Kluk nebo kamarád...? 2

"Šárka 12." Zakřičí někdo a mě dojde kde sem a že na mě volá Mára, abych si došla pro táborovou poštu.
"No jo! Vždyť už jdu!" zavrčím.
"Nejseš ty zamilovaná?! Volám na tebe už potřetí!" usměje se na mě Mára,jeden z našich hlavních vedoucích. Převezmu lísteček,otočím se a chci odejít,když uslyším "ŠÁRINKA 12.". Převezmu si tedy další lísteček a odcházím. Už stojím u svého oddílu a najednou zase "ČÁRKA 12.",chci se podívat na Tomáše,určitě v tom má prsty,ale nikde ho nevidím!
"Tohle snad není ani možný!" mumlám si pro sebe a mezitím dojdu až k Márovi který mi předá další lísteček.
"Tak já myslím že si tady Šárka postojí aby pořád nelítala sem a tam."oznámí mi Marek zprávu ze které jsem vyloženě nadšená. Ovšem na konci si říkám že mi skutečně ušetřil pět dalších cest tam a zpátky pro lístečky.
Jelikož je k večeři houbová omáčka a já houbovou omáčku nejím,nejdu na ní. V klidu si sednu do stanu odhrnu plachtu a jdu si přečíst svých osm lístečků.
Tak jako první mi přijde dopis od Jany : Čau Šáríku! Tak ten Petr mě poslední dobou dost štve! Už mě nebaví dělat mu bokovku! Jak ses mě ptala co si myslím o vztahu s mladším klukem… podle mě když se ty dva maj rádi tak v tom není problém! Proč se ptáš? Tak to když tak večer proberem! Papapa Janča
Aby nedošlo k omylu,my s Janou spíme v jednom stanu,proto že to večer proberem.
Druhý papírek je opět od Jany: Tak abys tam nešla jen jednou J.
Třetí opět od Janičky(asi si s ní budu muset večer promluvit): A do třetice všeho dobrého…
Začínám jí podezřívat z toho že napsala všecky!
Čtvrtý je ovšem od Betty. Informuje se jak se mám,jak se mi tu líbí a stěžuje si na nedostatek jídla.
Pátý mi píše Soňa. V dopísku je pouhopouhé AHOJ!
Šestý je od Petra,abychom si to ujasnili to je Janin kluk. Ptá se co se děje s Janou.
Sedmý papírek nějak neřeším,protože je prázdný!
No a ten osmý,ten nějak vůbec nepobírám! Poslední píseň,pomalá, z ní vášeň dýše a při ní dnes poznáš kdo ti píše.
Co to jako má znamenat? Moment! Večer je vlastně diskotéka a vždycky hlásej poslední ploužák! No tak to by mě zajímalo,kdo si ze mě chce vystřelit…
"Šári?! Ty ještě nejsi oblíklá?! Co tady celou dobu děláš?" vyzvídá vysmátá Jana.
"Ale nic. Už jdu na to." Zvednu se a jdu se namalovat a vybrat co na sebe. Po krátkém rozmýšlení zvolím fialové top s "Véčkovým" výstřihem a nápisem CALIFORNIA,ke kterému si vezmu černé kalhoty "pláťáky".
Na líčení si dnes dám záležet. Tlusté černé linky kreslím pečlivě,řasy obtáhnu dvěma řasenkami: pro délku a objem. Na rty nanesu trochu růžového lesku. Svoje dlouhé vlnité hnědé vlasy nechám rozpuštěné a ještě než vyrazíme do hlavní budovy pořádně si upravím ofinu.
Zprvu jsem pěkně nervózní! Nevím kdo psal ten dopis… s přibývajícím časem se ale uvolním a začnu si tuhle diskotéku užívat. Je totiž poslední! Zítra už odjíždíme domů… Ani mi to nepřijde,najednou ale oznamují poslední sérii tří ploužáků. Chci vyjít ven,protože vevnitř je pěkně dusno,ale někdo mě chytí za ruku. Když se otočím koukám jako bych právě viděla zázrak! Za ruku mě drží a vede na parket Tomáš!
Jsem tak překvapená,že neřeknu ani slovo! Jen se s ním vlním v rytmu písničky Californicasion od RHCHP a díváme se jeden druhému do očí. Ploužák skončí a než se naděju stojím tam na parketě sama. Probere mě až když do mě někdo drcne židlí. No jistě,my to tu dneska uklízíme. Takže jdu raději pomáhat.
"Stejně už je konec tak to nebudu hrotit! Ježiš já sem tak unavená!" zívne si Jana, když už obě ležíme zachumlené ve stanu ve spacácích: " Takže dobrou".