CHLADNÁ KREV

Na svém tělě cítím nepříjemný chlad, pomalu otevírám oči, nemohu zaostřit, něco mě na tělě tíží. Zavřu oči a pomalu je zase otevřu, pořádně zaostřím. Celé mé tělo sebou škubne, vidím Tebe! Ležíš na mne nahá, se mnou ve vaně, voda je studená stejně jako Tvé namodralé tělo, všude je jen voda s krví, která by měla být spíše v Tvém těle. Pociťuji úzkost, vinu a strach. Z očí se mi derou slzy, oči jich mám plné. Chci odtamtud pryč, ale nechci tě odstrčit, ikdyž jsi mrtvá, nemohu se tak zachovat. Jsme tam jen ty a já, ikdyž ty jen vychladlým tělem. Pláču, kříčím, tisknu Tvé tělo k svému a doufám že se pohneš, proklínám a přeji si aby to byl jen sen.

Cuknu sebou, rozhlížím se abych se ujistil že to opravdu byl jen sen. Z očí se mi zase derou slzy. Strach cítím pořád, nechci aby se to někdy stalo skutečností. Miluji Tě!

*sen mého milovaného