pravá láska

Zabouchl za sebou dveře. Konečně. Pevně stiskl svou tašku s věcmi. Pořád mu znělo v hlavě to , co si řekli. Nebylo to moc pěkné. Odešel. Když vyšel z onoho hrozného baráku nastoupil do auta. Chvíli jen tak seděl. Nic nedělal. Přemýšlel. Pořádně si oddechl. Nastartoval a vzhlédl do onoho okna. Ano , stála tam. Viděl její mokré oči. Ale vůbec mu to nevadilo. Konečně mohl dělat vše , co chtěl , aby mohl být šťastný. I když jí měl rád, nebylo to takové , jako by chtěl. Něco tomu chybělo. Vždy , když se milovali, nebylo to ono. Nehnusilo se mu to, ale něco v tom sakra bylo. Proto ji opustil, proto odešel. Už tak nemohl dál, ubližovat obou. To není pěkné. Proč se mají oba tak trápit, takhle to přeci jen bude lepši. Pro oba. Zvedl telefon. Ano vyzvánělo to. Konečně se na druhým konci ozval onen hlas. Díkybohu byla to kladná odpověď. A s takovým nadšením jakým vyzněla. Super. Měl velkou radost. Konečně ví kam jet. Naposledy pohlédl do okna, to bude dobré, určitě lepší, přeci budou přáteli napořád , a odjel.
Tu cestu by trefil i poslepu. Byl tam dost často. Skoro každý den po práci. A nejen po práci. Jeho žena si myslela , že končí až později. Jen on věděl pravdu. Párkrát řekl , že jede na pracovní dovolenou a byl tam celý víkend. Vždy byl tak šťastný. A teď. Když tam může být pořád. Každý den se tam vracet. Hrozně se těšil. Už se nemohl dočkat. Bylo to až na druhém konci. Naštěstí netrvá tak dlouho než tam dorazí, tak honem.
Crrrrrrrrrr. Zazvonil zvonek. Dveře se otevřeli. Konečně se mu rozzářila tvář. Jeho oči přímo zářily. Celý se rozklepal. Hurá. Stál ve dveřích , ano , byl to on. Už to nemohl vydržet. Políbil ho. Na to čekal. Celou tu dobu. Konečně je sám sebou. Nemusí nic předstírat. A další polibek. Láskyplně ho objal. On se na něj zamilovaně podíval a políbil ho také. Ano. Je to ono. Je to úplně něco jiného. Úplně něco jiného než s ní. Toto je to pravé. To je to co chtěl, celou tu dobu. Moc ho miloval. Vzal ho za ruku a pozval ho dovnitř. Odložil si věci. Konečně jim nic nebránilo. Lehli si do postele. Chvíli se jen tak na sebe dívali. Takové vzrušení. Políbili se. Taková vášeň. Takové teplo, které střídalo chlad. Chlad, teplo, chlad ,teplo,chlad a zase teplo. Oba se chvěli , ale vůbec nic jim nevadilo. Byli spolu. Konečně. Už napořád. Nic už je nerozdělí. A další vášnivý polibek. Ano, triko je už dole. Obě trika. Oba pásky přeletěly přes půlku pokoje. Ještě že má tak velkou postel. Chladivé ruce na zádech. Láskyplné polibky. A hlavně, ta vášeň. Nic jim nebránilo. Vůbec nic. Konečně.