Jen pro Tebe .. Davi.

Píšu Ti, protože..nevím jestli tohle všechno co Ti napíšu, bych Ti dokázala v tuhle chvíli říct do očí.Možná že ani nechci..Nevím co vlastně od Tebe už chtít můžu a co ne. Nemám tušení co se s náma dvěma děje.
Vím jen jednu věc naprosto jistě.Ani já a pro moji smůlu(možná taky tohle není smůla)ani Ty už necítíš, to co bylo, to krásný co jsme spolu měli, to co ostatní nám mohli závidět.Tu lásku plnou vášně a radosti
,která se nám před očima rozplynula jako kouř.. Nedokážu ani popsat slovy, co teď zrovna v tuhle chvíli cítím,nedokážu.Jen vím,že něco není v pořádku..a nejvíc mě děsí představa,že Ty taky. Víš, já vím, že Ty
mi do hlavy nevidíš, nemáš ani tušení co já si můžu v danou chvíli přát, co cítím, co prožívám.. Nepoznáš to ,tak jako ani já u Tebe ne.Já vůbec netuším, co můžeš mít za myšlenky, upřímně opravdu nevím.Nevím
..to mě bolí nejvíc..,že ani nevím, jestli mě máš pořád stejně rád, a jestli vůbec,jestli se trápíš, když je to mezi námi zlý, jestli na mě myslíš ,tak jako já na Tebe, jestli mě jednou dokážeš, že já jsem ta
na prvním místě, a nikdo jiný.Já vím, že mi teď třeba povíš, že mě máš pořád stejně rád, a že se trápíš, a že na mě myslíš.. To pro mě ale pořád neznamená, že to tak je.
Musím se Ti k něčemu přiznat.V životě jsem udělala dost chyb,nespočetně moc chyb,kterých ale nelituju.
Všechno zlé je pro něco dobré.a možná potom, co dočteš tyhle řádky si budu říkat.. ,že jsem udělala další chybu.Ale jak říkám..všechno zlé, je pro něco dobré.. Když jsem Tě poprvé viděla, byla jsem tak oslněná, nedovedeš si představit,co jsem v tu chvíli cítila.Ten pocit ztuhlých nohou budu mít dodnes v paměti a nikdy se mi nevymaže první pocit pohledu na Tebe, ten pocit o kterým se tak mluví, o motýlcích v břiše.. o tom pocitu ,kterým se říká Láska. Nikdy nezapomenu na to jak ses na mě poprvé podíval, jak ses na mě usmál, a byl to ten nejhezčí a nejupřímnější úsměv,který jsem kdy mohla vidět.Poprvé jsem pocítila něco tak silnýho, až jsem se toho bála, ale věděla jsem, že jestli si Tě někdy nechám utéct, budu navždycky litovat toho ,že jsem se o to aspoň nepokusila…Pokusila jsem se, bylo mi úplně jedno kolik Ti je roků, kolik máš peněz.. najednou jsem šla jen za tím krásným skromným úsměvem, který mě tak zaujal.Nemohla jsem z něj spát.Nemyslela jsem na nic jinýho než na Tebe..úplně jsi mě dostal do kolen.
Potom co jsem poznala jak jsi pozorný a milý..jakým způsobem ses na mě díval..Ten den jsi mi ukradl srdce.Od toho dne, jsem věděla, že jestli Tě někdy budu mít, budu mít to nejlepší na celým světě, co můžu mít, a věděla jsem, že nikdy nebudu šťastnější, než s Tebou.. byla jsem si tím tak jistá, tak moc jistá.
Víš, já Ti tady nechci psát o tom, jak jsem si dost prožila, jak už jsem zažila dost zklamání,a trápení.Řekla jsem Ti tyhle věci několikrát dokola.. a vím, že ať víš co víš, v životě si to nebudeš moct představit co všechno jsem musela vytrpět. Ani Tě nedonutím, aby sis to i někdy uvědomil.. nemůžu to po Tobě ani chtít..je to moje věc, s kterou se musím poprat já,a ne Ty.Nemusíš se na to vůbec ohlížet, nemá to s Tebou nic společného. Ale chtěla jsem.. jen jsem chtěla,abys někdy se pozastavil nad tím, co mi řekneš,a vzpomeneš si na to, co víš,co jsem prožila, aniž bych chtěla. Jen na moment abys měl představu o tom, jak někdy něco co řekneš může opravdu zabolet, i když si to neuvědomíš,že je něco špatně. Prostě se jen tak někdy pozastavit nad tím, a říct si všechno co o mě víš.Chtěla jsem to napsat, jen abys věděl co cítím, a jak to myslím.Věřím v to, že jednou tyhle věci budeš vnímat jinak, než teď.
Abych to trochu zkrátila, chtěla jsem Ti napsat, že jsem byla s Tebou opravdu moc šťastná, a za to Ti moc děkuju, byla jsem šťastná i když jsem zrovna s Tebou nebyla za dobře, byla jsem šťastná za to, že vím, že stejně mám to nejlepší na světě, že pořád ještě jsi můj..Teď už můj nejsi.teď je všechno jinak.To je nejspíš ten důvod, proč jsem psala celou dobu v minulým čase.Nejsi můj, a nevím jestli někdy ještě budeš…Chtěla jsem Ti říct, že poslední dobou jsi pro mě jiný člověk, nedokážu pochopit proč, i když chci sebevíc, nedokážu si to pořád nějak vysvětlit. Možná je to tím, že na to ani nechci přijít.Každopádně, jsem hodně přemýšlela..a musím Ti říct něco, u čeho mě puká srdce,ale je to tak..bolí mě to, ale nechci lhát a chci Ti říct co cítím a jak to je. Aspoň jeden z nás konečně řekne pravdu a nenechá to jen tak.
Chci Ti říct, že hodně nad Tebou (nad náma) přemýšlím v poslední době až příliš. Už si neříkám, že mám to nejlepší na světě co můžu mít,nevidím ten skromný a upřímný úsměv z lásky.Už nevidím toho kluka, kvůli kterýmu jsem měla motýlky .. Už nevím, jestli Tě miluju, a jestli miluješ Ty mě.Už bych za Tebe nedala ruku do ohně, už nevím, jestli jsem ta,za kterou jsi mě měl.Už nevím jestli jsem pro Tebe pořád ta nejkrásnější na světě,a to nejlepší, co jsi kdy potkal.Už nevím,jestli by jsi kvůli mně dokázal zahodit hrdost.Už nevím vůbec nic, nejsem si Tebou jistá ani trošku. Pro mě je láska něco jinýho, než to co je mezi námi teď, a když vím, že to může být třeba jen špatný období, a že se třeba jednou může spravit, tak já už dál touhle cestou jít nechci. Čekat na Tebe.. Už nemůžu dál pořád jen čekat na důkaz Tvé lásky, když vím, že žádný důkaz mi dát nemůžeš..Nemůžeš ani kdybys chtěl, protože už mě nemáš tak rád, jsem Ti už lhostejná.Sedím a brečím, poslouchám písničky a u toho Ti píšu tyhle řádky,který tak bolí, tak moc bolí, ale já nedokážu v tom nekonečným tajemství dál jít.A Ty nemáš tušení ani malinkatý tušení, že já zrovna nad námi takhle moc přemýšlím, a píšu tohle.Spíš a nevnímáš, co se může mě honit v hlavě..
Nemám ani trochu tušení, jestli o mě někdy budeš bojovat ať je to jakkoliv , ale na ten den já budu čekat. Na nic víc, na nic míň.Vím,že v tuhle chvíli nemáš nejmenší tušení, jak a co to po Tobě vlastně pořád chci. Já chci ten důkaz toho, jak mě miluješ.Vím,že někde určitě inspiraci najdeš.Budu na něj čekat, týdny, měsíce a klidně roky. A budu věřit v to, že to dokážeš,že dokážeš náš vztah do svých rukou a jednat. Věřím v to, že jeden den budu mít zase v očích Tvůj krásnej úsměv .. Věřím ,že mě zase budeš milovat.
Nechci, abys mi odepisoval.Jen si to prosím přečti, vnímej každé slovo a představuj si u toho mě, mysli jen na mě, zapni si něco pěknýho.. neodepisuj.. nevolej..já Ti věřím.
Čekám jen na ten den.
Tvoje M.