vylézají prsa. „Nazdar děvenko, co máš za problém“ zeptá se bez zájmu a dále si čte jakýsi časopis. „Chtěla bych práci a proto si jdu očíhnou jaké to tady je“ svěřím se jí. Konečně odloží časopis a podívá se na mě. Sjede mě očima a potom zvedne telefon a někam zavolá. „Milane, máš tady další zájemkyně“ oznámí a ihned telefon položí. „Sedni si a počkej“ ukáže na židli na chodbě a opět se začte do časopisu.
Milan je postarší pán s pupkem jako by čekal trojčata a s příšernou vlastností žvýkat jako kravička. „Nazdar kotě“ pozdraví mě a místo aby mě chytit za ruku a potřásl mi s ní tak mě k sobě přitiskne a stiskne mě za zadek. „No postavu máš super, ale nevím co ta jizva“ zapochybuje. „Budu nosit škrabošku, ale potřebuji si to tady prohlédnout“ určím si podmínky. Chlápkovi se nápad se škraboškou líbí a proto mi otevře dveře do hlavního sálu, kde se holky kroutí u tyče jako hadi. Teď je tady klid koukám přes den a proto to celé projdeme a on mi vysvětluje jak to tady chodí. „Večer tě čekám“ usměje se na konci prohlídky. „Budu se moc těšit“ usměji se a on se ode mě vzdálí, abych se mohla seznámit s ostatními. Holky na mě koukají dost nevraživě, asi jím přijdu jako konkurence což poněkud chápu.Nemám sice dokonalou tvářičku, ale zase nemám ruce propíchané od jehel a oči nateklé jako blázen. Nakonec se přece jen jedna z nich rozhoupe a vydá se směrem ke mně. „Ahoj, tak ty jsi tu nová jo?“ zeptá se a nabídne mi ruku na seznámení. „Jo já jsem Andy“ usměji se a začnu hned jednat. „Hele jak to tady chodí, musím se rychle zaučit říkal šéf.“ Simona tak se ta holka jmenuje se ujme funkce a vše mi vysvětlí, dokonce mi ukáže šatny kde si budu každý večer vybírat věci na sebe. Neujde jí samozřejmě moje jizva, tak že zeptá kde jsem k tomu přišla. „Jeden klient se trochu odvázal a už to bylo. Od té doby používám při práci škrabošku a věř, že je to o hodně lepší. Chlapy lépe platí“ usměji se škodolibě. Je vidět jak nad tím přemýšlí dokud se semnou nerozloučí.
Jakmile vypadnu z toho domu zamířím do cukrárny a vyzvednu si Klárku, která sedí za pultem a paní ujídá šlehačku z dortu. „Tak jsem tady, jdeme“ pobídnu jí. Klárka se ale zachmuří a odmítne jít semnou domů. „Nepůjdu, protože tady kamarádka potřebuje pomoci“ otočí se na tu paní. Paní je díky bohu rozumná a domluví ji, že zítra se může zase přijít podívat. Nakonec proč ne, alespoň budu mít alibi a budu moci pátrat i ve dne.
Cestou domů Klárka však nemluví a je bez elánu, až se bojím že to všechno praskne a ona řekne kde jsem byla celé odpoledne. „CO jsem ti udělala?“ zeptám se ji v autobuse. „Nic, jen se nemám chuť bavit“ odsekne naštvaně. „Prosím tě já tam přece nebudu chodit pořád, jen jsem něco potřebovala vyzvednout pro svou kamarádku. Jsme tam byla naposledy přísahám“ zvednu do výšky dva prsty. Konečně začne reagovat a začne mi věřit. „Dobře ale nikomu o tom neříkej. Moje maminka nemá na tohle místo dobré vzpomínky“ poradí mi. „No věř, že budu ta hlavní kdo bude o téhle návštěvě mlčet.“

Doma se ani jedna nezmíníme o dnešní vycházce a proto probíhá zase večeře velice tiše. Táta semnou asi nemluví a nebo přemýšlí to sama moc dobře nevím. Kateřina je unavená z práce a Klárka přecpaná z cukrárny, takže nemá hlad a ve večeři se jen rýpe. „Není ti dobře?“ všimne si Kateřina Klárky. „Ne jen jsem unavená, dneska jsme se s Andy koupali a to mě vyčerpalo“ zalže jako když tiskne. Ihned se chopím iniciativy a slíbím, že jí jdu uklidit do postele. Samozřejmě je to výmluva a chci taky zmizet, takže jí popřeji před dveřmi krásné sny a zalezu do svého pokoje. Po očku zkontroluji mobilní telefon jestli mi třeba někdo nevolal, ovšem není nic horšího než prázdný display. Proto telefon je přihodím do miniaturní kabelky a jdu se vysprchovat. Oblečená si zalezu do postele a čekám, až mě táta přijde zkontrolovat.
Přesně jak jsem čekala tak se v deset podíval do mého pokoje a popřál mi dobrou noc. Těšila jsem se až budu moci zmizet a klepali se mi tak ruce, že jsem se i zároveň bála abych neudělala nějakou botu. Vylezla jsem oknem jako když tenkrát přišel Filip a zamířila na náměstí, abych chytla autobus do veselého domu. Měla jsem štěstí, protože jsem jen tak, tak stihla poslední autobus. Bylo by to asi obtížnější tam dojít.
Cestou jsem přemýšlela jaké to asi bude se před cizími chlapy převádět jen tak ve spodním prádle. Nikdy jsem se neukázala ani před Alanem a najednou se mám kroutit před úchylnými dědky, kteří si místo prášku na tlak dali viagru. Simona se mě ihned ujme a začne mě upravovat takže to znamená, že mi vybere oblečení a taky masku, která mi zakryje jizvu. Všimnu si ještě jedné holky, která tu masku nosí a proto se zeptám, proč ona. „Nevím přišla sem nedávno a s nikým se tu nebaví. Prý jede na vlastní pěst“ odvětí s klidem. „Takže nevíš jak se jmenuje?“ zeptám se natvrdle. Jen zakroutí hlavou a spraví mi ještě účes, abych prý vypadala sexy. Jakmile se dostanu do hlavního salónku všimne si mě Milan a jde přímo zamnou, aby mě mohl odvést k jeho skvělému klientovi. „Je to grand a když uděláš co se po tobě bude chtít tak dostaneš svou odměnu i ty a i já“ slíbí mi. Poté mě strčí do náruče jakého si mladého kluka v saku, který je už v dosti podnapilém stavu. „No to jsem dostal kočičku, to ta maturita stála za to“ zasměje se a vtáhne mě mezi ostatní kamarády, kteří se o mě začnou otírat. „Nechceš nám zatancovat, abychom se připravili“ vyzve mě bez ostychu. Souhlasím, protože se právě jeden z jeho kamarádu pokouší dostat pod moji sukni, která nedosahuje ani ke stehnům a přijdu si v ní dost zvláštně. Jakmile si vylezu na stůl tak se začnu kroutit jako kobra v koši. Točím se kolem tyče a musím uznat, že bych se tím klidně mohla opravdu živit, protože mi to jde. „Holka ty mě dráždíš“ vykřikuje jeden z nich a stále mě stahuje k sobě do klína. V jedné chvíli se střetnu s dívkou v masce, která mě dost často pozoruje. Když už začnou být pánové dotěrní sundám si hořejšek tedy blůzičku a zůstanu jen ve vršku od plavek, který tedy více odkrývá než by mělo zakrývat. Během tancování těm úchylům se ohlížím po té holce a všimnu si němce, který onehdy obtěžoval Karolínu. S tím přece musím mluvit a proto seskočím ze stolu a čapnu kluka v saku za límec, abych ho dotáhla do prostoru a posadila si ho na židličku. „Tohle je překvapení podniku“ zašeptám roztouženě a vrhnu se na něho, abych ho postupně začala svlékat a mohla se o něho otírat. Čím více byl nahý tím více jsem se přibližovala k tomu němcovi, kterého jsem zřejmě svojí show zaujala a začal se o mě zajímat. Po chvilce vyhledal Milana a něco mu pošeptal. Čekala jsem co to bude a mohla si blahopřát, když mě Milan odvedl těm klukům a podal klíče od pokoje. „Jsi dobrá“ pochválil mě s úsměvem.

Jakmile jsem došla k jeho pokoji zarazila jsem se. CO když mi udělá to co Karolíně. Mě nikdo nemůže pomoci. Jenže zase když nenajdu Karolína tak už nikdy nebudeme mít s tátou klid. Proto jsem se upravila a rozpustila si černé vlasy, aby zakrývali moji nervozitu. „Prosím“ ozvalo se z pokoje, proto jsem se zalekla jestli nejsem ve špatném pokoji. „Guten Tag“ pozdravila jsem. „Já umím česky takže v pohodě“ vysvětlil mi a zavedl do místnosti s postelí. Celý pokoj byl osvícen červeným světlem a na stole kromě rudé lampičky stála i flaška šampaňského. „Tvůj taneček mě dostal a proto bych chtěl abys to zopakovala pro mě soukromě“ poprosil mě. „Dobrá, ale nejprve bych se něčeho napila dost mi vyschlo v krku.“ Němec se zachoval jako grand a nalil oběma do skleniček ten bublinatý nápoj. „Na dnešní noc andílku“ usmál se a pohladil po šíji. Pak mi zamířil k masce a chtěl ji sundat. „Ne tohle si nechávám. Nikdy neukazuji obličej“ odmítla jsem a jeho ruku strhla pryč. Jen se usmál a odložil skleničku, aby mě mohl začít hladit po těle. Byla jsem v pasti a nedalo se dělat nic jen to přežít a nebo něco rychle vymyslet. „Jste tady často?“ zeptala jsem se ho zvědavě. „Jo dost často, protože české holky jsou vášnivé a krásné“ zašeptal a opět se přisál k mému výstřihu. „Jaké typy dívek se vám líbí?“ pokládala jsem otázky dále. Němec se posadil na postel a vzal skleničku zpět do ruky. „Všechny dívky, nejvíce mám slabost pro ty štíhlé a dlouhovlasé. Kdybys chtěla tak tě můžu dostat ještě více než na obyčejnou šlapku. Teď nedávno jsem jednu takovou odvezl tady z Čech a teď dělá v mém podniku. Vydělala by jsi si více“ začne mi nabízet velkoryse. Dojde mi že zřejmě mluví o Karolíně a proto odložím skleničku a vrhnu se ně něho. „Možná bych měla zájem, ale chci vědět více a proto se zítra stavím drahoušku a probereme to“ slíbím mu a pohladím po poklopci. Němcovi však nestačí jen povídání a stáhne mě k sobě do postele. „Zaplatil jsem si celou noc s tebou, takže si jí taky užiji“ zašeptá roztouženě a začne ze mě strhávat oblečení, takže musím rychle vymyslet výmluvu nebo něco. Nakonec mě napadne jediná věc a pomůže mi neotevřená flaška vedle postele, kterou seberu a vší silou ho bacím do hlavy. Po chvilce spí němec jako miminko, takže ho ze sebe dostanu dolů a posadím se do křesla, kdyby se náhodou probudil. Musím to vydržet ještě zítra a zjistit kde ten jeho podnik je. Potom řeknu tátovi a dojedeme si tam pro ní.