Proč ho pořád miluje?

Proč ho pořád miluje?

Anotace: Proč ho pořád miluji?

Podívala se do slunce a v oku se jí zatřpytila slza. V hlavě se jí honila stále jedna a ta samá vzpomínka - vzpomínka na něj! Vzpomínka na ten polibek, na ten úsměv, na ty oči. Tehdy, když se spolu poprvé milovali, poprvé a naposled, bylo to tak krásné a přitom nebezpečné, protože to bylo zakázané. Ty chvilky, kdy byli spolu. Pro ni byly tak vzácné a pro něj? Kdo ví? Někdy o tom pochybovala, ale vždy, když spatřila ten jeho žhavý pohled, byla přesvědčdna o jeho lásce, o jeho vášni. I když se jen míjeli, stále se na sebe dívali, jakoby čekali, co ten druhý udělá. Někdy si myslela, že to on dělá schválně, aby ji trápil. I když ji chtěl bránit, i když ji měl rád. Měl ji rád! Opravdu ji měl rád? Nebo ji snad... miloval? Nebo nenáviděl? Ne, ne, ne, to ne! Měla v hlavě takový zmatek.
Kolikrát s ním už byla o samotě? Kolikrát s ním už strávila noc, i když se nic nestalo? Kolikrát seděla vedle něj a dívala se mu do očí? Odpovědět si nedokázala - tisíckrát, milionkrát? Asi. Tolik společných chvil, smutných i šťastných, ale při každé vzpomínce na ně, se jí v očích leskly slzy.
Nikdy jí neublížil a ani by to nedokázal. Nevstáhnul by na ni ruku, na NI ne! To by se potom nemohl ani vidět, jak sám říkal. Měl ji rád, ale jak? Znovu ta ošemetná otázka. Proč ho pořád miluje?! Nač ty slzy? PROČ HO POŘÁD MILUJE?! Málem kvůli němu umřela, sáhla si na život. Ale když si vzpomněla na něj, na jeho slova, nůž jí vypadl z rozstřesených rukou. Přece to nemůže udělat, když ještě pořád má naději. Naděje! Ale jak velká? Zůstala vůbec ještě nějaká? Co když na ni už doopravdy zapomněl? Na ty polibky, na to všechno? Proč se na ni ale stále dívá tím zvláštním pohledem? PROČ?! Někdy si sama pro sebe říká, že si vlastně jeho lásku ani nezaslouží. Ale co když...? Má v hlavě takový zmatek! Shlédla na zem, na ostrý nůž. Začaly na něj dopadat slané slzy. Odkopla ho do kouta a zhroutila se na podlahu. Její slzy jí rozmazaly oči a vypalavily poslední zbytky myšlenek na smrt. Chtěla jej ještě alespoň jednou vidět. Ještě jednou políbit ty něžné rty. Znovu! Ta otázka! PROČ HO POŘÁD MILUJE?! Podívala se na nůž... neudělala to, její láska je moc silná.
Autor Jajja, 10.06.2006
Přečteno 1167x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Mooc krasna povidka...a taky dost smutna,malem me to dohnalo k slzam...

19.07.2006 13:09:00 | bxXxr

líbí

A taky mého Vašíka, na toho tady taky nesmím zapomenout. Ten mi moc pomáhá, tím co mi tu píše. A nejen tím, víš přece, že mě dokáže hodně podpit i v životě, stejně jako ty, stejně jako to dřív dělal Vojta...

11.06.2006 10:23:00 | Jajja

líbí

Siiso, maminečko moje milovaná. Vždyť víš, jak to je. Jsem moc ráda, že tě tu mám. A za všechno, co pro mě děláš ti moc děkuji. Bez tebe, bych to určitě nezvládla. VždyŤ víš. PApa tvá dcerunka

11.06.2006 10:21:00 | Jajja

líbí

Agnesito, moc ti děkuji. Jsem ráda, že se ti líbí.

11.06.2006 10:20:00 | Jajja

líbí

krásné, navíc poslouchám písničku Goodbye my lover, takže mi tu tečou slzičky...

11.06.2006 02:53:00 | Agnesita

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel