McLennon IV.

"Kde je?"

"Netuším, ale přijde."

"Už tu měl být."

"Klid, určitě je každou chvíli tady."

"Má zpoždění už deset minut!"

 

Kapela čekala před přistaveným autobusem a vyhlížela jediného, který ještě nepřišel - Paula. Nejvíc byl naštvaný John. Jakožto leader kapely nedokázal překousnout nespolehlivost. A už vůbec ne u Paula.

"Kašlu na to, jdu mu zavolat." rozhodl se a vykročil k červené telefonní budce. Ostatní s velkým napětím sledovali, s jakou přijde zpět.

"Je ve vaně," procedil zkrz zuby.

"Je tak čistotný," protáhl George a všichni se na nej pobaveně podívali. Mluvil málo, ale když už něco řekl, obvykle to stálo za to.

"Nebo nadržený, hehehe." všichni se znechuceně otočili na Ringa.

"Nadržený není." to už zase všichni zírali na Johna.

"A teď zase na George!" zvolal pištivým hlasem a otráveně převrátil oči. "Jdu si sednout dovnitř, je mi zima. A zabírám si místo úplně vzadu, je tam nejvíc místa." oznámil a vyšel schody do autobusu. Ostatní jej následovali. 

"Já musím sedět úplně vepředu, v autobuse mi bývá špatně." prohlásil Ringo a umístil se hned na první sedačky. George byl rozhodnutý sedět uprostřed, ale nakonec neodolal naléhání jejich hypochondrického bubeníka a sedl si k němu. Ten vzadu tam stejně nezůstane sám.

"Hele, už jde." 

"McCartney, ke mě!" štěkl John. Oslovený nasucho polkl a povzdechl si.

"Ten to schytá, he," podotkl škodolibě Ringo, "To mu John nedaruje."

"Myslíš?" zvedl obočí George. Dál už na to nereagoval, ale vypadal zamyšleně.

 

"Tak co je, dostanu za uši?" udělal psí oči Paul, když přišel k zadním sedačkám.

"Tak Ty ses tak pořádně vymydlil, jo? A nebo sis tam hrál?" pošťuchoval John.

"Nech toho, prostě jsem byl ve vaně."

"Ale co jsi tam dělal, hmm," nasadil soustředěný výraz a demonstroval pohyby zápěstím. Jeho společník ho uhodil do ramenen, ten mu to vrátil a takhle se pošťuchovali do té doby, než se s hlasitým lomozem rozjel autobus.

 

Po nějaké době cesty se John na sedačce zavrtěl a položil ruku na stehno spolusedícího. Ten se na něj jen usmál a opřel mu hlavu o rameno. John ale tímhle neměl v plánu skončit, vzal Paula za bradu a ukradl si polibek.

"Co děláš? Ti vepředu nás uvidí."

"Nikdo nás neuvidí." ukradl si další polibek a rukou začal bloudit v klíně. Paul vydechl ale hned jeho ruku odstrčil.

"Opři se o sedačku, zavři oči a nikdo nic nepozná," řekl pevným hlasem John, "Pokud by se Ti to nelíbilo, řekni a já přestanu."

"A proč to vlastně děláš?"

"Nesmírně mě to baví." blesklo mu v očích.

 

Paul se teda posunul na sedačce níž a pohodlně přivřel oči. John udělal to samé, akorát, že nechal oči otevřené. Chtěl se kochat každičkým detailem svého kamaráda. Ze stehna se přesunul do rozkroku a silněji ho pohladil. Pak rozepl knoflík u kalhot a přes všechny zábrany se jeho ruka dostala až do jeho klína. Dotyčný pootevřel pusu a vydechl, oči stále pevně zavřené.

"Něco se Ti nelíbí, McCartney? Mám přestat?" popichoval ho John. Odpovědí bylo jen prudké zakroucení hlavou. John se pousmál. Že se to jeho příteli líbí by věděl i tak, to co držel v ruce bylo o dost větší, než před chvíli. Tak pokračoval v činnosti a sledoval Paula, který téměř neslyšně vzdychal a držel Johna za volnou ruku. Stačila ještě chvílka a Paul zaryl ruce do sedačky a unikl mu hlasitější sten. Dál nehybně seděl a oddechoval. Za nedlouho otevřel oči a věnoval muži sedícímu vedle něžný pohled. Toho to až zarazilo, tak si hned ukradl další, mnohem vášnivější polibek. Následovalo kratičké obejmutí a pak se jen drželi za ruce.

 

"No, ale co teď.. s tím? ukázal Paul na své kalhoty. V ten samý okamžik se zvedl Ringo. "Půjdu se podívat, co tam ti dva dělají."

George se plácl do čela a vyštrachal za sedačkou časopis.

"Hele, Ringo, pornočasák!" zvolal a nejperverznější člen kapely se téměř přizabil, jak utíkal zpátky. Pak se George chvilku přehraboval v batohu, než vytáhl ručník a hodil ho dozadu. 

"Proč to děláš?" 

"Tak."

"Víš, Georgi, někdy si říkám, že jsi zvláštní."

"Jo. Já."¨

 

Kluci vzadu chytili ručník a zametli všechny stopy po vzrušejícím zážitku. Paul zívl a lehl si na sedačky. Hlavu položil do klína svého nelepšího přítele a usmál se na něj. Ten ho vískal ve vlasech a jako malému mu zpíval jednu ze svých písní. Netrvalo dlouho a Paul usnul. 

"Asi Tě nějakým zvláštním způsobem miluji, McCartney. NIKDY Tě neopustím." zašeptal a odhrul mu vlasy z čela. To ale dotyčný už neslyšel. V říši snů prožíval s Johnem mnohem vášnivější zážitky. 

 

Close your eyes and I'll kiss you, tomorrow I'll miss you....