Jen pro otrlé

Budík zvonil asi tři minuty než ho Katka nemilosrdně vypnula.Bylo 7:05,když se odhodlala vstanout.Prohledala skříně,aby našla něco na sebe.Zvítězilo modré tričko s potiskem a džíny.U zrcadla si pročesala své polodlouhé,hnědé vlasy.S líčením to bylo složitější.Nejdřív oční linky,stíny a nakonec nanést řasenku.Lesk na rty použije až po snídani.V kuchyni ji čekala mamčina pochoutka- kousek drobenkového koláče a v kávovaru teplá,voňavá káva.Ani se nenadála a hodiny ukazovaly o víc jak čtyřicet minut víc.Měla nejvyšší čas vyrazit na svou první přednášku na vysoké škole.
Do posluchárny dorazila včas.Posadila se vedle živě debatující dvojce.Vytáhla skripta a poznámkový blok.Konečně měla příležitost se po ostatních porozhlédnout.Dívka vedle ní nebyla téměř nalíčená,přesto jí to velmi slušelo. Dlouhé,vlnité,tmavé vlasy rámovaly zajímavý obličej.Kluk se kterým mluvila se zdál zaskočený zájmem,který mu věnovala.I přesto,že byl už skoro říjen měl krásně opálený obličej.To mu spolu s jeho tmavými vlasy dodávalo mírně exotický vzhled.Kolem to hučelo hovorem,ale Katka ho nevnímala.Ponořila se do vlastních myšlenek.Z těch ji vyrušilo bouchnutí dveří.Zbytek místnosti táké přesunul pozornost ke směru hluku.Ve dveřích stál asi pětatřicetiletý muž.Vlasy měl světle hnědé a ofina mu padala do tváře.
Svýma čokoládovýma očima si proletěl skupinku studentů.Ze rtů mu ani na chvíli nezmizel úsměv.Uvědomoval si jejich hodnotící pohledy plné očekávání.
Pomalým,jistým krokem přešel ke křeslu.Stále nepromluvil ani slovo.Napětí by se dalo krájet.,,Dobrý den.“ ozval se konečně jeho příjemný hlas.,,Jmenuji se Radek Grünbauer.Mým úkolem bude narvat vám do hlavy znalosti z psychologie.Posaďte se prosím ke mně do kruhu a každý nám o sobě něco řekne.“Tak a je to za mnou pomyslel si.Sebejistota se kterou vešel ho opustila.
Stačil jediný pohled do Katčiných očí.Byl vděčný,že nebude muset dlouho mluvit.Mezitím si na přítomnost té neznámé krásky zvykne.Většinou to byly ženy,které z něj znervózňovaly.Nepatřil mezi krasavce jaké vídáte v televizi,ale měl kouzlo osobnosti.Dobře to o sobě věděl a využíval toho.Co na tom,že doma čekala manželka se dvěma dětma.Rozptýlení je potřeba.Bez toho by pro něho manželský život znamenal ubíjející mnohaletou nudu.Ke slovu se dostala Katka.Hltal každé její slovo.V duchu přemýšlel jestli by si dala říct.Hned svůj nápad zavrhl.Ne tahle holka byla pro jeho záměry až moc dobrá.Však ona se po čase objeví jiná,vhodnější.Po přednášce měl jasno.Musí udělat všechno proto,aby odolal té přitažlivosti,která ho k ní neomylně přitahovala jako magnet kovový špendlík.
O několik metrů dál v mense seděla Katka nad porcí bramborové kaše a řízku. Hodnotila svou první vysokoškolskou hodinu.Pokud budou všichni přednášející tak v pohodě jako Radek bude studovat klidně celý život.Žádný dědula po šedesátce v obleku jak si představovala většinu profesorů.U výdejového okýnka poznala Lídu s Ondrou.Gestem jim naznačila ať si přisednou.,,Ahoj tak co říkáš našemu panu psychologovy.“ zahájila konverzaci Lída.Ondra jen obrátili oči v sloup.Od chvíle kdy vešli do jídelny neslyšel nic jiného než Radek sem,Radek tam.,,Snad ses nezamilovala?“ dobírala si ji Katka.,,Vypadá sice obstojně,ale nestojím o malér.Vztah se ženatým chlapem nikdy nepřinese nic dobrého to mi věř.Ráda se pokochám pohledem nic víc.“.Znělo to spíš jako kázání než odpověď na otázku.,,Navíc mám pocit,že si favoritku už našel.“ dodala spěšně.Katka se zakuckala.,,To jako myslíš mě?“
,,Ne pannu Marii.Jen slepý by si nevšiml těch pohledů co ste po sobě házely.Z toho jiskření mezi váma by naše republika mohla rok svítit 24 hodin denně.“
,,Tak o tom nic nevím.Naprosto souhlasím s tvým názorem.Začít si něco s někým jako on je to poslední co bych potřebovala ke štěstí.“Lídu tohle tvrzení nepřesvědčilo.Její šestý smysl bil na poplach.Katka si s panem asistentem Grünbauerem ještě zažije nejedno trápení.Jen Bůh ví jak to dopadne.Zato Ondra se tvářil víc než spokojeně.Odmítavý postoj s jakým popřela zájem o toho chytrolína mu vlil optimismus a sebevědomí do žil.Má u ní šanci,kterou rozhodně využije.
,,Země volá Kateřinu“ zašeptala ji Lída do ucha.Nebylo to poprvé co se při psychologii zatoulala myšlenkama jinam.Nemá cenu zapírat.Je zamilovaná až po uši.S posledním přítelem chodila tři roky.Rozešli se,protože Jirka z ní chtěl mít domácí puťku rodící jedno dítě za druhým.Po čtyřech měsících kdy si slibovala,že přístě bude při výběru opatrnější se v jejím životě objevil On.
Bezděčně koukla Ondrovým směrem.Většina holek by pro kluka jeho kvalit vraždila.Proč teda ona chce ženatého dvojnásobného otce?Potřebuje si o tom s někým pokecat nebo zblázní.V rychlosti napsala Lídě vzkaz.Ta jen mrkla na znamení souhlasu.
Tenhle týden padla.Školní chodbou téměř proletěla,aby stihla sraz s Lídou. Zastavila ji až mokrá podlaha u dveří.Chtěla začít nadávat,ale uslyšela někoho přicházet tak si to rozmyslela.Udělala dobře.K jejímu nemilému překvapení se nad ní pobaveně usmíval Radek.Beze slova ji pomohl na nohy.Galantně podržel dveře a zmizel ve svém autě.Místo jízdy jen seděl.Snad jsem si jí měl všímat víc zpíval z rádia Dalibor Janda.Tu písničku slyšel snad stokrát.Teprve dnes,ale pochopil co tím chtěl básník říct.Naprosto vystihovala situaci ve které se ocitl.Čekal na podobnou příležitost několik týdnů.Totálně to zvoral.V jeho představách Ji objal,políbil.......pokračování nevhodné pro osoby mladší 18 let.
,,No sláva kde vězíš?“ soptila Lída.,,Promiň ta megera Vaňková nebyla k umlčení.Přetáhla snad o 20 minut.“Řekla jen část pravdy.Vzhledem k tomu co se chystá prozradit považovala zbytek za nepodstatný.Kopla do sebe velkého panáka vodky a vědoma si toho jak Lída na její přiznání zareaguje spustila.,,Ty se mi snad zdáš Kačeno.Na světě je tolik fajn volných chlapů......“,,Já vím.Šetři s dechem.Nepotřebuju slyšet kázání.“utla Lídu v půlce věty.,,A co si jako čekala?Že tě pochválím a dám požehnání?“Trefa do černého uznala v duchu Katka.Co vlastně čekala?