Anotace: vzpomínka... jedna už dlouhá vzpomínka, která se nikdy nezapomíná... tobě... asi...
Pripomnelo mi to moje motto: Zij a uzivej, protoze cas nevratis, ale zustanou ti jen vzpominky a ty zustanou uz navzdy...
10.11.2007 22:58:00 | N.Ryba
Plně souhlasím .. udělala jsem to samé ... taky po delší době, ale udělala
23.08.2007 01:20:00 | intricate
Hezky se mi to četlo, je to pěkně popsané, smutňoučké pocity, vzpomínky. Líbí se mi to :)
22.05.2007 17:02:00 | -Jojo-
krasne se to cetlo....ja jen preju, aby od tyhle chvile, co si se snim takhle 'rozloucila' bylo lip a lip..a nevzpominala na neco, co te trapi ...:-)
15.04.2007 19:46:00 | Adrianne Nesser
Jj,vzpomínky,jsou to právě ony,které nás pokaždé znovu a znovu shodí na kolena a nám dalo takovou práci se postavit...jsou to ty tolik známá místa,kde jsme společně chodívali,čas,který jsme společně trávili...věci,co mi připomínají toho,koho jsem moc milovala a pořád miluju...ale doufám,že jednou zmizí,zmizí a já budu opět šťastná....napsala jsi to moc pěkně,vystihlo to všechny moje pocity...
25.01.2007 15:17:00 | Kira.cool
Kéž by se dalo všechno takhle roztrhat. Nebo alespoň zamknout někam do šuplíku. Krásná povídka, nebo spíš povídko-úvaha. To neni důležité...pro mně je hlavní, že to ve mne vyvolává jisté pocity. A toho si vážím. Až budu mít čas, rád zmapuji tvoji další tvorbu.
Moc děkuji za tvoje hodnocení. A nemusíš se omlouvat za to, že mi o svém štěstí píšeš v komentáři. Já sám touhle dobou prožívám něco podobného. Alespoň co se týče myšlenek. Vždy mi totiž vyschnou ústa a já je nedokážu naplnit těmi slovy. A mé ruce se tolik třesou...
11.01.2007 21:07:00 | Košťák David
já vím...uplně mi to připomnělo mojí včerejší situaci...a je mi tak trochu do breku... pryč s hmotnými vzpomínkami!!!
26.11.2006 14:53:00 | loveSKA
Je to dokonalé, nemám k tomu nic, co bych ti mohla vytknout. Naplnila jsi to zvláštními emocemi, tyhle emoce moc dobře znám. Jednou si na to všechno vzpomeneš a zjistíš, že ty pocity vymizely, pak se vrátíš ke svému článku a možná se ti nějaký náznak vzpomínky někde uvnitř opět probudí...ale jen na chvilku...zjistíš, že nic není jako tenkrát a někdy vzpomínání může i ubližovat... Snad jsi pochopila, co jsem ti tímhle chtěla povědět. ;)
13.11.2006 13:35:00 | Anjobi.
Ahojky , chci ti moc poděkovat za tvoje komentáře k mým básním , myslím , že nějaké pocity máme naprosto stejné . Tohle dílko se mi moc líbí , akorát .. já zatím neumím trhat . Takže hodně štěstí pa :)
10.11.2006 22:26:00 | tyxka
To víš vzpomínky tě doprovázejí životem, ať už jsou dobré nebo špatné a jediné jak se jich můžeš zbavit je výpadek paměti:D
papa M.a.r.t.i.n.k.a
06.11.2006 14:45:00 | Choosy girl
Děkuju za pěkné přivítání... A tahle povídka je fakt pěkná, taková plná pocitů a to se mi na ní hodně líbí... Je taková zvláštní a originální!!! Držím palečky v další tvorbě...
03.11.2006 21:25:00 | Choosy girl