Sen

Říše snů.Je krásná,nebezpečná a láká lidi do svých osidel každou noc.Jistě by bylo zajímavé natočit jeden celovečerní sen,kde by byly nejzajímavější sny světa.Odrážela by se v nich láska,zoufalost,ale třeba i strach a děs nočních můr.Je ale možné zbavit se myšlenky na sen,o kterém víte,že je sice nádherný,ale nikdy se nesplní?
Jako každou noc usínala Hikari ve své ložnici.Obyčejně se jí nic nezdálo,ale dnes to bylo jiné.Stála uprostřed křižovatky.Kolem ní jezdila auta a chodili lidé.Nikdo si jí nevšímal.Absolutně nikdo.Připadala si jako kůl v plotě.Z ničeho nic se ozvala rána.Byla to autohavárie-a těsně vedle ní!Lidé se kolem aut seběhli a přitom jeden z nich odstrčil Hikari stranou. Hikari tak dopadla na chodník.Pokoušela se zvednout,ale příšerně ji bolela pravá ruka.Pak ale ucítila,jak jí někdo chytá za pas a zvedá.Byl to její vysněný princ-Yuki ze školy!!!,,Není ti nic?“Zeptal se.,,Ne.“Omámeně odpověděla Hikari .Yuki si ji postavil před sebe a obvázal jí ruku obinadlem.,,Raději bysme měli jít do nemocnice.“Usoudil Yuki.,,To je dobrý.“Odporovala Hikari.Hikari a Yuki se na sebe podívali.Jakmile se jejich pohledy střetly,svět kolem nich začal mizet.Už tu nebyla auta,ani lidé.Jen oni dva.Yuki Hikari políbil.Byl to bezpochyby ten nejněžnější,nejdelší a nejlepší polibek,jaký kdy Hikari zažila.,,Drrrrrr!“Hikari probudil ze sladkého snění její budík.Netrvalo dlouho a v pokoji se objevila její máma.,,Hikari!Přišel ten hezký chlapec Yuki,chce tě doprovodit ze školy!“Hikari po těchto slovech vyskočila z postele,rychle si vyčistila zuby,učesala se a oblékla.Vzala si ještě svačinu a utíkala po schodech jako splašená-opravdu!Před jejich domem stál Yuki!Hikari otevřela dveře a políbila Yukiho.Byl to určitě ten nejněžnější,nejlepší a nejdelší polibek jaký Yuki zažil.Hikari šla za svým snem.