Satellite heart...

Seděla jsem na schodech s přitaženými koleny a hlavou zabořenou v klíně. Nedokázala jsem poslouchat tu píseň. Milovala jsem ji, ale zároveň ji nenáviděla. Její slova se mi zarývala do hlavy a lapala v paměti, co všechno se při této písni stalo. „So pretty so smart Such a waste of a young heart!
What a pity what a sham What's the matter with you, man? Don't you see it’s wrong can't you get it right? Out of mind and outta sight Call on all your girls, don't forget the boys. Put a lid on all that noise.“ Začali mi stékat slzy po tváři. Nedokázala jsem vzdorovat paměti. Vzpomněla jsem si, kdy jsem tuto píseň slyšela poprvé.

„I’m a satellite heart lost in the dark I’m spun out so far you stop, I start But I'll be true to you.“
Bylo to naše první rande. Byli jsme sami. Najednou začala hrát tato píseň a on mě vyzval k tanci. Modlila jsem se ať tato píseň a s ní ta kouzelná chvíle nikdy neskončí. Skončila.

Zaryla jsem nehty do nohou, jak jsem chtěla vrátit svou mysl zpět do reality. Místo toho jsem se ještě víc rozvzlykala a vzpomněla si na náš první polibek.

„I’m a satellite heart lost in the dark I’m spun out so far you stop, I start But I'll be true to you
I hear you're living out of state, running in a whole new scene They say i haven't slept in weeks, you're the only thing i see“ Byla černá noc, kde svítily pouze hvězdy a měsíc. Seděla jsem s ním v objetí, pozorující tu nádheru. Najednou mu někdo volal a z mobilu se ozval refrén písničky. On se na mě jen podíval a něžně mě políbil a já se znovu modlila, ať ta chvíle s písničkou nikdy neskončí. Skončilo obojí.

Už nebylo úniku. Poddávala jsem se vzpomínkám, které mě ničili. Zžírali mou mysl i mé tělo. Najednou jsem zase byla ta slabotina. Snažila jsem se tu vzpomínku všemožně potlačit, ale bylo to ještě horší. Nedokázala jsem zapomenout. Bylo to naše první a poslední milování.

„I'm a satellite heart lost in the dark I’m spun out so far you stop, I start But I'll be true to you
I’m a satellite heart lost in the dark I’m spun out so far you stop I start But I'll be true to you no matter what you do yeah I’ll be true to you“ Měla jsem zavázané oči a on mě vedl neznámo kam. Najednou jsme se zastavili a on mi rozvázal šátek. Otevřela jsem oči a úžasem oněměla. Po celé místnosti byly svíčky. Uprostřed byly polštáře s dekou, v rohu plápolal oheň v krbu a z přehrávače hrála naše píseň. Plná štěstí jsem ho objala a začala líbat, potom jsme si lehly na deku a najednou šlo všechno nějak samo. Přála jsem si, ať to nikdy neskončí. Skončilo.

„Dost,“ zakřičela jsem celá zničená ze vzpomínek.
Píseň hrála své poslední tóny a já si uvědomila, že je konec. Zase.