Holka na zavolání I.

Probudila jsem se vedle něj, ležel jaksi podivně, měl ruce zkřížené a položené na prsou, asi jako faraon v hrobce. Avšak my nebyli v hrobce, byli jsme v jeho pokoji. Koukala jsem na protější zeď na obrovský plakát Audi R8, zaujal mne, měla jsem odjakživa zájem o auta a proto jsem se na něj upřeně dívala. Zneklidnila jsem, když někdo rozrazil dveře, zavřela jsem oči a předstírala, že spím. Byl to jeho malý bráška, říkali mu doma brouček, což jsem pochopila z nočního povídání, které jsem zaslechla zpoza dveří vedlejšího pokoje.
Brouček přišel k posteli a udeřil mne do ramene, já stále dělala, že spím.. Brouček poodešel k nohám Martina a polechtal je, ten se jen převalil na bok a něco zamumlal. Potom polechtal moje nohy, načež já se začala smát.
„Jé, této, ty nespíš..“
„Nespím broučku..“
„Ty mě znáš..?“
„No jasně, že Tě znám, tak Ti přece říká babička, viď?“
Kývl hlavou a dál štrachal pod peřinou, potom nahmatal Martinovu nohu a říká: „Zase spíš nahý, nastydneš a budeš nemocný..“ ..pochvíli našmátral i mnou nohu.. „Jéé, této, ty spíš taky nahá?“ V té chvíli se Martin probudil, zvedl se a odnesl broučka za dveře, které zamkl. Byli mi jasné, že se budeme milovat.