Virtuální lásce

Lásko moje, začalo to zvláštně. Nudou a ospalým odpolednem, brouzdáním po netu a plkáním o ničem. A pak jsem napsala tobě. Dodnes nevím, proč jsem si vybrala zrovna tebe, Nabízí se použít slovo osud, protože logiku to nemá. Budu upřímná, nejdřív jsem si myslela, že si budeme povídat jeden večer nebo jednu hodinu…Ale je to jinak.
Ležím večer co večer v posteli a myslím na tebe. Na tvůj hlas, krásné ruce a milá slova , která mi už dlouho nikdo neříkal. Snaha udržet vše tak nějak na uzdě se ztrácí s tvojí sms, se zazelenáním kytičky na icq. Směju se na monitor a buší mi srdce, když mi zavoláš. Je mi jarně, na těle i na duši. Nechtěla jsem si přiznat ten stav, ale byls to ty, kdo to tuhle řekl…a mě pak došlo, že za city se nemám stydět. Je mi s tebou tak hezky a tak smutno. Myslela jsem., že se tomu ubráním, ale nějak v tom plavu. A já nejsem žádný Venclovský, jen tak se plácám na hladině…