Krutá sázka- 2. díl

Hodina chemie utekla rychle. Po celou dobu se Lucka snažila dávat dobrý pozor, jelikož tento předmět nebyla její nejsilnější stránka.
Se zvoněním, které ukončilo těch útrpných a nekonečných 45 minut, se téměř celé osazenstvo vyhrnulo ze třídy a upalovalo na velkou přestávku.
Uvnitř zbyli všehovšudy 3 lidé. Lucka, Týna a… Lukáš….
Lucka si toho všimla a spěchala s uklízením věcí, aby mohla z místnosti zmizet co nejdřív. Bála se, že by se opět mohla stát terčem jeho vtípků….
,,Ale… Kohopak to tu máme?“ ozval se těsně u ní ironický hlásek. Polilo ji horko a srdce se jí rozbušilo zběsilým tempem.
,,Naše kulatá šprtka!“
,,Co si to….“ Začala vedle ní Týna, ale Lucka svou nejlepší kamarádku pohybem ruky umlčela. Tohle si musela vyřídit sama. Byl čas, aby si přestala nechávat všechno líbit.
,,Asi si myslíš, že jsi borec, co? Ale něco ti řeknu. Radši být kulatá, než postrádat mozek…. To bych totiž dopadla jako ty, a to fakt není lákavá představa….“
Lukášovi spadla čelist a nebyl schopen slova. Toho Lucka využila, sebrala tašku a co nejrychleji vyběhla ze třídy. Až tam se opřela o stěnu a pomalu si začínala uvědomovat, co se právě stalo.
,,Luci!“ doběhla k ní udýchaná Týna a vykuleně si svou společnici prohlížela. ,,Tys to dokázala! Konečně ses mu postavila! Jsem na tebe tak hrdá!“
V záchvatu euforie ji objala a vůbec si nevšimla, že je Lucka duchem úplně mimo.
,,Co že jsem to před chvílí udělala?“ vypravila ze sebe namáhavě. To vypadala zmateně pro změnu zase Týna. ,,Uzemnila jsi přece Lukáše!“
,,Takže se mi to jen nezdálo?“
,,Kdepak!“
Vypadalo to, že zpráva o Lucčině ,,hrdinském kousku“ se roznesla během vteřiny. Každý člověk, který kdy byl ve škole terčem podobných vtípků jako ona, se na ni smál a ukazoval palec nahoru.
Připadala si jako v nějakém teenagerském filmu….