Život je plný změn kap. 4

Co s ní???

Luk od prvního okamžiku co jí spatřil, musel na ní pořád myslet. Pak když jí uviděl vjíždět do stejného opatství kam měl namířeno on málem mu srdce poskočilo radostí. Ještě téhož večera se za nimi stavil sám hrabě, aby si s nimi promluvil a pozval je příští večer na večeři. Bylo vidět že se snaží vypadat mile, ale něco mu na něm nesedělo nevěděl co, jenže mu tím byl hrozně nepříjemný, když druhý den hrabě na večeři spustil jak provdá svou dceru za toho prokletého alkoholika a kdoví co ještě, už to pochopil co, byla to ta jeho touha po moci, k nichž neváhal zničit život své vlastní dcery a pak když,..... jí uviděl, byla to jeho neznámá z lesa, už se neudržel. Její divokost byla tatam, teď tam před nim seděla spořádaná dáma bez špetky jiskry v těch nádherných očích. Bože co s ní udělali.

Naštěstí bylo vidět, že si ho ještě z lesa pamatuje a není jím vůbec nadšena, a je na něj celkem pořád!!! ostrá, což ho částečně uklidnilo. Musel toho využít a přivézt zpátky tu dračici. Chvíli se s ní přel ale pak ho začal krotit kapitán to už nezvládal, sedět tam a přihlížet jak se trápí??? Musel pryč.!!

Seděl na slámě v boxu a celé si to ještě přehrával v hlavě, když v tom zaslechne vrznout dveře a někdo prošel kolem. Šestý smysl mu řekne "to je ona". Šel nenápadně k boxu a najednou uslyší pláč. Zarazí se vyrozumí jak mezi slzami říká, že musí něco udělat před úsvitem.Pak s ještě větším nářkem se svezla vysílená do slámy. To byl pro něj tak zničující pohled nejradši by jí obejmul a šeptal jí uklidňující slovíčka, ale věděl, že u ní by to nepomohlo takhle alespoň ví co má v plánu. Přehodil přes ní svůj plášť a šel se domluvit s kapitánem co dál, ten si ví vždy rady.


„Cože?Seš si tím jistej? Mě se zdála nějaká pobledlá a bylo vidět že se má co držet, aby se udržela v klidu“spustil kapitán.
„Ale co teď mám o ní strach, nevím se snaží vypadat silně ale uvnitř je zoufalá“mínil Luk „Bojím se že udělá nějakou blbost“ říká zamyšleně
„Okej máš ji na starosti mi to budeme hlídat tady, hlavně buď opatrný nerad bych tě zase křísil.“ Propustí ho.


Když se vrátí do stáje ještě spí, asi znervózňuje její klisnu, protože začne pofrkávat a vzbudí ji, jen taktak se schová.

Viděl jak odběhla a pak se vrátila vypadala jako nějáký mladý jinoch. A už jeli divil se jakou má výdrž teprve v poledne se zastavila k jídlu a odpočinku. Musel schovat dost daleko od ní, aby na něj neviděla. Uprostřed jídla uslyšel zoufalý jekot,jakmile zjistil o co jde, je v cuku letu na koni, ale než stačil dojet, už pod ním ležela polonahá,... pod tím mizerou, skopne ho z ní a uvidí jak omdlívá snaží se ji udržet při vědomí, ale je moc unavená. Tak dojde svázat kroutícího se násilníka, až tudy někdo pojede vyzvedne ho.

Pak jde k ní je pořád mimo, jak jí zavazuje košili, která je už skoro nepoužitelná, nemůže od ní odtrhnout oči tak krásné tělo, nejraději by k ní přisát jemně rty a mazlil se s ní dokud dokud by se neprobudila v přívalu touhy, ale na poslední chvíli se okřikne čím proboha myslím. Zničeho nic se začne celá chvět a šeptat „Né……. prosím ne“ to už jí tečou po tváři slzy. Posadí se zády opřený o strom a přitáhne si jí na klín a její hlavu opře o hruď. Kolébá s ni a šeptá uklidňující slovíčka „Už jsi v bezpečí, ochráním tě ……..se mnou jsi v bezpečí“ cítí jak se jí prohlubuje dech a uvolňuje se mu v náručí „tak hezky se uklidni a prospi maličká“ Vtiskne jí polibek do vlasů a kochá se pohledem na její nádherné vlasy rozhozené na své hrudi, její pootevřené rty, které by nejraději políbil.
































































































































erné vlasy rozhozené na své hrudi, její pootevřené rty, které by nejraději políbil.