Padalý Anděl

Anděl...zpadla se zlomeným křídlem vztala a šla, šla prázdnou ulicí se zlomeným křídlem a potrhanými bílými šaty, šla tou prázdnou ulicí. Ulicí bez lidí a plnou aut, nevěděla, co má dělat, netušila, proč spadla, tak jen šla tou prázdnou ulicí, krvácela z křídla a odřených pořezaných rukou, omdlela. Cítila jak ji někdo zvedá a nese odtamtud pryč. Probrala se když ji ošetřoval zlomené křído ,,Kdo jsi?'' vydala ze sebe ,, Daniel jmenuji se Daniel Anděli'' řekl mladík a ovázal jí křídlo obvazem. Poté mladík ošetřil andělovi odřeniny na rukou. ,,Děkuji ti Danieli.'' řekla Anděl mladíkovi a políbila jej na ústa. Obvázal jí tžnou ránu na pravé ruce. ,,Děkuji...''řekla opět. ,,Nemáš zač Anděli.'' řekl a políbil ji na ústa, Anděl se tomu nebtánila. Chvíli jen tak stály a dívaly se na sebe. ,,Nemáš nějaké šaty?''zeptala se Daniela.,,Ano počkej tu za chvíly jsem tu'' řekl a odešel do vedlejší místnosti. Anděl si všimla že po pokoji byla spousta sošek, sošk andělů, bílých andělů, andělů jako je ona. Přišel a v náruči měl bílé šaty. ,,Tady jsou nějaké šaty...'' řekl a podal je Anděl. ,,Děkuji ti...kde máš koupelnu?'',,Hm...pojď za mno Anděli.'' řekl a šel. Anděl šla za ním. Daniel pustil do vany vodu. Anděl ho políbila znovu na ústa. Svlékla si své potrhané šaty a vlezla do vany, Daniel vlezl za ní. Začali se líbat, dlouza a vášnivě, po chvíli přestali. Anděl pohladila Daniela po tváři a znovu ho políbila. Daniel vzal houbu a začal ji omývat, ona jeho začala omývat také. Po chvíli vylezla a utřela se, vzala si ty bílé šaty a oblékla si je a všimla si že na zádech je díra přesně dělaná na křídla...divné. Mezy tím se Daniel také utřel a oblékl. Daniel přistoupil a Andělovi a začal ji pomalu vášnivě a něžně líbat.,,Nejsem tu navždy.'' řekla skleslým a smutným hlasem když přestaly. ,,Já vím, ale už jsem se do tebe zamiloval...!''řekl a znovu ji políbil. Křídlo se jí hojilo rychle. Daniel byl šťastný i smutnáý zároveň.Byl smutný protože věděl,že mu Anděl odejde, ale nedával to na sobě znát, ale Anděl to poznala, cítila to co cítil i on. Nechtěla odejít ale musela. ,,Nebuď smutný.'' řekla ,,Nechci o tebe přijít.'' řekl téměř neslyšným smutným hlasem.Cítil že už má slzy na krajíčku. Přistoupila k němu a políbila. ,,Já o tebe také nechci přijít...'' řekla mu a znovu ho políbila tím něžným vášnivým polibkem, polibkem anděla, Poté od něj odstoupila.. ,,Miluji tě!''řekla mu. ,,Také tě miluji...''řekla a už neudržel slzy. ,,Neplakej''řakla, ,,ještě se uvydíme'' řekla a naposledy ho polýbila a odlétla. Daniel byl smutný,ale měl naději, naději v to že se znovu uvidí, že budou zas spolu....navždy