Soulmate Part.15

Když Kai spolu s Caty dorazil na místo, kde na ně měl čekat Yune. Auto už tam stálo. Caty byla nesmírně nervózní a cítila jak se jí potí ruce. Kai se na ni ohlédl a povzbudivě se usmál.
Caty se také nejistě usmála ale měla chuť se otočit a utíkat. Když dorazili k autu všimla si, jak na ni Yune s neskrývaným překvapením civí.
Kai otevřel zadní dveře od auta a nechal ji nastoupit. Poté nastoupil i on a hned se otočil k Yunovi. Zamračil se, když viděl jak Yune, stále ještě s otevřenou pusou, zírá na Caty.
"Yune!" Houknul Kai, aby na sebe upoutal řidičovu pozornost.
"Přestaň civět a odvez nás ke Kenymu!" Zavelel a pak se s úsměvem otočil na Caty.
Když ale uviděl jak se Caty tváří, úsměv mu poněkud zvadl. Kai si k ní přisedl a vzal ji za ruku, tak ji přinutil aby se na něj podívala. Když vzhlédla, mírně se pousmála.
Cítil její nervozitu a když pomyslel na to, že ji ještě musí něco říct, než dorazí do hotelu, začal se sám potit. Neměl totiž ani nejmenší tušení, jak bude Caty na jeho nabídku reagovat. Znovu se na ni podíval a chvíli ji pozoroval.
"No, nějak to dopadne." Pomyslel si ale v duchu doufal…
Pohodlně se opřel do sedačky a vyhlédl z okýnka. Pozoroval okolí a při tom ještě stále držel Caty za ruku.
Caty tiše seděla a dívala se před sebe. Každou chvíli, na sobě cítila zvědavé pohledy řidiče. Povzdechla si a sklonila hlavu, její oči se zastavily na Kaiově ruce, která ještě stále svírala její dlaň.
Nenápadně zvedla oči a podívala se na Kaie, který vyhlížel ven z okýnka. Napadlo ji, že ruku z jeho sevření vytáhne. Ale jeho dotyk jí byl příjemný. Caty se sama pro sebe usmála ale pak znovu zvážněla.
Měla v hlavě hrozný zmatek. Když jela do Japonska, v žádném případě ji ani na chvíli nenapadlo, že by se jí mohlo něco podobného přihodit.
"Pěkně si se mnou zahráváš!" Pomyslela si nešťastně.
Přemýšlela nad svým osudem, ve který věřila stále víc a víc. Znovu pohlédla na Kaie a pozorovala jeho profil s takovým zaujetím, že ani nezaregistrovala jak auto zastavilo. V té chvíli se na ni Kai otočil a zářivě se usmál.
"Jsme tady, Caty! Tohle je nejlepší restaurace v okolí. Moc dobře tady vaří a navíc tady máme opravdu dokonalé soukromí."
Vyprávěl Kai s nadšením a přitom táhl Caty za sebou ven z auta.
Caty se usmívala a mírně přikyvovala. Při tom ale myslela na to, jakou si udělá před Kaiem ostudu. Dokonale ovládala japonský jazyk ale zato vůbec neovládala japonské jídelní hůlky.
Kdykoliv měla příležitost, vyhledala raději nějakou restauraci, kde bylo možné jíst příborem. Caty si v duchu připomněla svoje poslední zkušenosti s hůlkami a musela se tiše zasmát.

Když Kai s Caty vstoupili do restaurace, hned u dveří je přivítal majitel, který je okamžitě odváděl do klidného koutku restaurace kde nehrozilo, že by je kdokoliv vyrušoval. Poté co se majitel s úsměvem a hlubokou úklonou odporoučel, se Kai obrátil směrem ke Caty.
"Je tady příjemně, že ano?" zeptal se a zapátral v jejím obličeji.
Caty se usmála a přikývla, pak se začala rozhlížet po restauraci. Najednou ji napadlo, že tohle všechno, je jako by byla s Kaiem na rande. Při téhle myšlence se lehce začervenala a doufala, že si Kai ničeho nevšiml.
Kai ale mezitím mluvil s číšníkem, který přinesl jídelní lístky a něco k pití. Po tom co číšník odešel, Kai se otočil ke Caty a úsměvem jí podával Menu. Caty jen zavrtěla hlavou a musela se zasmát, když viděla Kaiuv zmatený výraz.
"Jestli ti to nevadí, nechám výběr na tobě. Ještě se v japonském jídle moc nevyznám." Řekla a mile se na Kaie usmála.
Na to se Kai se rozsvítil a přikývl. Asi po deseti minutách opět dorazil číšník a Kai objednal jídlo. Pak obrátil pozornost zpět na Caty, která mezitím nejistě usrkávala ze skleničky ledový čaj a nenápadně pozorovala okolí.
Kai se musel usmát, když ji takhle viděl. Vypadala tak roztomile, že to bralo dech. Po chvíli stočila svůj pohled zpět ke Kaiovi a pomalu postavila skleničku na stůl.
Kai se zhluboka nadechl. Bylo na čase, aby Caty konečně přednesl svoji nabídku. Zamyšleně dumal nad tím, jak začít. Nakonec se natáhl a vzal ji za ruku. Caty se na něj překvapeně zadívala ale nic neřekla a čekala až Kai promluví.
"Caty, včera večer, jsem hodně přemýšlel." Začal Kai a při tom přejížděl prsty po její ruce.
"Měl bych pro tebe, jednu jistou nabídku." Řekl a podíval se jí do očí.
Caty jen ztěžka polkla a při tom cítila, jak se jí vzrušením ježí chloupky na krku.
"Ale nejdřív bych se tě chtěl zeptat na pár věcí." Řekl Kai opatrně.
Caty zamrkala a pak beze slova nejistě přikývla. Kai se usmál a opět pokračoval.
"Můžu vědět, jakou práci jsi dělala, nebo děláš ve tvé zemi?" Zeptal se a zaujatě Caty pozoroval.
Caty na Kaie chvíli překvapeně zírala a snažila se vzpamatovat. Tohle nebyla otázka, kterou čekala. Popravdě čekala něco jiného, něco mnohem víc intimního. V duchu si nadávala, za to jak je naivní. Přejela si rukou po obličeji a sama pro sebe se zasmála. Poté zvedla hlavu a sladce se na Kaie usmála.
"Dělala jsem tlumočnici u jedné překladatelské společnosti. Vlastně díky této společnosti, tak dobře ovládám váš jazyk." Řekla.
Kai na ni chvíli ohroměně zíral a pak se začal do široka usmívat.
"A jaké jazyky ještě umíš, kromě Japonštiny?" zeptal se zvědavě.
"Hmm… celkem ovládám šest jazyků, když připočtu i můj rodný jazyk." Prohlásila Caty a při tom se neubránila sebevědomému úsměvu.
"A jaké jazyky, to jsou?" zeptal se Kai s rostoucím zájmem.
"Tak tedy, Anglicky, Německy, Japonsky, Italsky, Francouzky a Česky, můj rodný jazyk." Řekla.
Musela se zasmát, když viděla jak na ni Kai kouká s otevřenou pusou.
"To je neuvěřitelné?" vyhrkl Kai ohromeně. "
A to všechny tyhle jazyky, ovládáš tak dobře jako japonštinu?"
Caty se jen usmála, nechtěla aby to znělo jako, že se vychloubá.
"Ještě lépe. Japonštinu se učím teprve tři roky ale ty ostatní už léta."
"Páni to je šílené." Řekl Kai a nevěřícně zakroutil hlavou.
" A já mám problém, naučit se anglicky." Přiznal s úsměvem a zadíval se do stolu.
"Asi máš tuhle práci ráda, viď? Chci říct, jinak by ses asi nesnažila, naučit se tolik jazyků. Musí to být velice náročné." Řekl Kai zamyšleně, aniž by se na Caty podíval.
Zamyšleně přitom žmoulal bambusovou podložku na stole.
Caty na něj se zájmem pohlédla a přemýšlela, proč u něho najednou nastala taková změna v chování. Připadal jí najednou tak nějak smutný a ztracený.
"No… ano, jistěže mě ta práce baví." Odpověděla nakonec váhavě a hned na to pokračovala.
"Kaii, co se děje? Nechtěl jsi mi něco říct?"
Kai zvedl hlavu a povzdechl si.
"Ano, chtěl jsem ale teď si nejsem jistý, jestli je to dobrý nápad." Řekl Kai sklesle.
Caty se na něho usmála a pohladila ho po ruce.
"Tak to řekni, Kaii. Později bys mohl litovat toho, že jsi to neudělal."
Kai se usmál a přikývl.
"Tak v tom, máš naprostou pravdu. A tím, že se zeptám nic neztratím. Tedy, doufám" Řekl nakonec a na okamžik se odmlčel.
Pak se nadechl a spustil.
"Víš Caty, když jsem včera dorazil do hotelu. Řekl jsem klukům, že jsem někoho potkal. Neřekl jsem, že jsi to byla ty. Řekněme, že tohle si chci nechat jako překvapení." Řekl a pohlédl na Caty, aby viděl jak se tváří.
Ta měla v obličeji nic neříkající výraz a pozdviženým obočím, vybídla Kaie aby pokračoval.
"Ehm, víš? Dostal jsem takový nápad."
Kai se odmlčel a najednou nevěděl jak to říct. Caty zvědavě zapátrala v jeho obličeji.
"Jaký nápad?" Zeptala se ho trpělivě.
"No, jestli bys... Nechtěla by jsi... Pracovat jako naše osobní asistentka?" Vyhrkl nakonec Kai rychle a napjatě čekal na odpověď.
Teď byla řada na Caty, aby na Kaie ohromeně hleděla. Tato otázka ji nesmírně překvapila a ona nebyla schopná slova. Trvalo nějakou chvíli, než tuto myšlenku strávila. Kai byl zatím stále nervóznější. Caty pohlédla Kaiovi do očí a beze slova ho pozorovala. Po chvíli ticha konečně promluvila.
"Asistentka? Vaše osobní asistentka?" Zeptala se ho šeptem.
Stále ještě nemohla věřit tomu, co právě slyšela. Kai se nejistě poškrábal na obočí.
"No, ano!" Přitakal.
Caty si nevěřícně povzdechla a promnula si dlaní obličej. Tohle by ji ani ve snu nenapadlo. Nevěděla co má dělat. Byla tak zmatená, že jí bylo do pláče.
Kai Caty smutně pozoroval a pomalu se smiřoval s tím, že neuspěl. Začal si v duchu nadávat.
Pak pomalu vstal a přešel ke Caty. Poklekl vedle ní a rukou se zlehka dotkl jejího ramene. Caty sebou trhla a po chvilce se na Kaie otočila. Vypadala nejistě a sklesle.
"Kaii já, nevím... Nevím, co mám dělat." Šeptla nešťastně a pak se pomalu svezla na zem vedle něho. Kai ji objal a hladil ji po vlasech.
"Neměl jsem to dělat." Řekl tiše a zabořil tvář do jejích vlasů.
"Já jen… nechtěl jsem, aby jsi odešla." Zašeptal. Caty dlouho mlčela. Nakonec se vymanila z obětí a pohlédla mu do očí.
"Já neodejdu." Zašeptala a pohladila ho po tváři.
Když to Kai uslyšel, náhle ožil.
"Takže, souhlasíš?!" zeptal se ohromeně s nadějí v hlase. Caty se podmanivě usmála a přikývla.
"Ano, souhlasím."
"Josh!" Křiknul Kai vesele.
Postavil se a vytáhl Caty za sebou. Nedokázal tomu odolat a ještě nějakou chvíli, ji držel v obětí. Když ji konečně pustil, Caty se na něj usmála a zase se posadila na židli.
Kai chtěl ještě něco říct ale pak si všiml, že se k nim blíží číšník s jídlem a tak se radši posadil.
Zatím co je číšník obsluhoval, Kai seděl s hlavou podepřenou a s úsměvem na rtech Caty pozoroval. Cítil takovou radost, že úplně zapomněl na hlad a ani si nevšiml, kdy číšník odešel.
Caty se na Kaie podívala a když viděla jak ji pozoruje, nejistě se na něho usmála.
"Neměl jsi hlad?" zeptala se.
Kai se rychle narovnal a přikývnul. Pak se natáhl pro hůlky a jedny nejdřív podal Caty, která si jen povzdechla a nervózně se zavrtěla.
"Uff, to bude trapas." Pomyslela si.
Když si Kai všiml, že Caty ještě nezačala jíst, tázavě na ni pohlédl.
"Co se děje, Caty?" Zeptal se.
"Ehm, no víš? Já vlastně... Já s tím neumím jíst." Přiznala Caty s nešťastným výrazem a nevinně se usmála.
Kai ohromeně zvedl obočí a pak se začal smát. Právě když se chtěl omluvit za ten výbuch smíchu, všiml si, že Caty se směje spolu s ním. Když se konečně oba uklidnili, Kai si pobaveně a významně odkašlal.
"Já ti pomůžu." Řekl a neúspěšně se snažil o vážný výraz.
Caty se při představě jak ji Kai krmí, opět začala smát a při tom přikyvovala na souhlas. Kai se postavil a šel si přisednout ke Caty, která si poposedla a přitom se kousala do rtů aby se zase nerozesmála.
Kai popadl její hůlky a začal ji je doslova zaplétat do prstů. Trpělivě jí ukazoval jak má hůlky držet. Po delším vysvětlování se Caty pokusila vzít hůlkami první kousek masa.
Neustále to klouzalo a ona se bez přestání chichotala až nakonec rezignovaně sekla s hůlkami o stůl.
Kai se zasmál a zakroutil hlavou. Natáhl se pro hůlky a nabral kousek masa, který se Caty snažila celou dobu sebrat.
"Vidíš, je to jednoduché. Vůbec nic na tom není." Řekl.
Caty jen uznale přikyvovala a při tom se neustále usmívala.
"Tak to vypadá, že tě ještě budu muset nakrmit." Odtušil Kai s úsměvem a přiblížil sousto k jejím rtům.
Když ji strčil sousto do úst, zaujatě sledoval, jak Caty blaženě přivírá oči.
"Hmm, to je dobrota." Řekla uznale a olízla se.
Kai ještě stále sledoval její rty a začínal cítit zvláštní napětí. Po chvíli potřásl hlavou a nejistě nabral další sousto. Když si Caty všimla Kaiovy změny v chování, musela se pro sebe usmát.
"To bude dobrý Kaii. Já to nějak zvládnu, nemůžeš mě přece pořád krmit." Řekla vesele a vzala si své hůlky zpátky.
Kai jen přikývnul a vděčně odešel zpět na své místo. Následující hodina byla pro oba velice zábavná. A nakonec se přece jen Caty naučila držet hůlky natolik pevně, aby jí všechno jídlo nepadalo zpět do talíře.
"Díky bohu za to soukromí. Tu ostudu bych asi nepřežil." Poznamenal Kai se smíchem, když odcházeli z restaurace.
Caty se krátce zasmála a se skloněnou hlavou pospíchala do auta. Když Caty s Kaiem nastoupili, auto se okamžitě rozjelo a odváželo je do hotelu, kde už na ně netrpělivě čekali ostatní…

Pokračování příště...