Krčma I.

Jen přijďte k nám
pánové a dámy
ať vyslechnete příběh plný napětí a lásky
který Vám poví Krčmář U Veselého mnicha

Jednou žila v malé vesnici dívka, skoro na konci světa, kde Berounka tančí kolem starého hradu svůj tanec. Jmenovala se Lenka. Byla nádherná, křehká na první pohled, ale nikdo si její srdce nikdy nezískal. V očích měla plamínky, které jí stále zářily, jak svíčky v naší krčmě. Ach ano, ještě si vzpomínám na její vlasy, pole slunečnic jí musely závidět, když kolem nich na svém oři projížděla. Nebyla to, jak se z popisu může zdát rozmazlená dívka, ale skrývala se v ní šelma a ráda se prala s chlapci ze vsi. Neustále se vrhala do dalších dobrodružství a ze všeho nejvíce milovala koně. Kterých měli na statku několik, a o další koně se starali panu místnímu správci, třicetiletému morousovi který neměl problém s penězi, byl to opilec a lhář. Jenž již kdejakou dívku získal do své postele, aby se s ní pobavil. Jen jednu noc.
Jednou uviděl Lenku, jak jde nakrmit koně a pomyslel si, že jí získá. Ale Lenka byla dívka plachá a tichá a raději se mu ztratila ve stájích. Pán správce měl špatnou náladu z toho, byl podráždění a tak se rozhodl vyrazit do nejbližší krčmy.

Byl to velice horký den, nebe bez jediného mráčku a dlouhá cesta před ním, jedním františkánským mnichem. Nohy měl zničené z kamenů na polní cestě. Jídla již neměl tolik. Chtěl si odpočinout po několik dnech chůze do Olomouckého kláštera. Kam vyrazil z dalekého přístavu Hamburgu. Jeho život ho zavedl do role mnicha po spoustě dobrodružstvích. Jeho staré jméno bylo pan Milan Báthory, slezský šlechtic z Hukvald. Byl to známý šermíř, básník a vojevůdce. Ale v životě několikrát šlápl vedle a dostal se na temnou cestu. Nyní se jí snaží odčinit tím, že se stal mnichem.