Jiskry moře

Seděla jsem na dřeveném mole u malého přístavu a dívala se na podvečerní otevřené moře,co se blýskalo před mnou. Hladina byla klidná a nerozrušená jako mé pocity z tohoto místa. Zavřela jsem oči, abych procítila tu nádheru, co ve mně vzbuzuje šplouchající moře o mole a vlny ,které se dostávají na pobřeží. Na dětský jásot z báboviček, na rodiče, co je okřikují aby nechodili do moře. Slyšela jsem také křehotání racků, které kroužili nad mořem. Vše bylo tak jako by mělo, vše, krom mě. Já bych tam neměla být, nepatří sem. Byla jsem až moc realistická než být zasněná do mé pohádky o tom, že jednoho dne budu šťastná.

S touhle myšlenkou jsem otevřela své pronikavě hnědé veliké oči zpět na ozařující slunce před mnou, zapadajícím za mořem a loděmi, co se míjeli po moři jako dovozci ryb.
Dala jsem si obličej do svých teplých dlaní a pak si oběma rukama prohrábla své krátké hnědé vlasy, které mi sjeli k obličeji. S nádechem jsem se dokázala postavit na své hubené nohy. Oprášila jsem si své pozadí a pomalu se otočila,abych opustila své relaxační místo, kde jsem zhruba strávila hodinu a půl přemýšlením a zapomínáním na své staré Já.

Když jsem ucítila měkký písek jak mi proplouvá bosými nohy,tak jsem si všimla od pohledu kluka, který seděl na vyhřátém kameni a sledoval mě. Chvíli jsme se pozorovali, než jsem jako první uhnula nesmělým pohledem do světlého písku, který byl tak jemný , že bych nejradši do něho lehla a přikryla jsem jim. Ale to jsem odváděla opět své touhy do vysněného snu, možná jsem až tak realistická nebyla , jak jsem doufala. Procházela jsem kolem něho asi deset metrů, trochu se mi udělala z nervozity husí kůže na nohou, nebo by za to mohl ten teplý vítr, co se mžil kolem mého těla. Musela jsem očkem na něho podívat, díval se na mě. Přímo do mých očí, až se mi zastavil dech. Byl opravdu okouzlující. Jeho safírově modré očí mě uchvátili, hnědý vrabčí hnízo,které bylo ale roztomilé měl na hlavě a bronz kůže, kde neměl problém jí odhalit i na hrudníku. Byl přiměřeně svalnatý, měl lehce vyrýsované svaly na břiše, na rukou to šlo vidět lépe.
Sjížděl mě stále pohledem, až jsem málem zakopla o beton,který mě upozornil ,že už se nacházím na chodníku ,který mi zavede na hotel. Nazula jsem si žabky a vracela se po cestě k hotelu, byla jsem nápadná ,ale ještě naposled jsem se na něho koukla, než mi zmizel z dohledu úplně. Ano, zase mě pozoroval a mě se sevřel žaludek , nevím čím to bylo, možná tím, že jsem z něho byla vykolejená z cesty.

Po spršce, která ze mě smyla všechnu energii ,co jsem získala na mole jsem se oblékla do večerních šatů. Byli na úzké ramínka, letní tvar s jemnou barvou oranžové. Celkem krátký střih, nad koleny. Ale mě se líbili hned ze začátku, nebyli výstředné, ale krásně společenské s mými dřevnými žabkami to krásně ladělo do večerních podniků.

,, Jdeme ?“ Zeptala se mi kamarádka , když jsem se ještě upravovala v zrcadle. Ukončila jsem to leskem na rty, který mi je zvýraznil do červené. Oči jsem měla nalíčená řasenkou a lehce posetými oranžovými stíny k šatům. Černá tužka mi jen prodloužila oči, že jsem si jí rozmazala na konci oka do kouřových clon.
,, Jo.“ Odpověděla jsem se a zapřemýšlela jsem , jestli mi to vůbec takhle může slušet.
,, Neboj, sluší si to.“ Jako by moje myšlenky přečetla čekají kamarádka u dveří, už s menšími nervy. Odklusala jsem k ní a vypadla z našeho pokoje, zamkla dveře a schovala si klíčky od malé kabelky přes rameno. Měla na sobě černé korzetové šaty, byla trochu silnější postavy, tak to k ní ihned pasovalo a můžu říci, že se mi v tom také zalíbila. Ne ,že bych byla na holky, ale upřímně jí pochválím ,když jí něco opravdu sluší.
,, Půjdeme tam na tu zahradu ?“ Otázala jsem ,když jsme seběhli pár schodů dolů do vstupní haly. Souhlasila s tím jako bych jí to oznámila. Ano, byla jsem to já, co vymýšlel různé akce. Třeba naší společnou dovolenou.

Přišli jsme do zahrádky místního klubu, večer tam panovalo příjemná atmosféra. Všichni se skvěle bavili, mladí i staří. Popíjeli si a smáli se. Někdo hlasitě, někdo málo a někdo dostával do křečí. Usadili jsme se do zadního boxu, kde to bylo o něco tišší a hezčí výhled na večerní moře.
,, Je to tu pěkné, co myslíš?“ Napadla mi otázka, když jsme na to obě omámeně hleděli. Jak se měsíc svítí na obloze posetými hvězdy a mořská hladina si pohrává s vlny a s loděmi na ní jako by je vedla na jejich cestu.
,, Ano, je to tu božský!!“ zaradovala se kamarádka a usmála se.
Úsměv sem jí oplatila, a rozhlédla jsem se po lidech, první setkání bylo se starším mužem,který na mě zamrkal, až jsem musela trochu udusit svůj posměch. Dále jsem přejela na bavící se dvojici u sebe blízko, což mě nějak nezaujalo. Pak jsem uviděla blondýnu jak se sápá po klukovi. Když se odtáhla pro pití, uviděla jsem JEHO. Zarazil se mi dech, jako by to bylo kopnutí do zad. Naše pohledy se setkali, oba jsme na sebe překvapeně a zaraženě koukali, zase jsem to byla já ,co se podívala jinam. Spíše na kamarádku, co už pohledem kladla otázku.
,, Viděli jsme se na pláži a tak nějak jsme mezi sebou měli oční kontakt.“ Vysvětlila jsem jí opravdu tiše, jako by to bylo největší tajemství a snažila se tam nepodívat, měl holku u sebe , měl jí na klíně a líbali se. To není nic pro mě, pomyslela jsem si.
,, To je jedno. Dáme si víno ?“ Mávla jsem nad tím rukou jako bych právě udělala vzdušnou čáru k němu.
,, Jo, můžeme.“ Její klasická odpověděl mi nepřekvapovala a jen jsem se zahleděla do nápojového menu v podniku, který už nevím jak se jmenuje.
Vybírala jsem nepřítomně solidní víno, které by nám mohlo chutnat a něco ve mně udělalo nepřijemný dojem, že se na mě dívá. Dala jsem si menu na úrovni očí, aby to vypadlo, že musím něco přelouskat a očima jsem zahýbala k němu. Nespletla jsem se v tom, když mě sledoval zvláštním pohledem. Jeho rty se zkřivili do úsměvu, v tom jsem zase dala menu na stůl a zadívala se na svou kamarádku, která kroutila nad mnou hlavou. Asi dobře věděla, proč to dělám. Jen jsem pokrčila rameny, jako nevinný štěně a také přišla servírka.
,, Hi. We want white..“ zamyslela jsem se jak řekne víno, jelikož jsem byla úplně jinde. Dopověděla to za mě kamarádka a servírka se zaculila, napsala si to , položila lístek na stůl a odhopsala to připravit.
,, Díky.“ Špitla jsem k ní s zavděčeným pohledem.
,, Nevadí ti , když si zaběhnu do hotelu pro mobil, jsem pitomá. Zapomněla jsem ho a slíbila jsem mamce, že jí napíšu. Znáš mojí mamku.“ Zachichotala jsem se přehloupě, musela jsem na chvíli vypadnout z mého místa přesunout se jinam, kde bych se mohla uklidnit své pocity.

Konečně jsem se mohla nadechnou zhluboka když jsem utekla před podnik. Je to u diskotéka, ale ta je uvnitř. Naštěstí. Uslyšela jsem místní hudbu, která mi připomněla romantiku, chtělo se mi z toho zvracet. Popošla jsem s pohledem do písčitého chodníku blíže k hotelu a neuvědomovala jsem si vůbec nic, jen to, že kdyby mě někdo přepadl, aby bych mu dala pár facek, aspoň bych se o to pokusila, ale myslím si ,že tahle lokalita je slušná.

Vjedu si rukou do vlasů, najednou se dostanu do pocitu, kdy jsem byla naposledy zamilovaná. Už je to skoro půl roku, kdy se mi podařilo zapomenout na kluka. Oddychla jsem si to období a začalo se mi zase trochu dařit ze vším.
,, Zdravím.“ Uslyším mužský a mladý hlas za sebou a tak se zvědavě ,ale i ze strachem otočím za sebou.
,, Ehee.. Ahoj.“ Po chvilce ho poznám, stojí tam před mnou a úplně sám. A mluví na mě česky, což mi hodně překvapilo. Trochu se ke mně přiblížil a na rtech mu hřál krásný úsměv. Jeho oči se na mě upírali ,až jsem pod tím náporem zase musela uhnout.
,, Nevyrušil sem tě?“ Jeho ton se změní na ustaraný a trochu zaujatý mnou.