On - druhá část.

Hudba dohrála, píseň dozněla. Tancující odcházeli z parketu, jen Víťa s Mírou postávali, držíc se za ruce. "Smíme si k vám přisednout?" Zeptal se Mirek. Víťa přikývla. Odvedl ji ke stolku a šel pro kamaráda. Během chvilky už stáli oba u stolku děvčat. Mirek se představil Nel a pak představil oběma svého kamaráda. "To je Edouš." A posadil se co nejblíže k Vítě. Dokonce si ji ještě přitáhl i se židlí až k sobě, jednu ruku ponechal na jejím opěradle a druhou držel za ruku ji. Víťa se tomu nebránila. Pořád si připadala jako ve snu a vůbec se ji nechtělo, probudit se. Eda se věnoval Nel i když očkem sledoval Mirka a jeho chování k Vítě. Bylo vidět, že ho to překvapuje. Objednal další láhev vína a zábava u stolku se příjemně rozjížděla. Byla půlhodina po půlnoci a vinárna praskala ve švech. Tady se scházeli ještě číšníci a číšnice z okolních podniků, kde se už zavřelo. U vedlejšího stolku se usadily čtyři slečny.
Podle vyzývavého chování, hlučnosti a pokřikování na číšníka, byla jejich identita jasná. Čtveřice od Vítina stolku šla tancovat a to byl ten moment, kdy si číšnice všimly Mirka. Ten je ale nevnímal, měl svou Viťku a té se věnoval. Tancovali spolu a svět kolem nich, pro ně už zase neexistoval. Nel s Edem už netancovali, ale popíjeli spolu u baru a Edík sondoval. Ale sondovala i Nel. Hudba dohrála, ke stolku se vrátili už zase ve čtyřech."Hele barde jdem si ulevit?" Vyzval Edouš Mirka.
"Promiň hned jsem zpátky." Omluvil se Mirek u Víti. Od stolku číšnic se dvě zvedly a uháněly za klukama. Trvalo dost dlouho,než se ti dva vrátili. Než stihli děvčatům vysvětlit proč, začala se hrát další taneční série. A než stačil Mirek vyzvat Víťu k tanci, stála u něj jedna z číšnic a žádala ho o tanec. Odmítl jít, ani se nenamáhal zvednout, jen se ještě víc přitulil k Vítě. Jenže tamta se nedala odbejt. "Prosím tě pojď, jde o hodně." A ještě něco mu šeptala do ucha. Vítě to bylo nepříjemné, proto se vymanila z jeho objetí, "promiň" a odešla na WC. Nel odcupitala za ní......pokračování příště.