Ztracená romantika.

Leželi spolu na posteli a ona přemýšlela, co se teď asi tak říká. Ve filmech většinou plácají něco romantického,, ale ona taková nebyla. Vždyť tohle nebyl žádný skutek z dlouholeté lásky, kdy by jejich srdce nemohli bez sebe být, kdy by se jim zastavoval dech při každém pohledu do očí, ne tohle byl čistě fyzický a uplne neromantický vztah, po kterém nikdy netoužila, ale přesto jí to vyhovovalo mnohem víc, než ty americké snivé románky. Věděla přesně co dělá, měla všechno pod kontrolou a její srdce ji nerozkazovalo. Když byla mladá, myslela si, že každý pár je založený na lásce, nebo alespon na zamilovanosti, která se možná vytratí, ale až časem zjistila, ze nejde o to, jak toho druhého máte rádi, nebo jestli vás k němu přitahuje nějaká magická síla, všechno záleží jenom na jediném a to na společné touze nebýt sám. Lidé se bojí samoty víc než smrti (což dokazují mnozí sebevrazi) proto hledají jakýkoliv protějšek, který dokáže alespon snést jejich povahu, aby se nebali odpovedet nervoznim rodicum na dotazy ohledne vnoucat a hlavne, aby se mohli podívat do zrcadla a říct si, nepatřím k outsidrum, nasel jsem nekoho, kdo mě miluje, i když to je někdy jenom mylné přání, protože milenci se naučili dokazovat lásku i kterou necítí.
A když tak ležela vedle něj a říkala si, že to co udělala, nebylo ani z lásky, ani ze soucitu, ale ze strachu samoty, zhnusila se sama sobě. Kam zmizely její dětské idealy? Ztratily se snad stejně jako ona v dospívání? Vzpomnela si na Lukáše. Jeden z prvních kluků, ktery o ní v pubertce zacal jevit zájem. Vybavilo se jí, jak spolu tancovali na té zábavě. Všude tma a kolem nich dalsi desítky páru prožívající tu stejnou chvíli a to stejné napětí. Přesně si vybavila ty slova, které ji šeptal do ucha, o nesmrtelné lásce a o nekončícím štěstí, ale uvnitř ní bylo jenom prázdno. Věděla, že by s ním mohla zažít ty chvíle o kterých doposud jenom slyšela, ale nedokázala se spokojit jenom s tím. Chtěla víc, chtěla bušící srdce, chtěla nedočkavé dlaně, chtěla probdělé večery. Časem ale začala míň chtít a víc potřebovat, a proto dnes skončila s tímhle klukem v posteli, který naprosto neodpovídal jejím dřívejším standartum. Nesliboval ji ani večerní procházky, ani snídaně do postele, za to jí byl oporou v nesnázích a trpělivým posluchačem. Až když dospěla, zjistila, že romantika je jenom přežitek mladých a zapomenutou touhou starších.