Jedlový důl
Cestička krásná pode buky, jala naše krůčky půvabné, do dolu Jedlového, přes lučinu vysokotravou posetou malebnými remízky divotvornými, kde se na vršíčku malém zelenavém mezi jeřáby sladkoplodými nořila v krajinu dubolesní.
Na rozcestí u první značky turistické, odbočujeme na stezečku příkrou, ve stínu jedlí bílých do nitra rokle potemnělé. Sluneční světlo blahodárné jen stěží prostupovalo skrze větvičky stromů převelikých, což více dodávalo na tajemnosti a záhadnosti naší procházky romantické. Mohutné kořeny javorové sladce prorůstaly pěšinou kamenitou, klikatící se jako užovka sličná, která se vyhřívala na pařízku borovém ve svitu slunečním.
Slovutné útvary lesní, přírodní silou vytvořené, hýčkaly malé papradky samičí, rostoucí v trsech na skaliskách mechorodých, v jejichž blízkosti se zpoza listí habrového vynořil potůček slastný šumokrásný, jehož koryto balvanité se něžně zařezávalo do masívu obrovského, vedoucího přes zalesněné údolí se svahy strmými. Líbezný zpěvný skorec vodní se sosáčkem svým černolesklým bystrně napájel z jiskrné hladiny třpytojasé, mávajíce přitom křidélky svými tmavohnědými.
Bystřina lesní divukrásná proplétající se dravě mezi kaménky špičatými, pozvolna začala nabírati na rychlosti a pod břízami bělokorými sladce omývala skaliska i překážky přírodní rychlostí neskomírnou. Pod svahem travnatým se pod větvemi tisovými začínala přeměňovat ve veliký třístupňový vodopád slastiněžný. Pěnivý živel sličnokrásný v odlesích duhy políbený, kaskádovitě spadával z mohutných výšin nedostupných na útesy žulovité, porostlé místy kostrbatci řemenovitými, do tůňky křišťálové se svislým podkladem hnědokrásným, v němž se pod kmenem bukovitým mihotaly pod hladinou malé rybičky drobnojemné, nade oblázky ohlazenými od rychlotoku bystřinného.
I postupujeme dále pěšinou pode smrčinami malinkatými ku konci lesa tajnosnubného, kde se na podmáčeném lužním kopečku vyjímaly ve svitu slunečním půvabné lipnice květnaté s bojínky trsnatými. Držíce se za ručky své, směřujeme po chodníčku prkenném, po jehož boku rostly růžové kyhanky sivolisté, ku východnímu úpatí věžiček sněžných, na vyhlídku, pod níž se nacházelo malé vrchovištní rašeliniště Na Čihadle s praménky i jezírky kruhovitými, porostlé blatnicemi i ostřicemi bahenními. Půvabné pahýly stromů uschlých se výsostně tyčily do výšin převelikých a na samotném obzoru se lehce dotýkaly nebe modravého. Kouzelné vážky čárkované, přelétávaly přes mokřady vodní a krouživými pohyby svými jemně usedávaly na rozvilé květy blatnic zlatokrásných. Barevné rosnatky okrouhlosté se něžně probouzely do vlahého rána na kraji břehů sličných vábíce drobné mušky snivé na nástrahy rudokrásné….
Přečteno 251x
Tipy 3
Poslední tipující: Frr, mkinka
Komentáře (0)