Hranice vztahu 13

Nedokázala se na nic soustředit, snahu dělat něco užitečného nebo konstruktivního vzdala už před několika hodinami. Palčivě si uvědomovala, že právě teď už jsou v kině, mají za sebou večeři v restauraci… Možná už na něho něco zkusila… třeba ho právě teď drží za ruku a on se nebrání, protože zjistil, že se mu vlastně líbí. Nebo se dokonce líbají…

Překvapila ji silná vlna žárlivosti, která jí projela od hlavy až k patě, když si tu situaci představila. Napomínala se za to, že takhle reaguje, mělo by jí to přece být jedno…

Jenže když si představila, že ho skutečně ztratí, že jí ho takhle snadno odloudí jiná, bolestivě se jí svíral hrudník a prudce jí bušilo srdce. Někde hluboko uvnitř už to věděla nějakou dobu, ale ani na vteřinu si to nepřipustila. Teprve teď dovolila svým skrývaným, nejniternějším pocitům, aby se pomalu dostaly na povrch.

Byla do něj zamilovaná.

Nemohla se nadechnout, když ji zaplavilo poznání, co k němu ve skutečnosti cítí. Bylo to něco, co ještě nikdy k nikomu necítila, ne tak silně a intenzivně. Jako by ji to pohltilo, ovládlo to celou její bytost. Dokud to držela za nepropustnou bariérou, kterou si vybudovala v srdci, věřila tomu, že ho nemiluje. Ale jakmile tu hráz narušila, její city se nekontrolovatelně rozlily jako přehrada.

To ale nic nemění, říkala si v duchu a snažila se pravidelnými nádechy potlačit ten příval emocí. Dohoda je dohoda a platí, pokud ji tedy on dnes večer nezruší. Možná se budou dál vídat, budou se scházet u něj v bytě a všechno bude tak, jak se domluvili.

Prudce se jí rozbušilo srdce, když jí začal zvonit telefon. Okamžitě poznala, že jí volá on, měla na jeho číslo nastavenou speciální melodii. Váhala, jestli má hovor přijmout, ale nakonec to udělala. Neřekla však nic, čím by se ohlásila.

„Jsi tam?“ zeptal se.

„Hm, jsem,“ přitakala tiše.

„Nevzbudil jsem tě?“

„Ne, ještě se nechystám jít spát.“

„Já vím, že asi nechceš, abych volal, ale… jsem asi tři minuty od tvého bytu.“

„Cože?“

„Chci být dneska v noci s tebou. Vyzvednu tě, abys nemusela jít sama.“

Téměř se jí chtělo pousmát nad tím, že jí prostě oznámil, že s ním půjde k němu domů. Neptal se, jestli k němu chce jít, prostě ji postavil před hotovou věc. Nejistým hlasem se mu pokusila odporovat. „Nevím, jestli je to dobrý nápad…“

„Prosím,“ přerušil ji. „Počkám na tebe dole.“

Když zavěsil, neváhala. Převlékla se, vzala si pár nezbytností a brzy scházela schody do přízemí.

Viděla ho tam stát, jeho silueta byla v měsíčním světle zřetelná. Srdce jí tlouklo jako o závod. Měla radost, že ho vidí, ale i strach, co se stane, co se dozví… Zatlačila do vchodových dveří, aby se otevřely, a vyšla ven. Otočil se čelem k ní, jakmile zaslechl její kroky, a rozjasnila se mu tvář.

Zastavila se až u něj a několik sekund se mu jen dívala do očí, dokud se k ní trošku nenaklonil a nepolíbil ji. Ihned ho objala, a na chvíli se k němu pevně přitiskla. Cítila, jak jí dlaněmi přejel po zádech, bylo to příjemné a uklidňující. Bez dalšího slova ji vzal kolem ramen a odváděl ji pryč od domu, ve kterém bydlela.

Na jazyku ji pálilo nepřeberné množství otázek na jeho večer s „kamarádkou“, ale nahlas nevyslovila ani jednu. Nechtěla se do toho pouštět, pokud to nebude nevyhnutelné. Bylo jí jasné, že by okamžitě poznal, že žárlí.

Celou cestu mlčeli, ale nebylo to nepříjemné ticho. Noční procházka městem byla příjemná, ulice byly vylidněné a tiché.

Přišlo jí naprosto přirozené vzít ho za ruku a proplést jejich prsty, když už ji nedržel kolem ramen. Když se na ni v reakci na její gesto usmál, zeslábla jí kolena.

Když se dostali do jeho bytu, v předsíni si dal prst ke rtům, aby jí naznačil, že musejí být tiše. Jen přikývla a co nejtišeji ho následovala do jeho pokoje.

„Co se děje?“ zajímala se, jakmile za nimi zavřel dveře.

„Nechci, aby ostatní věděli, že jsme tady,“ vysvětlil a rozsvítil jen malou lampičku. „Chtěli strávit večer ve čtyřech, vymluvil jsem se, že tady nebudeme, že máme něco v plánu.“

Jen přikývla na znamení, že to pochopila, a pousmála se, když se posadil na pohovku a za ruku ji stáhl vedle sebe.

„Takže dneska budeme muset být potichu,“ zašeptal schválně, když jí položil dlaň na tvář a palcem jí hravě přejížděl přes spodní ret.

„Můžeme to zkusit,“ odpověděla mu tiše a nedočkavě se přiblížila k jeho rtům. Tohle bylo bezpečné území, začínala se zase cítit sebejistě. Beze spěchu se mu posadila na klín, aby měla přímý přístup k jeho rtům, a objala ho kolem krku. Bezpochyby je čekala krásná noc, nebudou muset řešit nic jiného, než vzájemnou blízkost.

„Jaký byl ten film?“ zeptala se mimoděk, když se na chvíli přestali líbat. Položila si hlavu na jeho rameno a vychutnávala si jeho blízkost.

„Skvělý. Sly opět zazářil,“ odpověděl.

„Cože?“ prudce zvedla hlavou. „Hrál tam Stallone?“

„Jo. Hlavní roli.“

„To jsi mi neřekl!“ řekla téměř obviňujícím tónem. Věděl moc dobře, že je to její nejoblíbenější herec. Mnohokrát probírali jeho filmy a dohadovali se, jestli je lepší Rocky nebo Rambo, případně které díly jsou nejlepší.

„Změnilo by to něco?“ zeptal se. „Šla bys se mnou, kdybys věděla, že tam hraje Sly?“

Pár sekund zaváhala. „Určitě bych o tom přemýšlela…“ řekla pomalu.

„Chtěl jsem, abys tam šla se mnou, kvůli mně. Kvůli nám. A kdyby tvoje rozhodnutí změnilo herecké obsazení… pořád by to vyšlo nastejno,“ trochu si povzdechl.

Provinile si skousla ret, ale nevěděla, co na to odpovědět. Pohladila ho po tváři a znovu přitiskla své rty na jeho, aby náhodou neřekla něco neuváženého.

Ochotně spolupracovala, když ji začal svlékat, a jenom překvapeně vydechla, když ji zvedl ze svého klína a posadil ji na pohovku. Klekl si před ni a dál ji líbal, mezitím jí sundal poslední kousky prádla. Jí se povedlo mu sundat jenom tričko, nic víc jí nedovolil.

„Nepůjdeme do postele?“ zeptala se zadýchaně, když sjel rty na její krk a dráždivě ji líbal.

„Ne, ještě ne,“ zamumlal.

Vzápětí se musela ovládat, aby nesténala. Dlaněmi se věnoval jejím ňadrům a ani jeho rty nezahálely. Beze spěchu je přesunul z jejího krku, zastavil se u klíčních kostí, a brzy je cítila na vrcholcích svých ňader. Věděl přesně, jak se jí dotýkat, aby sténala, aby prosila o víc. Sice stále měla na paměti, že musí být tiše, ale bylo čím dál obtížnější to dodržet.

Zatajila dech, když po chvíli pokračoval po jejím těle ještě níž. Cítila lehké polibky pod hrudní kostí a kolem pupíku. Netroufala si odhadovat, jestli má v plánu opravdu to, co si myslela…

Vzápětí pochopila, že skutečně směřuje k jejímu klínu. Dlaněmi ji pohladil po stehnech a lehce jí je oddálil od sebe.

Jen s obtížemi se ovládla a hlasitě nezasténala. Skousla si spodní ret a zaklonila hlavu, musela vynakládat spoustu sebeovládání, aby nedávala hlasitě najevo, co cítí. Bylo to překvapivé a omračující, intenzivně vnímala rozkoš, která jí vystřelovala do celého těla. Potřebovala mu dát najevo, jak úžasné pocity jí způsobuje, ale neměla moc možností; proto ho aspoň hladila po vlasech. Velmi záhy cítila, jak v ní nezadržitelně narůstá omračující rozkoš, která se jí rozlila do celého těla, na okamžik ji ochromila, naplnila každou její buňku a donutila ji zasténat.

Ještě byla napůl omámená a sotva vnímala, když ji vzal do náruče a odnesl ji do postele. Trvalo jí ještě chvíli, než se úplně vzpamatovala z prožité rozkoše. Lehl si k ní a zlehka ji líbal, zřejmě čekal, až bude zase plně vnímat. Když mu začala oplácet pomalé polibky, vzal to jako pobídku a během okamžiku se ocitl nad ní.

„Počkej,“ řekla tiše mezi dvěma polibky. Pohladila ho po ramenou a pak vzala jeho tvář do dlaní. „Proč jsi to udělal?“ zeptala se a upřeně mu opětovala pohled.

„Protože jsem chtěl. Je v tom snad problém?“

„Nevím… je?“ odpověděla mu otázkou.

„Nelíbilo se ti to snad?“

„O to nejde…“

„Tak nelíbilo?“ trval na svém.

„Bylo to skvělé,“ přiznala a rozbušilo se jí srdce jen při vzpomínce na tu rozkoš, kterou jí způsoboval.

„Tak v čem je problém?“

„Nikdy předtím jsi to neudělal.“

„Nevěděl jsem, jestli bys to chtěla. Jestli to není za hranicemi, které jsi určila.“

Potvrdilo se jí, že není jediná, kdo to považoval za něco ještě více důvěrnějšího než sex. „Tak proč zrovna dneska?“

„Nevím, prostě mi to přišlo v tu chvíli správné. Chtěl jsem.“

„A nemá to nic společného s tím, že jsi dneska byl s jinou?“

„Cože?“

„Co se mezi vámi stalo?“

„O čem to mluvíš? Co to má společného s tím, co jsem udělal?“

„To právě nevím. Ale chci to zjistit,“ odpověděla. „Takže co? Spal jsi s ní?“

„Vážně?“ podíval se na ni nevěřícně. „Myslíš si, že bych se vyspal s jinou a pak si na noc pozval tebe? Proboha, to nemůžeš myslet vážně,“ řekl rozladěně a posunul se na druhou půlku postele.

Když na něj znovu pohlédla, seděl zády k ní. „Tak mi řekni, co se dneska večer stalo.“

Neodpovídal, ani se nepohnul. Tiše se zvedla, posadila se za něj a pohladila ho po ramenou. Položila si tvář na jeho rameno a dlaněmi ho hladila na hrudníku. „Řekni mi, co se stalo.“

„Nic. Mezi námi se nic nestalo.“

Cítila nesmírnou úlevu, na okamžik musela zavřít oči a zhluboka se nadechnout.

„Ale mělas pravdu,“ pokračoval po chvíli.

„V čem?“

„Ona to brala jako rande.“

Přiměla ho otočit se k ní čelem a pohlédla mu do tváře. Nemusela se ptát na nic dalšího, on věděl, že očekává bližší vysvětlení.

„Poznal jsem to už při večeři, ale co nejdřív jsem jí dal jakoby mimochodem najevo, že mezi námi může být jenom přátelství.“

„A jak přesně jsi jí to dal najevo?“

„Vyprávěl jsem jí o tobě.“

„Cože?“ překvapeně pootevřela pusu.

„Jo. Řekl jsem jí, že jsi se mnou nemohla jít a že jsem rád, že mám kamarádku jako ona, která se mnou nezištně zajde do kina.“

„To je všechno?“ skoro se bála zeptat.

„Bylo toho víc, ale to není podstatné,“ lehce zavrtěl hlavou.
„Takže se mezi vámi nestalo vůbec nic,“ konstatovala. „Ani jsi ji nepolíbil?“

Záporně zavrtěl hlavou a pohladil ji po tváři. „Říkal jsem ti přece, že nemáš důvod žárlit.“

„Já jsem přece ne –“

„Jasně, jasně,“ přerušil ji. „To je jedno. Chci se tě na něco zeptat.“

„Na co?“ pozvedla obočí a pak se jí zablesklo v očích. Naklonila se k němu a hravě mu skousla spodní ret. „Chceš, abych ti oplatila, cos udělal před chvílí?“ zeptala se šeptem.

Krátce se zasmál, ale zavrtěl hlavou. „Ne, teď ne. Jde o něco důležitějšího.“ Zajel jí dlaní do vlasů a přitáhl si ji blíž ke svým rtům. Sladce ji políbil a pak jí zblízka pohlédl do očí.

„Nastěhuj se ke mně.“