CTD - část 4.

VIII.
Doubravka strávila čtením lidové poezie počátku 21. století celý týden. Ačkoliv většina básní nevyjadřovala zhola nic, našla Doubravka mnoho hlubokých myšlenek, které jsi velmi oslovily. Mezi její oblíbené autory se ihned zařadila hanele m., zvláště její "vyšla jsem ze sebe a zabouchla se na ulici..." Doubravce připadalo, jako by báseň vyprávěla o ní.
O víkendu napsala referát a poděkovala dědečkovi, že jí o Literu řekl.
"Je mi trochu smutno, že kolonka autoři online je prázdná. Člověk nechce, aby taková databáze idejí, názorů a postřehů byla mrtvá." posteskla si.
David se záhadně usmál: "Možná, že se občas někdo ještě na Literu objeví. Ostatně, můžeš se přihlásit sama."
"Ne, děkuju, mě stačí básničky poslouchat pořád doma a ve škole. Poezie je dneska taková móda, víš dědo, ale psát svoje výlevy se mi fakt nechce."
"Jak myslíš," pokrčil dědeček rameny.

IX.
Doubravčin referát byl ohodnocen za 3, protože podle názoru učitele se nezabýval skutečně podstatnými autory té doby. Doubravce to nevadilo, hlavně že nemá pětku. Hazel dostala jedničku. Jako vždy. O přestávce se k ní naklonila:
"Fred se po tobě ptal."
"Kdo?" zeptala se zmateně Doubravka.
"Potkali jste se spolu na party, ne? Nemá chlorofyl."
"Aha, ten. Co s ním?"
"Čeká tě před školou," rozesmála se Hazel.
Doubravku to zarazilo, ale pak znervózněla. Byla to ovšem velmi příjemná nervozita.

X.
"Celá se zelenáš," usmál se, když se setkali před vstupem do školy. Doubravka se zemračila. "Ale no tak, nemyslel jsem to zle."
"Co potřebuješ?"
"Jít s tebou na kafe?"
"Hm. Nejsi náhodou kamarád Hazel?"
Rozesmál se ještě víc: "Vlatně jsem její bratranec, ale naše rodiny se spolu moc nestýkají."
Kousala se do spodního rtu. "Teď mám moc práce, otec chce, abych mu pomohla uklidit laboratoř. Co třeba zítra ve tři?"
"Budu se těšit."
Když Doubravka odcházela, Frederyk ji zamyšleně pozoroval. Za sloupem se vynořil stín.
"Jak pokračuješ bratře?" zasyčel muž zahalený v kabátě.
"Plán se daří." odvětil Frederyk tiše.
"Přes své mládí jsi statečným bojovníkem."
Na to Frederyk neřekl nic. Takové kecy mu lezly na nervy.
"Další pokyny se objeví na Literu přesně o půlnoci." pravil ještě muž než zmizel v šeru.
Frederykovi bylo náhle smutně. Svět je kurevské místo.

XI.
Když umyla všechny pipety, kádinky a zkumavky, umyla Doubravka i sebe. Přitom pořád myslela na záhadného mladíka, se kterým má zítra rande.
Když usínala, představovala si, jak si srdce hypotékou statečně zadluží. Netušila, že venku pobíhají lišky na vinici.