Dárek

S odjíždějící tramvají se rozběhla i ona, asi ji chtěla stihnout. Vlasy jí vypadly z drdolu a rozsypaly se po zádech, ztratila i gumičku. Z rukou jí vypadla taška. Na první pohled vypadalo, že ji stihla tragédie, ale stál jsem kousek od ní a viděl, že se celá otřásá smíchem. Ohnula se pro něco, co leželo u jejích nohou a přejel pohledem po jejím boku, hmmm. Začala se smát nahlas a vzbudila nevoli starších spoluobčanů. Pozorně jsem se zadíval na předmět, který držela v ruce. Zapalovač. Obyčejný zapalovač a tolik ji rozesmál? Byl na něm nějaký obrázek, ale nějak jsem nedokázal rozeznat jaký. V tu chvíli se na mě otočila.
„Kouříte?“ Zeptala se.
„Prosím?“
„No, jestli kouříš, teda kouříte?“ Zeptala se znovu.
„Eeee...“ Zíral jsem jí do tváře místo toho, abych něco řekl.
„Tak všechno nejlepší k narozeninám!“ Popřála mi. Absolutně jsem nechápal, co to má znamenat. Pak mi do ruky vtiskla zapalovač, kvůli kterému se tak smála. Zkoprněl jsem. Byly na něm dvě nahé dívky, obecně vzato nic moc. Díky mému několikavteřinovému ztuhnutí jsem si ani nevšimnul, že přijela další tramvaj, mohla být klidně moje. Vzpamatoval jsem se až v momentně, kdy řidič zavíral dveře a slečna se zapalovačem mi mávala. Přitisknul jsem si dlaň na ústa a poslal jí vzdušnou pusu. Chytila ji do dlaně, usmála se, mrknula a pak jsem ji ztratil z očí. Škoda, byla by hezkým dárkem k narozeninám.