Celou dobu jsi to byl ty

Chtěla jsem napsat romantickou povídku, ale moje cyničnost ji stejně musela okořenit trochou absurdity.

Když jsem ji na chvíli zveřejnila poprvé, bylo to příliš brzo. Nyní je zase příliš pozdě, mám ten text nicméně natolik ráda, že ho prostě nechci nechat navěky zavřený v šuplíku.

Je to vzpomínka na budoucnost v jiné realitě. Je to přípitek fanfiction povídkám naroubovaných na texty písní. Je to bodnutí do břicha s nadějí, že už ti motýli konečně přestanou vřít.

It Is You (I have Loved) with lyrics

***

Říkám si, jestli trefí. Já sama jsem v té hospodě byla naposled před tolika lety, že jsem vědomost o jejich přesném počtu již dávno utopila v hektolitrech mezitím uplynulého chlastu.

Čekám před vchodem, nechci uvnitř sedět sama, aby si moji milí blízcí nebo nějaký náhodou vyskytnuvší se známý nemyslel, že jsem příliš dochvilná - to by mi zkazilo reputaci. Ale on se mi smát nebude, takovéhle malichernosti ho nezajímají. Spíš mi pochválí nové vlasy a triko. Kéž by.

There is something that I see

In the way you look at me

There's a smile, there's a truth

In your eyes

But in an unexpected way

On this unexpected day

Could it mean this is where I belong

It is you I have loved all along

Vlastně nevím, co si od toho slibuji. Samozřejmě, že jsem tady hlavně kvůli němu. Ostatní zbožňuju, ale jeho... jeho zbožňuju speciálním způsobem. Strašně mi chyběl a jsem nadšená, že někoho napadlo, že ho pozveme taky. To je další důvod, proč podusávám už tady před podnikem - chci být první, kdo ho uvidí, chci ho mít chvíli jenom pro sebe. Kdo ví, kam nás večer zanese...

Konečně vidím povědomou siluetu s kšiltem. Silueta mě poznává, mává a zrychluje a moje srdce nabírá rychlost přibližně stejného tempa. Tu-dum tu-dum. Je to horší, než jsem si myslela.

Opětuji pozdrav zběsilým máváním ve víře, že tím je zdravení odbyto, neboť mám obavu, že bych samým napětím nevydržela blízkost větší než na dosah dechu. Následně jsem nevyhnutelně popadnuta a z tenat objetí již není cesty zpět. Srdce upadá na pár setin vteřiny do kómatu, aby vzápětí málem prorazilo tunel oběma propletenými postavami. Objetí vracím a přes nával euforie cítím jen slabý údiv nad tím, jak dlouho už jsme do sebe zaklesnuti.

"Chybělas mi."

It's no more a mystery, it is finally clear to me

You're the home my heart searched for so long

And it is you I have loved all along

***

O pár piv a o něco víc panáků později jsme všichni v báječně družné náladě, vzorně se střídáme u jukeboxu a nakonec se i sami ve chvíli, kdy hudební otěže přebírá místní DJ, postupně odebíráme na parket. Už jsme si odbyli všechno od makareny až po lyžování v linii diskokroužku.

Poslední tóny "Sladkého mámení" provázené ikonickým pohybem paží konečně střídá ploužák, tolik očekávaný mnoha páry i nepáry. Pro mě je to znamení k tomu, abych se odebrala na bar, neboť moje whiskovka smutně a ledově cinká už jen vzpomínkou na svůj nedávný obsah.

Profesionálně navazuji oční kontakt s barmanem - nezapomínám se u toho trochu vyprsit, abych si přišla víc sebevědomě - a nadechuji se k objednávce, když mi do toho znenadání skočí metatron, hlas Boží, zjevující se hvězdnou nanosekundu za mým ramenem: "Dvakrát Jacka, prosím." Pár momentů se tvářím upejpavě, ale uvnitř zažívám pravou matějskou pouť, až je s podivem, že jsem při ťuknutí neproměnila svou skleničku v hromádku sedmiletého štěstí. Ruka se mi klepe opravdu na samém kraji zvladatelnosti.

"Jsi v pořádku?" zazní dotaz, který odbývám nějakou bagatelizující vtipností, kterou oba v následujícím momentu zapomínáme.

There were times I ran to hide

Afraid to show the other side

Alone in the night without you

But I know just who you are

And I know you hold my heart

Finally this is where I belong

And it is you I have loved all along

V kontrastu s vřavou u baru a hlučnou adaptací romantické atmosféry na parketu si užíváme chvíli klidu a míru ve vzájemné přítomnosti. Píseň vrcholí a pod tíhou několikanásobného závěrečného opakování refrénu se bortí mezi postavy semknuté většinou po dvojicích. Ty se stále nemohou nabažit aktuálního tématu, z DJ pultíku se začnou ozývat první tóny ústřední romantické písně z prvního Shreka, kterou je ale schopno správně identifikovat pouze pár pamětníků.

It's no more a mystery, it is finally clear to me

You're the home my heart searched for so long

It is you I have loved all along

Dva z nich se opírají o bar: "Tenhle song hrávali už na našich táborových diskotékách, když mi bylo čtrnáct. Pětadvacet let!"

"Ne! Vypadáš maximálně na šestnáct!"

"Haha, ty zas na padesát s těmi fousisky."

Se škodolibým pochechtáváním se prudce nakloní a nehledě na moje pištivé protesty mi svým strništěm několikrát přejede po obou tvářích. Naoko se na něj zamračím a přehnaně si mnu trosky svého donedávna líbezného obličeje. Ostetnativně ignoruje mou rozdurděnost a volně navazuje na naši předchozí konverzaci:

"Museli jste se hodně vytrsat."

"Jo, na všechny šílenosti, na který si jen vzpomeneš." Přesouvám dlaně z tváří a simuluji jimi benátskou masku, abych inscenovaně zakryla svůj předstíraný stud nad veškerými možnými vzpomínkami, které by jen mohl takový puberťák jako já mít. 

"A co ploužáky? Určitě na tebe kluci stáli fronty," rozšíří svůj úsměv o pár dalších zubů v šířce a zavrtí rozverně boky.

Ruce opouští obličejovou zónu a propůjčují místo výrazu nefalšovaných rozpaků. Na led této pochybné tloušťky se úplně pouštět nechci. "Nebyla jsem zrovna v TOP 10 na tehdejším request listu. Beďary, šílený hadry, co mi ještě vybírala máma, v šoku z každé představy rozhovoru z opačným pohlavím. Ošklivé káčátko, znáš to."

Chvilku na mě zírá, trochu zamyšleně, trochu nevěřícně, pak k mému údivu sklopí zrak: "A chtěla by... chtěla by si to nyní krásná labuť nechat vynahradit?" A bez toho, aniž by znovu navázal na naši běžnou oční komunikaci, mi podává dlaň ve fatalistickém gestu - nevím, jestli je to mými vlastními city nebo opravdu takovou energii vyzařuje sám, ale přijmout nebo odmítnout jeho podání ruky najednou působí dojmem začátku nové éry.

Over and over I'm filled with emotion

Your love rushes through my veins

And I am filled with the sweetest devotion

As I look into your perfect face

Nedá mi to a musím pronést něco trapného ve smyslu: "Ploužením vpřed!", nicméně vkládám svou dlaň do jeho a usměju se na něj. Úsměv mi vrací a noříme se ruku v ruce do davu, do hřmícího oceánu, do tiché věčnosti.

Poté, co mě opravdu k mému neutuchajícímu překvapení obejme svýma rukama a cítím, jak se nadechuje mojí vůně, rozhoduji se, že za má podlomená kolena rozhodně může pouze přemíra whiskey a vyčerpávající večer. V žádném případě se nenechám ukonejšit představou nějakých nově nabytých zářivých zítřků.

Na tváři ucítím jeho dech, hledá svými rty moje ucho, aby mi do něj zašeptal: "Na nové zářivé zítřky." A pak...

It's no more a mystery, it is finally clear to me

You're the home my heart searched for so long

It is you I have loved

It is you I have loved

It is you I have loved all along