Polian

8.5.2012

Probudila mě ostrá bolest hlavy. Poslední, co si pamatuju, je
návštěva bufetu dole ve škole. A stav, kdy jsem naprosto
smyslů zbavený následoval prodavačku do kuchyně. Sebral jsem
dost sil na to, abych se posadil a zaostřil do prostoru před
sebou. Mříže? Snažil jsem se někoho přivolat, ztratil jsem
však hlas.
Před chvílí přišla. Pomalu připlula, chvíli se na mě dívala a
potom mi do klece hodila jakýsi hamburger. Nevypadá dobře.
Odklopil jsem vrchní část housky a spatřil nazelenalé maso.
Doufám, že vydržím nepozřít tu věc.

9.5.2012
Nespal jsem celou noc. Snažil jsem se přijít na to, jak se
odsud dostat. Snědl jsem housku a oschlý salát, ale do toho,
co kdysi bývalo masem, jsem nekousnul. Z mého snažení mě
vyrušily dvoje kroky. Stočil jsem se do rohu a předstíral
spánek. Podle hlasu jsem poznal Marii, provozovatelku bufetu.
Mužský hlas jsem neznal. Bavili se o nové plísni, kterou je
třeba naočkovat do masa. Moc jsem tomu nerozuměl, mluvili o
zrození jakýchsi Polianů. Když odešli, prohlédnul jsem si
důkladně místnost. Pod okny byly police s různými sklenicemi
a v nich rostly ty plísně, o kterých se bavili. Na
laboratorním stole ležely plátky masa důkladně prorostlé
zelenomodrou plísní. Doufám, že se z tohoto snu probudím...

10.5.2012
Otevřel jsem oči a spatřil Marii. Pokuřovala a chodila po
kuchyni-laboratoři. Když si všimla, že jsem vzhůru, típla
cigaretu o nerezový hrnec a promluvila.
"Vzhůru mladej? To je dobře. Mám tady pro tebe nějaký
masíčko. To víš, aby tvoje nový miminko mělo co papat. No,
nečum tak blbě, jako bych ti vrazila koště do řiti, a koukej
to sežrat, jinak ti pomůžeme."
Byl jsem zmatený, ale věci mi začínaly nepříjemně docházet.
Prohmatal jsem si břicho a nahmatal cosi tvrdého. Marie
vypadala nebezpečně pravdomluvně. Z prodejny se ke mně nesl
její medový hlas.

11.5.2012
Ve vedlejší kleci se objevila nějaká dívka. Matně si
pamatuji, že jsem jí občas vídával ve škole. Marie
přistoupila ke mně, a když viděla nesnědené maso, vzala
hadici a začala na mě stříkat ledovou vodu. Takovou bolest
jsem nečekal. Chladná voda se mi zahryzla do těla a
neskutečně pálila. Hodila nám do klecí ještě několik kusů
masa a odkráčela pryč. Dívka také nemůže mluvit. Píšeme si
vzkazy do špíny na podlaze. Přišli jsme na to, že Marie asi
přidává plíseň a vajíčka Polianů, a když je její zákazník v
příhodné fázi těhotenství, odchytí jej a zavře tady. A ti
Poliané se pravděpodobně plísní živí. Raději jsme nějaké maso
snědli. Nebylo zase tak odporné, ale pohled na něj byl
strašný.

12.5.2012
Spím čím dál víc. Probouzím se jenom proto, abych se najedl
toho odporného masa a zatuchlé polévky. Klára se snaží
rozebrat klec, nemá ale dost síly a navíc vězení je dobře
stavěné, bohužel nemám energii na to, abych jí pomohl. Snad
někdo jednoho dne najde můj deník a učiní řádění Marie
přítrž.

13.5.2012
Polian v mém těle se začíná drát ven. Už téměř neudržím pero
v ruce. V břiše se mi začíná objevovat otvor, ze kterého
vytéká černá krev. Občas se objeví i kus odporného drápu. Je
to nesnesitelná bolest. Dám deník Kláře, cítím, jak mě
opouští život...

14.5.2012 – Klára

Oliver po dlouhém trápení zemřel. Nemohl promluvit, ale v
jeho očích jsem viděla prosbu, abych mu pomohla ukončit
trápení. Zkoušela jsem jej uškrtit, ale nešlo to. Nakonec to
ale zvládnul sám. Z jeho těla se klube ta zrůda. Vystrkuje
pařáty a ukusuje z Oliverova těla kusy masa, aby si zvětšil
otvor. Ta ženská to sem chodí pořád kontrolovat.

15.5.2012
Oliverovo tělo zmizelo a namísto něj se tam objevil nějaký
kluk. Také nemluví, nepíše, a když tu není ta ženská, hraje
si s nějakými dráty, které se mu podařilo ukrýt. Asi něco
chystá, ale nechce mi prozradit co. Je mi špatně z té hnusné
polévky. Na její hladině plavou pestrobarevné bubliny a já si
přeju, aby to byl jenom prostředek na mytí nádobí. Kluk vedle
se usmívá čím dál tím víc. Kdybych nebyla v kleci s odpornou
zrůdou v břiše, tak mě jeho úsměv děsí, takhle mě ale spíš
uklidňuje.


Zpráva archeologů – ing. Pavel Růžička:

Dne 5.4.2341 sešit nalezen v ruinách staré Prahy. Některé
zdroje tvrdí, že zde přibližně před třemi sty lety došlo k
ohromnému výbuchu, při kterém byla srovnána se zemí velká
část městské čtvrti Karlov. Sešit byl odevzdán pro překlad ze
staročeštiny.