Hranice vztahu 3

„Dneska jsem v celém bytě sám,“ prohodil, jakmile vešli do předsíně. Pomohl jí z kabátu a pověsil ho na věšák.

„Kolik vás tady bydlí?“

„V jednom pokoji je pár, v druhém je kámoš sám, stejně jako já ve svém.“

„To máte docela luxus,“ poznamenala a třela si dlaně o sebe, aby je zahřála. „V tak velkém bytě bydlívá i dvakrát víc lidí.“

„Jo, ale taky si za to platíme,“ pokrčil rameny. „Tři tisíce za pokoj, a za ten velký, kde jsou dva, platí skoro pět.“

„Ale stojí to za to, ne?“

„Jo, to jo. Můžu jít třeba do baru a sbalit tam někoho, kdo požaduje vlastní pokoj,“ zazubil se.

Zasmála se. „A není to snad rozumný požadavek?“

„Jo, jistě že je.“ Přistoupil blíž k ní a hřbetem prstů se dotkl její ledové tváře. „Nechceš čaj? Na zahřátí.“

„Ne, díky. Za chvíli se rozmrazím, je tady teplo,“ pousmála se a z jejího úsměvu se dala vyčíst mírná nejistota.

Všiml si toho. Nepřestával ji jemně hladit po tváři a přidal uklidňující úsměv. „Chci, abys něco věděla. Máš právo si to rozmyslet, v jakoukoli chvíli. Nemusíme spolu spát, když nebudeš chtít, ano? Stačí slovo a můžeme si třeba povídat nebo poslouchat hudbu.“

Zavrtěla hlavou. „Oceňuju to, ale rozhodnutí nezměním.“ Pousmála se a krátce se dotkla jeho tváře. Stačilo, aby se k němu trošku přiblížila, a on velmi rychle pochopil, co si přeje. Políbil ji, tentokrát ne na zkoušku, ale přesto tomu nechyběla něžnost. Dával si na čas, dlouhé vteřiny jen ochutnával její rty a cítil, jak ho naplňuje spokojenost, když mu jeho polibky vracela. Bylo to zvláštní; na jedné straně byla cizí a on neměl ve zvyku líbat někoho, koho dobře neznal. Dalo by se očekávat, že ho to nechá víceméně klidným. Ale nebylo tomu tak. I tyhle jemné zkoumavé polibky v něm okamžitě probudily touhu a vzrušení, s každým nádechem mu čichové buňky naplnila její vzrušující vůně, a on se přistihl, že ji objímá kolem pasu a pevně ji k sobě tiskne. Uvědomil si taky její ruce, které se mu opíraly o ramena, a její dlaně, které se ještě napůl nejistě dotýkaly jeho krátkých vlasů, krku a tváří. Líbilo se mu, jak ho hladila, naprosto přesně z toho poznal, že se jí jeho polibky líbí, a proto se bez obav pokusil prohloubit polibek. Když se jazykem dotkl jejích rtů, zřetelně cítil její povzdech. I to, jak se k němu sama přitiskla pevněji. Při dalším průzkumném pohybu se jeho jazyk střetl s jejím, a přestože se tempo ani charakter jejich líbání nijak zásadně nezměnil, oba se zachvěli těmi novými vjemy, které je prostupovaly.

„Zatraceně,“ zamumlala trochu zadýchaně. „Měl jsi mě varovat, že umíš líbat tak skvěle.“

Usmál se jejímu komplimentu. „Že to říkáš zrovna ty.“ Vzal ji za ruku a vedl ji ke svému pokoji.

„Pěkné,“ ohodnotila jeho pokoj, když se rozhlédla kolem. Nemohla si nevšimnout velké postele, která stála po levé straně.

„Jsem rád, že se ti tu líbí.“ Zavřel dveře a pro jistotu zamkl. Sice dneska žádný z obyvatelů bytu neměl být doma, ale jistota je jistota. „Nebude ti vadit trochu hudby?“

Zavrtěla hlavou a opět se jí začala zmocňovat nervozita, když ho pozorovala, jak nastavuje hudbu. Jedna její část chtěla utéct a běžet domů, kde by se schovala jako malá holka. Před nebezpečným, vzrušujícím, lákavým… Před vším, co ji dnes večer čekalo.

Ale mnohem větší část v ní věděla, že nikam neuteče. Věděla taky, že měla velké štěstí, že narazila zrovna na tohohle kluka. Líbil se jí, byl milý a vtipný, a pokud mohla soudit, jiskřilo to mezi nimi. A – neměla problém přiznat si to – vzrušoval ji.

„Dáš si něco k pití?“ nabídl.

Jen zavrtěla hlavou. „Nemusíš si dělat starosti.“

„Fajn, takže…“ odkašlal si a přemítal, co by měl říct. Byl v takové situaci poprvé a upřímně byl trošku v rozpacích. Obyčejně nebýval záměr večera tak krystalicky jasný. Nevěděl, jak přesně by měl začít… Ale zároveň mu bylo jasné, že ona od něj očekává, že se chopí iniciativy.

Proto ho trochu vyvedlo z míry, když k němu došla a políbila ho. „Tohle nám jde dobře. Začneme tím, co říkáš?“ zašeptala blízko u jeho rtů.

„Hmm, to beru.“ Spadla z něj veškerá rozpačitost a s pousmáním ji objal kolem pasu. Tentokrát bylo jejich líbání odvážnější a naléhavější. Netrvalo dlouho a ucítil její dlaně vzadu na zádech pod tričkem. Zachvěl se pod jejím pohlazením a impulzivně ji popadl do náruče, až sebou šokovaně trhla. Než stihla cokoliv říct, položil ji na postel a přesunul se nad ni. Znovu ji začal líbat, tentokrát zapojil i ruce a hladil ji, zatím přes oblečení, po celém těle. Začínala se chvět, cítil to.

„V pořádku?“ zeptal se téměř něžným tónem.

„Jo… jistě,“ vydechla roztřeseně. „Jenom… tohle je víc, než jsem kdy cítila.“

„Počkat… spala jsi už s někým?“ zarazil se.

Pousmála se a pohladila ho po tváři. „Neboj se, už jsem měla sex. Jenom to za moc nestálo.“

„Jak to?“

„Vážně o tom chceš mluvit teď?“ skoro zasténala.

„Jo, řekni mi to,“ vybídl ji. Zůstal nad ní, neposunul se vedle ní.

Zhluboka si povzdechla a prohrábla si vlasy. „Byl to spíš takový omyl. Slavili jsme na chatě jednoho kamaráda narozeniny, no a s tím kamarádem, kterého znám asi tak deset let, jsme spolu skončili v posteli. Byla to chyba, navíc si to ráno ani pořádně nepamatoval, což vlastně nevadilo, protože to vážně nestálo za nic.“

„To je mi líto.“

„Nemusí.“

„Poprvé by to mělo být s někým důležitým.“

„Jo, asi jo, v ideálním světě. Ale nikdo takový se v mém životě zatím neobjevil, takže je to fuk. Chybami se člověk učí.“

„A co potom?“

„Myslíš další partnery? No, začala jsem pár vztahů, ale žádný se nedostal do té fáze. Prostě to nebylo ono. Tak jsem se rozhodla to vzít z jiného konce. No a teď jsem tady,“ usmála se a trochu nadzvedla hlavu, aby ho krátce políbila. „A pokud můžu soudit, nebudu litovat.“

„A to je teprve začátek,“ slibně se usmál a přejel jí rty po tváři, něžně se dotýkal její hebké pokožky a plynule pokračoval až k jejímu uchu. „Dám si záležet, aby se ti to líbilo, slibuju.“

Pohlédla mu do očí, když se trošku odtáhl. Na rtech se jí mihl úsměv. „Asi bude znít hloupě, když řeknu díky, co? Ale musím to říct… děkuju.“

Místo odpovědi ji políbil. Říkal si, že na to musí jít pomalu… chtěl jí ukázat, jak úžasné to může být mezi milenci. Velmi ho překvapilo, když mu zničehonic vyhrnula tričko a přetáhla mu ho přes hlavu.

„Mmm, říkala jsem, že bys mohl dělat modela,“ zavrněla, když si ho obdivně prohlédla.

Viděl v jejích očích vzrušení a chtíč, po nejistotě nebylo ani památky, když mu dlaněmi přejela přes hrudník na břicho.

Zastavil ji, když mu začala rozepínat kalhoty. „Myslel jsem, že jsi nezkušená,“ procedil trochu zadýchaně.

„To jsem neřekla. Myslíš si snad, že nevím, co mám dělat?“ na rtech jí pohrával úsměv.

„Řekl bych, že zatím si vedeš velmi dobře,“ vydechl a znovu ji začal líbat.

Cítila horkost, omámení a vzrušení. Jeho vůně jí naplňovala smysly a jeho rty ji plně zaměstnávaly. Netrvalo dlouho a oba měli jen spodní prádlo – aniž by s jistotou mohla říci, kam se jejich oblečení podělo.

„Počkej…“ vydechla a přestala ho hladit po zádech.

Tlumeně jí zasténal do vlasů. Zadoufal, že nemá v plánu využít jeho nabídku a rozmyslet si to.

„Dej mi jen chvilku, potřebuju se trošku vzpamatovat. Točí se mi hlava,“ zhluboka se nadechla.

Krátce ji políbil a doufal, že to na ni zapůsobí tak, jak chtěl – uklidnit ji. „Uvolni se,“ zašeptal jí a znovu ji začal beze spěchu hladit po odhalené pokožce břicha.

„To se snadno řekne,“ vydechla, když ji políbil kousek nad pupík. „Mám pocit, jako bych byla opilá, ale tak nějak jinak, než z alkoholu. To jsem ještě nezažila a je to… až děsivě intenzivní,“ svěřila se.

Cítil, jak jí prudce tluče srdce, když ji přejel prsty od klíčních kostí mezi ňadra. „Tak víš co? Mám návrh. Nic nebude. Už nesundáme ani jeden další kousek oblečení, budeme si jenom takhle… hrát,“ vydechl proti její pokožce a ona se zachvěla, když cítila jeho horký dech. Něco tak intenzivního za svůj život ještě necítila… Pochybovala, že by se to mohlo ještě víc vystupňovat. Už takhle se musela ovládat, aby spokojeně nevzdychala.

„Ne… vážně to chci,“ dotkla se jeho tváře, když se k ní přiblížil.

„Já vím. A sejde na tom, jestli to bude dneska nebo zítra?“ zeptal se a sladce ji políbil. Už ji nenechal nic říct, vzápětí měla spoustu práce s oplácením rozkošnických polibků. Skutečně se uvolnila, tělo jí zvláčnělo a přinášelo jí spoustu nových vjemů, pod každým pohlazením se jí kůže rozpalovala, bylo neuvěřitelně příjemné cítit jeho tělo těsně na svém, to sálavé příjemné teplo, které mezi nimi probíhalo. Ani nevěděla jak, ale ocitla se nahoře – přetočil je, takže na něm ležela, přitom se ani na chvíli nepřestali líbat.

„Už víš, proč jsem chtěl zůstat jen u tohohle?“ zašeptal, aniž by ji přestal hladit dlaněmi po zádech.

„Je to skvělé,“ odpověděla stejně tiše a zachvěla se pod jeho doteky. Cítila i jeho vzrušení – bylo nemožné to ignorovat. Bylo to vzrušující.

„Víc než to,“ opravil ji hlubokým hlasem. Nemohla si pomoct, líbil se jí ten důvěrný tón, jakým mluvil. „Je to úžasné. Dneska víc nepotřebujeme.“

Chvíli ho nechala, aby ji líbal a pokračoval ve všem tom hlazení a dotýkání, které ji téměř připravovalo o sebeovládání. On však vycítil, že se chystá na přerušení jejich líbání, a nedal jí příležitost. Znovu ji přetočil pod sebe a naplno se vložil do uskutečňování svého plánu – naprosto ji uvolnit. Neměl v úmyslu přestat, dokud nebude bezmocně a uvolněně ležet pod ním a všechna nejistota bude nadobro zapomenuta.

Dosáhl svého. Ostatně jako vždycky. Uměl jít cílevědomě za svým, s vytrvalostí, jaká se jen tak nevidí. A i v tomhle případě jeho snaha přinesla ovoce.

„Prosím…“ zasténala. Měla pocit, že to nepřežije. Že její smysly nevydrží ten nápor požitků, které jí způsoboval, a přinejmenším ztratí vědomí. Nedokázala se přestat chvět, byla v té chvíli naprosto bezmocná a věděla, že by si s ní mohl dělat, co se mu zlíbí. I kdyby mohla, nebránila by se.

Jenom se vědoucně usmál a znovu přiblížil rty k jejím. Oba měli citlivé a podrážděné rty, ale to nebyla překážka, která by jim mohla zabránit pokračovat.

Když ucítila jeho prsty, jak se přibližují k jejímu klínu, pocítila vlnu žádostivosti. Nemohla se dočkat, až se jí konečně dotkne.

„Prosím…“ zopakovala šeptem a pohledem mu sdělila, co si přeje. Tentokrát ji neumlčel ani nevrtěl záporně hlavou, místo toho skutečně zajel prsty za látku jejích kalhotek.

Zalapala po dechu i při prvním letmém kontaktu s jeho prsty. Tentokrát si byla jistá – tolik ještě v životě necítila. Ani ten nejsilnější orgasmus, který zažila, se nemohl rovnat tomu záchvěvu rozkoše, který jí projel v tu chvíli. Byla si jistá, že by stačilo pár takových doteků a byla by na pokraji toho nejsilnějšího vyvrcholení ve svém životě.

Ovládal se víc, než předpokládal, že dokáže; kontroloval situaci, přestože jím prostupovala touha a chtíč v žádostivých vlnách. V koutku mysli počítal s tím, že by mohla na poslední chvíli couvnout – nedivil by se tomu, protože sex s neznámým člověkem vyžaduje velké množství odvahy a slepé důvěry, což není nic jednoduchého. Ale když jim oběma sundal ty zbývající kousky prádla, pochopil, že ona si to v žádném případě nerozmyslí. Oči měla pořád zastřené vzrušením a zůstávala uvolněná. Dal si záležet, aby jeho polibky byly něžné, zatímco ji dlaní hladil po vnitřní straně stehen, aby ji dokonale uvolnil. Volnou rukou zručně otevřel připravenou krabičku, aby vytáhl ochranu.

Měla zavřené oči a víčka se jí lehce chvěla, zatímco zrychleně dýchala po dlouhém líbání. Nedokázala bojovat s omámením, které jí zatemňovalo smysly a vylaďovalo je jenom na jeho doteky. Nezajímalo ji vůbec nic jiného než on – jeho blízkost, jeho úžasné tělo a šikovné ruce, a v neposlední řadě jeho rty, kterými uměl tak skvěle líbat.

Beze spěchu ji políbil, jemně si pohrával s jejími rty, zatímco se posunul do lepší pozice. Cítil, jak mu přejela dlaněmi po zádech nahoru a dolů, líbily se mu její doteky. Rozpalovaly mu kůži a stupňovaly jeho touhu po ní. Když otevřel oči, setkal se s jejím pohledem. Poznal, že je připravená.

„Věř mi,“ zašeptal jí bezděčně a konečky prstů ji hladil po tváři.

„Věřím ti,“ ujistila ho téměř neslyšně a objala ho kolem krku.„Chci tě.“

Ještě ji několikrát pohladil na vnitřní straně stehen a konečně to udělal. Trošku se prohnula v zádech a slyšitelně zalapala po dechu.

„V pořádku?“ zeptal se trošku roztřeseným hlasem, když přitiskla tvář k jeho krku. Cítil, jak zakývala hlavou. Ztěžka polkl a snažil se ovládnout lehkou závrať, která se ho zmocnila. Připravilo ho to o dech, intenzivně vnímal, jak ho úzce obklopuje. Doufal, že se mu podaří vydržet aspoň pár minut.

„Pokračuj,“ ozvala se tiše, když zůstával několik sekund bez hnutí. Odtáhla tvář, aby mu viděla do očí, a jemně ho políbila.

Váhavě udělal, co si přála. Ihned zaklonila hlavu a hlasitě vydechla, jakmile se pohnul. Když přitiskl tvář k jejím vlasům, zašeptala mu: „Líbí se mi to… Je to úžasné. Hlavně nepřestávej…“

Tlumeně zasténal, protože se jeho tělem v reakci na její slova prohnala silná vlna vzrušení. Udivilo ho, jakou moc mají slova.