Žužínek

jako by to bylo včera, kdy jsem začala mít pocit, že mezi námi se něco změnilo.Ale je to už přes půl roku a já můžu říct, že jsem za to vděčná. Byl jsi to ty, kdo naše přátelství vyměnil za lásku. Já bych se k tomu asi nikdy neodhodlala, protože bych si nebyla jistá, že bych pro tebe mohla být dost dobrá natolik a být něčím víc než jen kamarádkou. I když jsem ve skrytu duše dlouho cítila, že mi nejseš lhostejný, ale neodvážila jsem se. Nejspíš jsem si nevěřila natolik jako ty.
Začali jsme se scházet čím dál častěji a trávili spolu volné večery.Když jsi šel s kamarády na diskotéku nebo na pivo, vždycky ses mě zeptal jestli bych taky nechtěla jít. A kdo by koneckonců nešel. Nebyla snad chvíle kdy by ses mi nevěnoval, naopak pořád si tam byl semnou. Poslouchala jsem tvé příběhy, sny, plány a každý tvůj vtip, kterým si mě vždy dokázal rozesmát. Strašně sem si toho vážila. Poznávala jsem tě úplně jinak než sem tě znala....byl jsi tak jiný...což se mi líbilo čím dál víc. A pak to nějak příšlo...zamiloval ses. A já byla najednou tak šťastná, ale zároveň tak zmatená. Bála jsem se co přijde. Chtěla jsem ti také napsat nebo říct "taky tě miluji" když jsi mi to stále opakoval. Bylo to tak nádherné takový pocit bezpečí a jistoty. Pocit, že je někdo komu na mě vážně záleží a stojí o mě. Jenomže já se bála, bála jsem se, že mě zklameš nebo že mi ublížíš.Ale jak se říká risk je zisk.A ty jsi mi ten čas na rozmyšlenou poskytnul. A já ti za to nesmírně děkuji!
Nedokážu si představit, že bych se měla vzdát každého tvého dotyku, polibku, pohlazení, nádherného úsměvu, očí a slov které mi šeptáš. Bojím se na to jen pomyslet.
Strašně moc si tě vážím. A děkuji, že jsi vstoupil do mého života a naplnil mé srdce láskou. Protože lidi jako ty, se jen tak nepotkávají. Ale ty jsi mi do cesty vstoupil a já ti jsem za to nesmírně vděčná!
Děkuji, že jsi pořád semnou a děkuji hlavně za to, že tě mám a že mě jak říkáš snad i Miluješ!
Miluji Tě nadevše na celém světě.A budu se snažit ochránit tě především co přijde a udržet si tě! Snad na to budu mít dostatek sil...:(