Soulmate Part.16

Ruki seděl v křesle a poklepával prsty o opěradlo. Od té doby, kdy ho Kai ráno tak nečekaně probudil, uběhlo už skoro pět hodin a on začínal být, stále více netrpělivý. Natáhl se pro cigaretu a zapálil si.
Chvíli se nervózně kroutil v křesle ale nakonec vstal a přešel k oknu. Reita s Uruhou ho mlčky sledovali. Reita hodil tázavý pohled na Uruhu ale ten jen pokrčil rameny. Po chvíli se postavil a došel k Rukimu.
"Kde jen může být? Už je po druhé hodině." Prohodil a snažil se aby jeho hlas zněl bezstarostně.
Ruki se na něho podíval ale pak se znovu beze slova obrátil k oknu. Když Reita viděl, že Ruki nemá na hovor náladu, povzdechl si a šel se znovu posadit. V místnosti bylo nepříjemné a tísnivé ticho.
Ruki se vrátil zpět do křesla a když uhasil cigaretu, založil si hlavu do dlaní. Sám nevěděl, proč je tak nervózní. Začal toho nápadu s asistentkou litovat. Teď si přál aby s tím nikdy nepřišel.
Přemýšlel nad tím, co všechno by se jejím příchodem, mohlo pokazit. Na jednu stranu, měl sto chutí to zarazit a prostě ji odmítnout. Ale věděl, že by to byla chyba. Cítil, že Kaiovi na ni hodně záleží a nechtěl vyvolat nějaký konflikt. Ruki se nešťastně uchechtl.
"Ještě jsme ji ani neviděli a problémy už jsou na obzoru." Pomyslel si.
Najednou se rozlétly dveře pokoje. Ruki nadskočil a vzhlédl. Ve dveřích stál Aoi a prudce oddechoval. Reita který prve napůl vyskočil ze sedačky, zavrčel nějakou nadávku a zase se posadil. Aoi se rozhlédl po pokoji a vstoupil.
"Ještě nedorazili?" zeptal se zvědavě a posadil se vedle Reity.
"Ještě ne, takže jsi o nic nepřišel." Odtušil Uruha s úsměvem a napil se vína.
Aoi jen přikývl… Ruki se v křesle předklonil a podíval se na Aoie.
"A kde ses vlastně, toulal ty?" Zeptal se ho.
"Byl jsem dole v hotelové hale."
"A co jsi tam dělal?" Zeptal se Uruha provokativně a nemohl se ubránit úsměvu. Aoi se zasmál.
"Byl jsem se tam trochu porozhlédnout. Dozvěděl jsem se od hotelové ochranky, že náš Kai měl dnes ráno, zajímavé setkání s jednou fanynkou. Ještě teď je tam pěkně rušno. Jsem docela zvědavý, jak se Kai dostane zpátky do hotelu."
Ruki nešťastně protočil oči a s povzdechem si přejel rukama ve vlasech.
"No výborně, tak to vypadá, že se budeme muset přestěhovat. A to jsem marně doufal, že tady vydržíme dokud nám nezačnou koncerty." Utrousil podrážděně.
"Vypadá to tak." Souhlasil Aoi.
"Neměli bychom Kaiovi raději zavolat?" Zeptal se Uruha a v hlase se mu odrážela starost.
Ruki jen odmítavě zakroutil hlavou.
"Ne! Kai říkal, že zavolá sám, až se bude vracet. Spolu s naší novou asistentkou!" Řekl a poslední slova nápadně zdůraznil.
Když Aoi uslyšel, jakým způsobem Ruki promluvil, chvíli si ho zvědavě měřil.
"Nevypadáš moc nadšeně." Usoudil nakonec.
"Zato ty až příliš! Já jsem říkal hned na začátku, že je to celé nesmysl!" Rozčiloval se Reita. Ruki se po něm podíval a vzdychl.
"Necháme se překvapit a uvidíme." Řekl nakonec.
Jakmile domluvil, začal mu na stole vyzvánět mobil. Všichni na okamžik ztuhli a zírali na vibrující telefon. Ruki po něm sáhl a zadíval se na displej.
"To je Kai!" Řekl a pak to zvedl.
Zatím co Ruki mluvil s Kaiem, ostatní ho pozorovali, jak přechází po pokoji a snažili se z jejich hovoru zachytit něco o dívce, kterou měl Kai sebou přivést. Na to, jak byl Ruki dosud nervózní, mluvil teď velice klidně a většinou odpovídal jen jednoslabičně.
Aoi si zklamaně odfrknul a čekal až Ruki konečně domluví. Asi po deseti minutách Ruki, zaklapl telefon a podíval se na ostatní.
"Kai je u hotelu! Ve předu je to přecpané fanoušky, takže bude muset dovnitř zadním vchodem. Bude tady asi za deset minut." Řekl a se zamyšleným výrazem se posadil.
"A?!" zeptal se Aoi netrpělivě.
Ruki na něho zmateně pohlédl.
"A, co?!"
"No, přivezl ji sebou, nebo ne?!"
"Ach tak, asi ano." Odtušil Ruki bez většího zájmu a bylo vidět, že se o tom nechce bavit.
Aoi se zašklebil, pak dlouze vydechl a se založenýma rukama se zabořil do sedačky. Od té chvíle, nikdo v pokoji nepromluvil. Všichni mysleli na nadcházející setkání s dívkou, kterou sebou Kai přivedl.

Kai popadl Caty za ruku a táhl ji z auta. Když vystoupili, rychle spěchali k zadnímu vchodu hotelu, zatímco už jim naproti běžela ochranka. Tady naštěstí žádní fanoušci nebyli. Ale fotografové byli všude a Kai si všiml záblesků z fotoaparátů. Tiše zaklel a přidal do kroku. Když konečně dorazili dovnitř, ochranka je provedla přes kuchyňi, směrem ke služebnímu výtahu.
Když dorazili k výtahu, Kai všem rychle poděkoval a vtáhl Caty za sebou dovnitř. Nemohl se dočkat až se dveře zavřou a on bude s Caty zase sám. Stiskl tlačítko a výtah se rozjel.
Kai chvíli pozoroval displej na panelu a pak se podíval na Caty. Vypadala velmi nervózně a rozšířenýma očima, těkala kolem sebe. Po chvíli se její oči, zastavily na něm.
Měla uštvaný výraz a bylo vidět, že zájem médií ji docela znepokojil. Kai ji objal a něžně ji hladil na zádech.
"Přesně tomuhle, jsem se chtěl vyhnout." Zašeptal a povzdechl si.
Když konečně dorazili do správného patra, Kai vzal opět Caty za ruku a vedl ji ke společenskému pokoji, kde jak doufal, na ně už všichni čekali. Asi v půli cesty se Caty náhle zastavila.
"Caty… Co se děje?" Zeptal se.
Neopověděla, jen si utrápeně povzdechla a mírně pokrčila rameny.
"Já to nezvládnu." Pípla nakonec a sklonila hlavu.
Kai k ní přistoupil a dvěma prsty ji pomalu zvedl hlavu. Když se na něho Caty podívala, vykouzlil na tváři ten nejkrásnější úsměv jaký dovedl. Caty se po chvilce usmála a váhavě vložila svoji ruku do jeho.
"Věděl jsem, že to zabere." Řekl Kai vesele a opět vykročil směrem k pokoji.
Caty se proti své vůli zasmála a potřásla hlavou.
"Tvůj úsměv vždycky zabere." Řekla.
Po pár metrech, konečně dorazili ke správným dveřím. Caty opět přepadl nepříjemný pocit v žaludku. Ztěžka polkla a cítila jak se jí klepou kolena. S rostoucí panikou vzhlédla ke Kaiovi. Ten se na ni opět zářivě usmál.
"Neboj se, zamilují si tě." Ujišťoval ji.
Caty nejistě přikývla a když Kai sáhl po klice, nenápadně se přesunula za něho.

Když Kai otevřel dveře, všichni v místnosti poskočili a prudce se otočili ke dveřím. Kai se usmál a vstoupil dovnitř. Caty se mezitím vykroutila ze sevření jeho dlaně a zůstala stát ve dveřích. Kluci mezitím zvědavě natahovali krky aby ji zahlédli.
Chvíli jen nejistě stála ale když uviděla Kaiuv, poněkud zklamaný výraz, v duchu si začala nadávat.
"Takhle se přece nikdy nechováš! Nejsi taková nemožná hysterka!" Spílala si.
Poté zaťala pěsti a pomalu vešla do pokoje. Když po chvíli ticha zvedla oči zjistila, že na ni všichni ohromeně zírají. Její pohled se zastavil na Rukim, sice vypadal trochu překvapeně ale snažil se své emoce docela úspěšně skrývat.
Kai vzal Caty za ruku a přivedl ji blíž ke klukům, kteří se všichni začali nemotorně zvedat. Všichni, až na Rukiho. Ten nadále seděl a kritickým pohledem, si ji měřil.
Kai si toho všiml a vyčítavě se na Rukiho zamračil. Chvíli mu hleděl do očí a nedokázal z nich vyčíst, co se Rukimu právě honí hlavou. Kai si povzdechl a nepatrně zavrtěl hlavou, pak se otočil na ostatní a přinutil se usmát.
"Kluci, chtěl bych vám představit, naši novou osobní asistentku." Řekl a nenápadně Caty postrčil blíž ke klukům.
Aoi bez váhání přiskočil a s vybranou úklonou se Caty představil.
"Shiroyama Yuu ale můžeš mi říkat Aoi." Řekl se širokým úsměvem a políbil ji ruku.
Caty se lehce začervenala a se sladkým úsměvem ruku opět stáhla.. Než stačila promluvit, přitlačil se Uruha a poklonil se.
"Ehm, Takashima Kouyou, jméno mé. A... asi už víš, jak mi můžeš říkat, že?" Prohodil vesele.
Caty se zvonivě zasmála a přikývla.
"Uruha." Řekla s úsměvem.
Pak se podívala na Reitu, který se krčil za Uruhou a zrovna velice pečlivě studoval stolní desku. Uruha ustoupil stranou a plácl Reitu do zad.
"Tak na co čekáš? Koukej se přivítat!" Zavelel se smíchem a postrčil ho blíže ke Caty.
Aoi s Kaiem mezitím lapali po dechu, aby se nezačali nahlas smát, když viděli Reitu, jak si celý nesvůj, otírá dlaně do kalhot. Reita nervózně přistoupil ke Caty a pevně stiskl její nabízenou ruku.
"Reita." Zabručel a zase se její ruky rychle pustil, jako by držel rozžhavený uhlík.
"Celým jménem ty trdlo." Houkl Uruha a dal mu slabý pohlavek.
Reita na něj vrhl vražedný pohled a pak se opět otočil na Caty, která se na něho mile usmvala. Reita v tu chvíli úplně zapomněl, na to co chtěl říct. Chvíli jen tak zmateně postával a hledal slova, nakonec přece jen promluvil.
"Suzuki Ryo" Řekl chraplavě. Poté si zarazil ruce do kapes a odkráčel se posadit.
Caty se za Reitou dívala a přitom se usmívala, pak se ohlédla na Kaie.
Ten na ni spiklenecky mrknul a hodil hlavou směrem k Rukimu. Který se náhle, nečekaně ozval.
"Má naše asistentka, také nějaké jméno?" Zeptal se jízlivým tónem a založil si ruce na prsou.
Caty se k němu pomalu otočila a poté přistoupila blíž. Zadívala se mu do očí a Ruki měl náhle pocit, že se mu dívá přímo do duše.
"Jsem Caty." Řekla a s mírným úsměvem a nastavila ruku.
Po tom co Ruki zaslechl její jméno, překvapením otevřel ústa a v očích se mu zrcadlilo poznání. Urychleně se začal škrábat z křesla a přitom ji nespouštěl z očí.
"Caty?" šeptl Ruki užasle.
Caty jen mírně přikývla a usmála se. Ruki na ni ještě chvíli beze slova zíral a pak potřásl hlavou, jako by se nažil probudit. Po chvíli natáhl ruku a uchopil její dlaň.
"Ruki, tedy vlastně, Matsumoto Takanori." Vyhrkl a pořádně s Caty zatřásl.
Druhou rukou si přejel po obličeji a znovu se na Caty nevěřícně zahleděl.
"To je neuvěřitelné!" Vydechl, když ji pustil.
"Tohle by mě ani ve snu nenapadlo." Řekl. Poté se zadíval na Kaie, který se na něho lišácky usmíval. Ruki zakroutil hlavou a konečně se poprvé usmál.
"Počkat, počkat! Caty?! To jako, Ta Caty?! Mluvíme tady o té stejné osobě?" Ozval se najednou Aoi.
Kai se samolibě usmál a přikývl. Aoi rázně přešel ke Caty a natočil ji čelem k sobě.
"Jsi to vážně ty? To ty, jsi nám poslala, ten úžasný dopis?!" Caty jen beze slova přikývla.
"No to je paráda! Páni, jsi ještě hezčí, než jsem si tě představoval." Hulákal vesele Aoi.
Pak ji popadl kolem pasu a dvakrát s ní dokola zatočil.
"Teď už opravdu věřím na osud!" Prohlásil Aoi vesele, když ji opět postavil na zem.
Caty se zasmála a rychle mrkala, aby se nerozplakala dojetím.
Reita mezitím vstal ze sedačky a překvapeně civěl. Pomalu přešel k Uruhovi, který tam stál se založenýma rukama a usmíval se od ucha k uchu.
Prstem do něj dloubnul a beze slova s pootevřenou pusou ukázal na Caty. Když Uruha zpozoroval jak se Reita tváří musel se zasmát.
"No jo. Je to ona." Přitakal vesele a poplácal Reitu po zádech.
Ten jen převrátil oči v sloup a plácl se do čela. Pak se sklesle odploužil, zase zpátky k sedačce.
"Tak teď, když už jsme se přivítali. Mohli by jsme se zase posadit, ne?" Navrhl Ruki s úsměvem.
Pak popadl Caty za ruku a odváděl ji k malé sedačce, kde se s ní posadil. Aoi se zazubil na Kaie a pospíchal si sednout vedle Caty z druhé strany. Když si k ní přisedl, svůdně na ni zamrkal.
Caty se nesměle usmála a zrudla. Pak se zadívala na Kaie, který tam stál a s mírným úsměvem ji pozoroval. Na tváři měl úsměv ale v očích smutek, který se nedalo přehlédnout.
Kai se na Caty chvíli díval, pak sklopil oči a šel se posadit vedle Reity. Ztěžka si povzdechl. Cítil se tak zmatený… Hluboko uvnitř, najednou pocítil podivnou úzkost.
Tak úžasnou reakci od kluků ani nečekal. Byl nesmírně rád za to, jak Caty přijali. Ale zároveň měl však pocit, že on sám, ji právě ztratil…

Pokračování příště...