Kolonie - pokračování

Zápis třetí – první ztráta

Tak se to stalo. A hned druhý den na této planetě. To je jako noční můra... ztratit prvního člověka tak brzy. Byl to nějaký Brian Mc´Gregor, nebo jak se jmenoval. Prostě včera odešel a nevrátil se. A tak jsme po něm pátrali. Ztratili jsme tím, sakra, čtyři hodiny času. Podřezal se. Odešel dva kiláky od lodě, aby nás náhodou nenapadlo ho zachraňovat. Svou vlastní krví napsal na zemi nápis. Nemohu ta slova dostat z hlavy. Kdyby tak nenapsal: "Jsem nevinný!". Bojím se že bych jednoho dne mohl být na tolik zničen, že udělám to samé. Já to ale udělat nemůžu. Nejdřív musím nakopat ty hajzly, co mě odsoudili. Nemůžu to nechat tak. Společně jsme mu vykopali hrob.

Uvědomil jsem si, že jsem zešílel. Cožpak jsem zapoměl na fyziku? Nemám moc času, než všichni strůjci mého osudu zemřou stářím. Už teď budou nejspíš v důchodu. Medicína sice pokročila, ale průměrný věk smrti se zatím nepodařilo zvýšit na víc než 120 let. Mám dle mého skromného odhadu, neboť nemám tušení kolik mohlo být tomu, co za tím stojí, asi tak 50 let, než zemřou. A vezmu li v úvahu, že cesta trvá 37 let... mám dost málo času. Kéž by tu tak ti hajzlové byli... Navíc důkazy jsou již nejspíše zameteny... kurník... jak se toho dopátrám?

Začali jsme s výrobou prvních nástrojů. Problém je, že na výrobu nástrojů člověk potřebuje nástroje na výrobu nástrojů. A ty jsme samozřejmě neměli, ale nakonec se nám s pomocí nářadí údržbářských robotů(poznámka: které jsme museli rozsekat na kusy, abychom z nich uvolnili nástroje) podařilo vytvořit formy na nože. Mezitím Layer venku zorganizoval stavbu menší vysoké pece. Začínám si myslet, že si s tím chlapíkem budeme rozumnět.