...SEN...

„crrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr“ zvonek. Ježiš zase ten hnusnej zvonek, ale teď ho mám celkem ráda, protože můžem konečně domu z tý blbý školy..!!!

V šatně jako vždy mačkanice. Počkám, až se tam vyprázdní, a ještě stihnu na Terku zavolat, ať na mě počká, jen kývne hlavou. Rychle si obuju boty a běžím za Terkou. Jdem ze školy, kecáme, ale já jsem stále myšlenkama jinde. Terka do mě pořád něco hustí a já ji vnímám jen jedním uchem. Jdem kolem modrého baráku a tam se vždycky rozloučíme. Jen mávnu rukou a ona za mnou ještě řve: „Ahoj Ivet, a buď na ICQ!“ Mávnutím ruky jí naznačím, že tam budu, a ona spokojeně odchází domů.

Jdu se sklopenou hlavou a nevnímám okolí. Přejdu přes cestu, těším se, až budu doma a pustím si hudbu. V hlavně mám toho tolik a nejde to ven.

Najednou mě někdo chytne za ramena a zvedne mi hlavu. Tak lehce jen dvěma prstama a s tak velkou něhou! Koukla jsem se na tu osobu a uviděla jsem mou lásku, kterou nemůžu mít. Sklonil se ke mně a chtěl mě políbit, jenže ja sklonila hlavu a dívala se na zem. Lukáš jenom smutně vzdychl. Zeptala jsem se ho: „Co tady děláš?“ a pořád jsem se dívala do země, nedokázala jsem se mu podívat do očí. „Je mi celkem zima, nemůžeme to jít vyřešit k tobě domů?“ zněla jeho odpověď.

Kývla jsem hlavou, a šla ke dveřím, z batohu jsem vytáhla klíče a celá vyklepaná jsem otevřela dveře. Vešla jsem dovnitř a on mě následoval, nepadlo ani jedno slovo! Výtahem jsme vyjeli do 4. poschodí a já šla ke dveřím, odemkla je a jen mu řekla: „Pojď dál.“ Usmál se a vešel. Sundali jsme si bundy a šli do pokoje. Automaticky jsem zapla hudbu, je to takovej můj zvyk, když přijdu do pokoje. Ukazala jsem mu, kam si má sednout. Než jsem zapla hudbu, rozhlédl se po celém pokoji. Zastavil se u koše. Zrovna včera jsem roztrhala jeho fotku a hodila do koše. Všiml si toho!

Sedla jsem si vedle něho, seděla jsem se skloněnou hlavou a pořád si hrála s rukama. Chytil mě za ně a držel. Řekl: „Nikdy jsem ti nechtěl ublížit,“ chtělo se mi brečet, měla jsem slzy v očích a snažila se je udržet. Odpověděla jsem mu: „Já vím, ale já chci, abys byl šťastnej s jinou holkou, kterou budeš milovat víc než cokoliv na světě!“ tekly mi slzy, položil mi prst na ústa a pološeptem řekl: „Ale já můžu být šťastný jen a jen s Tebou, Ivetko. Tebe miluju víc než cokoliv na světě. Ty jseš můj svět,“ když tohle říkal, všechno se změnilo, utíral mi slzy a já chtěla být jen s ním! Řekla jsem: „Já tě taky miluju a víc než si myslíš, ale nemůžem být spolu. Jsme od sebe tak daleko...“ zastavil mě a řekl: „Teď jsme od sebe asi tak půl metru, tak proč si to neužijem?“ vypadlo ze mě jenom: „Teď jo, ale pak..?“ Řekl: „Budem spolu pořád, když ne real tak aspoň na ICQ. Dodělám školu a přestěhuju se sem a zatím se budu snažit tady co nejčastěji jezdit!“ Sklonil se ke mně a políbil mě. Líbali jsme se hrozně dlouho a bylo mi neskutečně krásně. Za chvíli řekl „Odpustíš mi?“ neřekla jsem nic, jen jsem ho políbila. Řekl: „Mám tohle brát jako ANO?“ odpověděla jsem mu „ANO, miluju tě, lásko, nemůžu být bez tebe!!“

Odnesl si mě na postel, kde jsme se krásně a celou dobu líbali. Neskončilo to u toho. Krásně jsme se pomilovali. Celkem to bolelo, bylo to moje poprvé, ale byl ke mně tak něžný. Mezi polibky mi šeptal, jak jsem krásná a jak mě miluje. A já mu to oplácela. Po tom všem jsme leželi unavení na posteli a tulili se k sobě. Pošeptal mi: „Jsem nejšťastnější chlap na tomhle světě, miluju tě!“ otočila jsem se k němu a řekla: „To já zas nejšťastnější ženská, kocourku můj.“ Ano, řekla jsem mu kocourku! Takhle jsem mu říkala, když jsme spolu chodili, neřekla jsem mu jinak. Usmál se a pohladil mě po vlasech. Obejmula jsem ho a zavřela oči. Byla jsem unavená, chtěla jsem usnout. Přemýšlela jsem nad tím, co se stalo. Byla jsem šťastná.

„ bzzzz, crrrr, bzzz, crrrr...“ ježiš budík. Proč teď? Sedla jsem si. Začal se mi vybavovat ten krásnej sen, co se mi zdál. Ano byl to jen sen. Bohužel. Ale byl to ten nejkrásnější sen, co se mi kdy zdál, i když mi hrozně ublížil. Miluju ho!!!