Noc s Petrou

Jsou dvě hodiny v noci , mám schůzku s Petrou v jejím bytě . Přicházím ke dveřím od bytu a chci zazvonit , ale jsou pootevřené dveře . Zaklepu a chvíli čekám až přijde ke dveřím. Nepřichází , tak vejdu dovnitř . Všude je tma , je tak nasycená černou barvou , ani známka světel z ulice . Vcházím do pokoje , kde všude stojí zapálené svíčky , ona stojí u okna , určitě mě slyšela jak vcházím do pokoje , ale pořád se dívá z okna . Jdu až ke stolu kde stojí láhev vína a dvě skleničky . Najednou Petra přeruší to ticho co vládne celým bytem a řekne.........Je tak krásná noc , napijeme se vína a zapomeneme spolu . Její hlas zněl tak mile , nedokážu a nechci odporovat . Nálévám víno jí a sobě , díváme se chvíli navzájem do očí , její oči jsou jako magnet , jako by mě měla ve své moci už navěky , tak moc na mě její oči působí . Odvrátím pohled a dívám se z okna na měsíc . Ona si stoupne vedle mě a říká.........Povídej mi něco , budu poslouchat tvoje slova až do rána , dokud nám noc neukradne vtíravé ráno . Budeme pít víno a budu poslouchat tvoje slova . Trávíme takhle celou noc , cigaretový dým halí místnost do závoje z kouře . Když cítím že noc ztrácí svou vládu a přichází ráno tak jí povídám.........Musím jít , měsíc se bude loučit , ale vím kde tě najdu . Odcházím z jejího bytu , ale vrátím se k Petrě brzo , mou duši to přitáhne zpátky .