Andy - Kapitola devátá - Tanec

Otevřela jsem oči do pochmurného dne. Za okny opět padal sníh a obloha nabrala světle šedý odstín. Ve mně ale opět svítilo slunce.
Byla jsem trochu ztuhlá ze spaní na pohovce. Opatrně jsem se protáhla, abych Jacksona nevzbudila. Protřela jsem si oči a konečně se pořádně rozhlédla po místnosti.
Byla skoro stejná, jako posledně, možná jen méně uklizená. Pak jsem se ale podívala na můj oblíbený stolek a neubránila jsem se úsměvu. Uprostřed desky stála skleněná miska s několika tabulkami čokolády. Obrátila jsem se k Jacksonovi a viděla v něm vzor všeho dokonalého, na očích opět šupiny zamilovanosti.
Pootevřel pusu a malinko zachrápal, z nějakého důvodu mi to připadalo roztomilé. Trochu jsem se zasmála a ten tichý zvuk ho probudil. Ospale na mě zamžoural a pak se mu na tváři objevil ten známý výraz, po kterém se mi tolik stýskalo.
„Dobré ráno,“ řekla jsem vesele.
„Mmm…“ zavrněl na souhlas a přitáhl si mě do náruče. Schoulila jsem se tam a užívala si to příjemné teplo.
Nějakou dobu jsme jen nehybně leželi, dokud mi nezakručelo v břiše. Zasmál se a jeho dech mi rozevlál pramínek vlasů.
„Udělám ti něco k jídlu.“ Vstal, ještě jednou protáhl svaly a odešel do kuchyně.
Pohovka mi bez něj připadala studená a prázdná a nemělo smysl na ní dál zůstávat. Vstala jsem také a začala podrobněji zkoumat vybavení místnosti. Všímala jsem si věcí, kterým jsem nikdy dřív nevěnovala příliš pozornosti. Titulů knížek na úzké polici, vzoru tapet, dekorací… Všeho, co by mi mohlo prozradit ještě něco nového o jeho povaze.
Přejela jsem dlaní po stereu. Zdálo se velké na moje poměry, ale když jsem si vzpomněla, jaké věcičky má v pokoji, tohle byla jen hračka z Kindervajíčka. Zapnula jsem ho a namátkou jsem vybrala jedno z cédéček. Byla jsem zvědavá, co poslouchá.
Byl to nějaký mix z tábora. Hned z kraje spustila Katty Perry mojí oblíbenou. Vzpomněla jsem si, jak jsme na ni s Míšou trsaly na stole v jídelně při táborové diskotéce. Nohy se mi samy daly do pohybu.
Druhá skladba byla podobně chytlavá. S lokty opřenými o skřínku jsem si prohlížela seznam písniček na obalu a pohupovala jsem bokem do rytmu. Takhle mě tam Jackson našel. Bez jediného slova odložil talíř na stolek, vzal mě kolem pasu a začal se se mnou otáčet po pokoji.
Nejdřív mi to na koberci moc nešlo. Zakopla jsem a zadkem vrazila do sterea. Jako na protest se otevřela přihrádka na kazetu.
„Promiň,“ omlouvala jsem se.
„To nevadí, stejně se toho krámu co nejdřív zbavím,“ usmál se.
„Proč?“
„Připomíná mi bejvalku.“
Zvědavě jsem se na něj dívala. Bylo na něm znát, že se mu odpovídat moc nechce.
„Koupil jsem si ho, když jsme se rozešli,“ řekl nakonec.
„Náplast na srdíčko?“
„Něco takového,“ ušklíbl se nad mým přirovnáním.
Přemýšlela jsem nad ostatními věcmi z jeho hudební výbavičky.
„Ta mašinka, co máš v pokoji?“ zeptala jsem se.
„Jo, to byla Kristýna,“ přiznal.
V duchu jsem porovnávala oba kousky. „Zdá se to být trochu nepoměr,“ podotkla jsem.
„Kristýna byla lepší,“ pokrčil rameny. Uličnicky se usmál a znovu se se mnou zatočil.
Tančit s ním byl vážně úžasný zážitek. Vždycky věděl, kam udělat krok, jak se pohybovat, kdy mě zaklonit. Jako milovnice tance jsem byla v sedmém nebi. Pobrukovala jsem si spolu s interprety lehce provokativní text, zatímco jsme stále kroužili po místnosti, a cele jsem se vložila do toho jediného osvobozujícího okamžiku.
Se smíchem jsme se propracovali až k závěrečným taktům. Na úplně poslední dobu jsem mu obtočila jednu nohu kolem pasu a zaklonila jsem se, jak nejníž to šlo.
Nastala pauza mezi skladbami. Pomalu mě vytáhl nahoru a zadíval se mi do očí. Začala nová písnička. Byla temnější, rychlejší, provokativnější. Pořád jsem kolem něj měla obtočenou jednu nohu, držel mě kolem pasu a oba jsme zrychleně dýchali. Podívala jsem se mu do očí a ani mě nepřekvapilo, co jsem v nich.
Od té doby, co jsem za ním včera přišla, se mě sotva dotkl. Možná mi chtěl dokázat, že se vážně může změnit, možná se prostě bál, že bych zase utekla. Tak jako tak se omezoval jen na lehká pohlazení a polibky.
Teď šla ale všechna něha stranou. Pevně si mě k sobě přitiskl a začal mě dychtivě líbat. Trochu jsme zavrávorali. Vyrovnal to tím, že mě přirazil zády k jedné skříni. Zalapala jsem po dechu.
Hudba nás úplně pohltila. Neuvěřitelně přesně dokreslovala atmosféru mezi námi. Během vteřiny bylo pryč všechno oblečení a leželi jsme na pohovce.
Neubránila jsem se slastnému zasténání. Tolik mi to chybělo. Pohyboval se na každou druhou dobu, přesně do rytmu. Opět něco nového a překvapivého.
Zhruba po polovině písně zrychlil na každou první. Byl to neuvěřitelně opojný zážitek. Všechno – naše polibky, dech, pohyby, hudba – všechno se slilo do jednoho dokonalého rytmu.
V závěru písně jsem vykřikla jeho jméno a křečovitě se k němu přitiskla.

Ležela jsem a přemýšlela o tom, co se právě stalo. Tušila jsem, že jsme možná udělala chybu, když jsem mu téměř okamžitě dala všechno, co chtěl, ale sama jsem toho dostala tolik na oplátku, že jsem si s tím nedělala těžkou hlavu příliš dlouho.
V mysli jsem si přehrála posledních pět minut. Páni. To snad ani nebyl sex, to byl tanec. Bylo mi úžasně. Tenhle pocit mi nic na světě nemohlo vynahradit.
Měla jsem tenkrát tušit i to, že ve slovech písničky Dancing into danger je skryté varování.