jde přece jen o inspiraci! IV

„Tak pojď dál.“ Rozrazím dveře bytu a otočím se k němu.
„Chtěl bys něco k pití? Nebo třeba… „
Nestihnu nic říct, jeho rty se přisají na moje. Je to už tak dlouho přesto jsem nezapomněla, jak nádherně umí líbat. Obtočím mu ruce kolem krku, a když mě chytne rukama za boky, zřetelně cítím jeho vzrušení. Nikdy to nebyl žádný prcek, prolétne mi hlavou a já se musím i přes vášnivé polibky spokojeně usmát. Hynek se ode mě odtrhne a jeho úsměv je mnohem chtivější a slibnější než můj. Jednou rukou si mě k sobě přitiskne co nejblíže, druhou mě chytne za šíji a přitáhne k sobě. Jeho rty jsou vysloveně žhavé. Prsty mi hněte šíji a otáčí hlavu jak je mu libo.
Brzy mu to začne být málo a jeho ruce mi nedočkavě bloudí pod tričkem. Ani já nezahálím. Servu mu mikinu z ramen a už mu vyhrnuji tričko. Hmm za těch pár měsíců se vypracoval. Pevné břicho, svalnatá ramena a velké, mužné ruce. Moje i jeho tričko brzy skončí na zemi. V duchu děkuju za vynález tepláků a, bez jakýkoliv průtahů, mu je stáhnu až ke kotníkům. Neodolám a pár polibků věnuji i svalnatým stehnům, ale to už mě tahá nahoru, aby i mě zbavil zbývajícího oblečení.
Z opojení nás vytrhne až zařičení zvonku. Odtrhnu se od něj a ztuhnu. Hynek si mě znovu přitáhne k sobě. „Čekáš někoho?“ hlas má chraplavý vzrušením a v jeho očích je tak známý, zastřený pohled. A právě ten mě úplně probudí.
Jistě, mám, co jsem chtěla. Hynka na dosah ruky, stačí se jen natáhnout a bude můj. Ale ne jen na sex, sakra! Něžně ho políbím na rty, ale než mě stačí pevně chytit, vytrhnu se mu, v rychlosti na sebe hodím tričko, vrátím tepláky na původní místo a vykouknu z okna.
Před barákem mi stepuje David. A kruci!! Sevře se mi žaludek. Otočím se na Hynka, který se jen v trenkách rozvaluje na gauči. Ve tváři mu hraje smyslný úsměv, ale když ke mně natáhne ruku, už mě to nějak nepřitahuje. Zvednu tepláky a tričko ze země. Hynek chvíli nechápavě hledí ale pak vstane a obejme mě zezadu.
„Co se stalo? Kdo tam je?!“ druhá otázka zní mnohem ostřeji. Vzdychnu. Nevím snad, co chci? Proč vyhazuju kvůli Davidovi, Hynka? Snad kvůli těm jeho očím? Cha! Těžko, ale co když jsem s ním přece jen spala? Vzdychnu znova.
„Hynku promiň. Budeš muset jít.“ Hynek se ode mě odtrhne.
„Co tím chceš říct že, budu muset jít?“ Vytrhne mi tričko z ruky, v mžiku ho má na sobě a jde k oknu. Zatajím dech. No fajn teď si bude myslet, že ho vyhazuju kvůli Davidovi.
„Hynku prosím tě jdi. Já si nejsem jistá, že by to bylo správné, kromě toho…“ Hynek se otočí od okna. Jeho pohled je tvrdý.
„Kromě toho je tu David. No jasně, hned jsem pryč!“ natáhne si tepláky a je pryč. Sakra! Rychle přeběhnu k oknu. Hynek právě vychází z domu a něco říká, naprosto zmatenému Davidovi. Ten se zarazí a pak vejde do domu. Hynek nechal otevřené bytové dveře a tak jen čekám, až David přijde. Je mi nanic. Hynka jsem vyhodila, přestože ho miluju! Kvůli Davidovi, který je přece jenom kamarád. Ale co když jsem s ním vážně spala? Po tváři se kutálí první slza a za ní následují další. Ťukání na dveře neslyším a Davida vezmu na vědomí, až když mě obejmou jeho ruce. Není tak svalnatý jako Hynek, ale přesto se v jeho náruči cítím mnohem víc v bezpečí. Vtáhne si mě na klín a já se mu schoulím do náruče. Nevím, jak dlouho jsme takhle byli, ale poslední co vnímám, jsou jeho rty v mých vlasech.