Proč to nejde????? 2

Už nikdy se nechtěl probudit z toho krásného snu. Bohužel ráno zazvonil budík, který ho vrátil ze sna krutě do reality. Úsměv na tváři vystřídal smutek. Potom co se oblékl naházel spěšně do baťohu učebnice do školy a s myšlenkou toho, co ho ve škole asi čeká vyšel ven. S napětím si sedl do své lavice a čekal až přijde ona. Vždycky byla ve škole včas, ale dnes to bylo jiné. Nepřišla. Vůbec nevnímal, co se dnes ve škole děje. Pořád přemýšlel, proč nepřišla a byl v tak hrozném napětí, že odešel dřív z vyučování. Před jejím domem se váhavě zastavil. „Mám nebo nemám,“ chtěl vědět co s ní je, na druhou stranu se bál její reakci, když by se objevil na prahu jejích dveří. Nakonec si to rozmyslel a pokračoval v cestě domů. Celou noc nemohl spát. Myslel na ni. Chtěl ji zase vidět. Držet ji v náručí a líbat na její rty. Vzpoměl si, co se ale stalo minule. „Takhle to přeci dál nejde. Já miluji ji a ona mě. Tak v čem je problém? Proč bych s ní nemohl být šťastný. Proč??,“ klad si tyto otázky, dokud na těch pár hodin neusnul.

Byl to už týden, co se neobjevila ve škole. Začínal o ni mít strach. Chtěl ji zase vidět a proto tentokrát sebral odvahu a zazvonil u jejich dveří. Nikdo neotvíral, ale zaslech za nimi nějaký zvuk.. Přiložil na ně hlavu a zaposlouchal se. Slyšel zrychlený dech. „Já vím, že tam jsi,“ řekl smutně. „Chtěl bych jen s tebou mluvit. Už vím co chci. Chci být s tebou. Miluji tě“, při posledních dvou slovech mu stekla slza po tváři. Za dveřmi se nic nedělo. Zklamaně se chystal k odchodu, když se dveře otevřely a mezi němi stála ona. Její uslzené oči si ho chvíli prohlíželi a pak řekla: „Taky tě miluji.“ Vrhl se k ní a objal ji. Jemně ji políbil do vlasů: „Už nikdy tě nenechám samotnou. Už nikdy tě neopustím. Slibuji.“ Rozplakala se ještě víc, ale tentokrát štěstím. Dlouho by tam tak stáli v objetí, kdyby se neroztřásla zimou. Pozvala ho dál a on pozvání přijal. Už se ničeho nebál. Tentokrát mu bylo dobře. Dlouze se líbali. Vzal ji do náručí a jemně ji položil na postel. Bylo to to nejkrásnější milování. Oba se pak k sobě schoulili. Usnula. Hladil ji po vlasech a usmíval se. Sen se proměnil ve skutečnost. A tentokrát se z něj už neprobudí.