Konec........
Anotace: tak jsem zase něco napsala
Laura stála na skále a dívala se jen na prázdnou, rozlehlou poušť, která kdysi bývala jejím domovem.
Někde v dálce se jen sem tam zablesklo, jak zbytky lidí, kteří tu ještě byli, odletájí pryč. Nové kolonie se tvořily jak na Marsu, tak i na vzdálenějších místech galaxie a někdy i za ní. Každý věděl, že kdyby zůstal na Zemi, že by to byla jistá smrt, protože války zpustošily všechno, co jim přišlo do cesty.
Laura sledovala moře, které se teď nepodobalo tomu modrému, zvrásněnému lánu vody, který znala jako malá, ale mělo barvu čerstvě vytvořené asfaltové cesty. Již dávno v něm nežily žádní živočichové a to co kdysi mořem opravdu bývalo, mělo nyní zaniknout, stejně jako lidské vzpomínky na ně.
Poslední obyvatelé kdysi Modré planety si balily svá zavazadla a chystali se pryč, dokud měli možnost. Za pár hodin totiž po Zemi nezbude nic, jen pár kamenných úlomků poletujcích vesmírem, jako vzpomínka na to, že Země opravdu existovala.
Laura si snažila vzpomenout na své rodiče nebo alespoň na to jak se jmenovali, ale už pomale zapomínala i na to , kdo je vlastně ona sama. Rozhlédla se kolem sebe, po rozvalinách, jenž kdysi byly zdi, které tvořily její rodné město. Vzpomínala na válku, která tohle všechno způsobila. Lidé tenkrát hnáni touhou po moci a penězích, zdevastovali vše, co jim přišlo pod ruce. Planeta se stávala jen ruinami naší civilizace, jíž měl teď odnést silný atomový výbuch až na konec galaxie.
Laura se nyní ve svých myšlenkách loučila se svým domovem, jejž byl pro ní více než pustá poušť, s mořem, které mělo v jejích vzpomínkách stále jasně modrou barvu, s přáteli, kteří s ní už nebudou moci promluvit. Zahleděla se za obzor, dala sbohem poslední lodi, která odtud vzlétla a její oči už jen pozorovaly vélký záblesk světla. Velkou rychlostí k ní dorazil oheň, který neuhasily ani její slzy, které se tak naposledy rozloučily se Zemí.
Přečteno 749x
Tipy 1
Poslední tipující: Monča
Komentáře (1)
Komentujících (1)