Život je plný změn kap. 3

V noci jí vzbudí netrpělivé přešlapování klisny. Zarazí se je přikrytá pláštěm obrovským, dlouhým a tak krásně vonícím úplně jí ta vůně uklidnila, asi šel okolo stájník a nechtěl mě budit tak tohle přes mne přehodil. Měla sto chutí zavrtat se a zůstat tam, až do rána ale né musí vyrazit. Vyběhla ze stájí do domu pozbírala nějaké zásoby a staré mužské šaty. Oblečená za muže na hlavě čepici ve které mněla schované své dlouhé vlasy a přes to kápi obličej si zamazala bahnem a vyrazila. Ven když vyšlo slunce byla už nejmíň hodinu na cestě.
Asi kolem poledne se zastavila koně nechala past a šla se najíst. Když jí najednou někdo chytil zezadu za ruce zkroutil jí je začala se zuřivě bránit „Jěště se hni a zabiju tě, chci jen tvoje peníze a koně“zavrčel jí do ucha drsný hlas.
Vůbec ho nebrala na vědomí kousala, kopala, ječela, najednou jí sjela čepice a rozpustily se jí vlasy. Násilník se zarazil ale pak se uplzle usmál a srazil jí k zemi „Tak kočičko si ještě užijem“ a začal jí rukama jezdit přes košili a vytahovat jí z kalhot přitom se tvrdě přisál k jejím rtům a začal je plenit. Jeho ruka se dostala pod košili a putovala po hrudníku nahoru tam se chvíli zdržela, ale začala nebezpečně mířit dolu „né to né slez ze mě ty hnusný prase.“jakýkoliv odpor byl, ale marný.
Už nevěděla, jak dlouho vydrží odcházeli jí síly slyšela už jen jak se jí trhá košile a odhaluje vše co má pod ní a pak velkou ránu útočník se na ní svalil ale to už jí zahalovala temnota jakoby z dálky slyšela „Ježiši si v pořádku, poslouchej mně neomdlívej, ksakru“