Třetí světová válka, konflikt

10.srpna 1984. Dva roky trvalo než se Aliance rozhodla k dalšímu kroku. Zjistila totiž, že Federace musí zásobovat svou základnu v Arktidě a vyhlásila blokádu vod a vzdušného prostoru. Šířili se správy že tem Rusové stavějí jakousi ničivou zbraň. Již 6 měsíčná blokáda začala zpomalovat práce na základně Kalinina. Federace se proto rozhodla blokádu prorazit. Dvě letadlový lodě Volkov, 100 ponorek Tajfun a 20 raketových lodí Dračí dech od ČĽA se vydalo zničit flotilu střežící vody Aliance.

13. ledna 1985 se jako smrtící déšť na lodě Aliance z nebe snesla smršť raket Tau-2. Byli to rakety zem-zem s náplní takzvaného super-napalmu. Byl to plyn speciálně vyvinutý v Rusko-Čínských laboratořích jenž byl zcela stabilní a nehořlavý. Ale při styku ze slanou vodou rozpoutal doslova peklo. Rakety explodovaly ve výšce 100m nad loděmi Aliance. Byl vyhlášen chemický poplach, povolány posily a vyhlášené bojová pohotovost. Marně startovaly letadla z lodí Aliance, marně si námořníci nasazovali chemické obleky, jejich osud byl již jasný. Plyn se lepil na trupy letadel, na paluby lodí, na ochranné obleky námořníků. Přístroje však nevykazovali žádnou toxicitu a ani biologické ohrožení. Nikdo z nich nezjistil co se stalo, nestihl. Jakmile se první kapka aerosolu dotkla hladiny, zpustila řeťazovou reakci i ve zbytku mraku a celá oblast vzplála. Trupy lodí se tavily, letadla padaly dolů, voda kolem lodí se začínala vařit. Byl slyšet křik lidí, výkřiky hrůzy a hukot valícího se ohně, který musel přijít přímo z pekla. Ohnivý sloup dosahoval výšky tří km a pohlcoval oblast desítky km širokou. Záře byla vidět na km daleko. 20 ponorek Sea King bezpečně ukrytých pod hladinou však přežilo a chystalo se pomstít své přátele. Po chvíli oheň ustal a bylo slyšet jen ticho, ticho před bouří.
Loďstvo Federace s vírou, že nepřítel byl poražen vyplulo k základně. Trpce olitovali svůj omyl když jeden Volkov šel ke dnu pod náporem torpéd. Ponorky Tajfun okamžitě zahájily protiútok a migy startovaly z paluby druhého volkova který se stáhl do bezpečí. Nepřátelských ponorek bylo jenom 20 ale dokázali udeřit naplno. Torpéda pluly pod hladinou, migy shazovaly hlubinné miny, detonace se ozývaly do ticha noci.
Boj skončil, blokáda byla prolomena, ale za jakou cenu? Volkov, pýcha námořnictví federace i s 60-ti letadly mig-27E šel ke dnu s celou posádkou. 23 ponorek Tajfun bylo zničeno a 18 vyžaduje rozsáhlé opravy v doku, polovina pravděpodobně ani nedopluje do přístavu. I když Aliance neměla Energit díky ostrovnímu společenství teď měla prvotřídní námořnictvo.

O měsíc později stejným úsekem oceánu proplouvaly tři nákladné lodě Aliance. Pluly rychle v dvou km rozestupech vedle sebe. Federace sledovala tyhle lodě ale nezaútočila. Nebylo to za potřebí a taky nechtěli válku, alespoň pokud na základně Kalinina nedokončí první prototypy. Chtěli jen volnou cestu k základě a nákladné lodě je moc nezajímaly. Tedy pokud nepluly po jejich vodách. Kdyby ale jenom věděli co tam dělají, co vezou a proč plují tak daleko od sebe dávno by je poslali ke dnu. O pár hodin lodě zakotvili v Norském přístavu. Na druhý den se stejným úsekem plavily nákladní lodě federace jenž vezli náklad wolframu pro základnu Kalinina. Ozvala se detonace a pak další a další. Jak lodě federace narazili na miny které zde rozmístnili norské lodě. Dvě nákladní a čtyři doprovodní lodě s dělostřeleckým systémem na palubě šli ke dnu, poté co se na ně snesla kulometná střelba a záplava raket z letadel Aliance.
Federace vyhlásila okamžitou mobilizaci. Lodě z přístavů vyplovaly na pomoc základně Kalinina na kterou právě dopadaly stovky dělostřeleckých granátů ráže 180mm z lodí Hamer. Pýcha námořnictva Aliance. Byli to obrovský lodě se stovkou kanónů a protiraketovým systémem Defense-5 schopným zničit až 80 raket za vteřinu. A to všechno díky strategicky rozmístněným kulometům Vulcan. Byli to plavoucí pevnosti, ale měly i své nevýhody. Obrovská spotřeba a extrémně pomalá rychlost, proto od své výroby jenom kotvili v přístavech bez známek života.
Teď si konečně zlostně vystřelili. Obranný systém základny likvidoval asi 80% dopadajících střel ale nestačilo to. Exploze otřásaly základní a budovy se trhaly na kusy pod náporem dopadajících granátů a podzemní prostory začínaly být nestabilní. Obranný systém základny taky pálil. Na dělostřeleckou palbu odpověděl spoustu 20mm raket, ale systém Defense-5 si s nimi poradil. Jenom jedna loď kotvící na kraji formace šla ke dnu. Malý raketky plněny thermitem a TNT způsobovaly obrovský škody. I když měly jen 20mm, byli ničivé. 10m před cílem totiž explodovalo jádro z trhaviny a rozstříklo tak hořící thermit po okolí. Po každém dopadu zůstávaly v palubách propálený díry a hořící thermit se prožíral i přes několik palub. Po chvíli se loď začala pomalu potápět až kým nezmizela v hlubině. Admirál Peterson nebyl nadšenej ze ztráty lodě, ale byl vděčný že včasná evakuace zachránila hodně životů. Už v duchu viděl své vítězství, jak se základna rozpadá, jak jeho muži pročesávají ruiny a zachraňují cenné přístroje a ještě cennější Energit. Viděl jak se vrací domů a jak ho oslavují jako hrdinu. Kdyby se místo toho díval pořádně, všiml by si jak na radaru krátce blikly dvě tečky. Kdyby základnu nezahaloval mrak kouře a ohně, viděl by jak z útrob podzemního komplexu vylítají dvě kovový monstra.
Lev a Nikolaj, pojmenovány dle svých konstruktéru byli technologickým vrcholem Federace. Lev, těžká bojová loď se spoustou vysokorážních Railů, vybavena tisíckou jaderných hlavic ze silou 5MT, převážející 800 po zuby ozbrojených vojáků byla poháněna novým typem E.G. a jako záložní zdroj měla fúzní reaktor. Druhá loď, Nikolaj, byla více méně podpůrnou lodí. Pár Railů a 200 členná posádka. Vezla zásoby munice, vody a potravin. Obsahovala velké skleníky kde se pěstovala zelenina a ovoce. Též se v ní nacházeli prostory kde se chovali zvířata. Byla asi 2x větší než Lev a byla vybavena stejným systémem pohonu.
Na obloze byli vidět dva stříbrně se lesknoucí se body který vylítaly atmosférou. Základna již byla poseta spoustou kráterů a obranný systém byl zcela zničen. Ani zařízení a přístroje v podzemí již nefungovali. Jen jeden přístroj v nejhlubším podlaží základny ještě fungoval, v hloubce 28 pater pomalu nabíhal fúzní reaktor. Poté co granáty přestaly dopadat objevilo se v dálce šest vrtulníků Black Hawk a dva Chinooky. Chinooky přistály ve zničeném areálu základně kde vyložily dva tucty vojáků a různý vybavení, Hawky zatím kroužili kolem a termovizí prohledávali okolí. Reaktor již běžel na 100% a červená kontrolka zlověstně blikala a ohlašovala blížící se kolaps pláště. Nákladní loď z technikou a zásobami již dorazila k pevnině. Siréna ohlašující poškození pláště se ozývala teď již rozpadlými chodbami základně Kalinina. Obrněné transportéry a vozidla protivzdušný obrany se již vyloďují na břeh. Hluboko v pod zemí je slyšet hukot, skřípání a zvuk ohýbajícího se kovu jak se plášť reaktoru deformuje pod narůstajícím tlakem. Jeden Black Hawk zachytil v podzemí nárůst energie. Okamžitě je vydán rozkaz k ústupu. Pozdě! Země se třese a všude je slyšet hukot, plášť reaktoru povoluje. Žhavá plazma uniká do okolí a uvolňuje svou ničivou sílu. 100 km okruh se okamžitě vypaří, záře je vidět i v Evropě. Posádka lodí Hamer utrpěla těžké popáleniny. Jejich paluby jsou rozpálené, voda kolem vře a lodě ustupují. 30% posádky umírá v bolestech na následky ozáření.

Z dálky se ozývá strašlivé kvílení, znovu a znovu. Zvuk trhající ušní bubínky je stále blíž a blíž. To lodě Dračí Dech již pálí své smrtící salvy. Defense-5 jede naplno a likviduje rakety dostatečně daleko od lodi kde se následně tvoří mohutná ohnivá zeď oddělující lodě Hamer od námořnictva Federace.
Vůdci Federace již ví, že se spletli a místo pár bitevních lodí zde čeká devět plovoucích pevností. Je vydán rozkaz k ústupu a lodě Dračí Dech zaujímají půlkruhovou formaci kolem flotily Hamerů. Ty na ně pálí z děl a rychle snižují jejich počty. Každá exploze působí hrůzu. Protože když se plyn z 300 převážených raket dostane do vody, nastane peklo. Jedna z raket však prolítla obranou a poslala tak další Hamer ke dnu. Jedna z pevností se potápí ve sloupu ohně. Z 20-ti lodí Dračí Dech již zbývá pouze osm. Pod hladinou také zuří bitva. Ponorky po sobě zuřivě pálí, vypouštějí klamný cíle a uhýbají se torpédům. Počty se rychle snižují na obech stranách. Konečně dorazily posily. Letadlové lodě Volkov jsou již v dohledu a z jejich palub vylétají smrtící migy chystající se k úderu. Migy vypouštějí rakety, nestřílí však po lodích ale všude kolem nich. Mimo dosah obranného systému. Rakety explodují těsně nad hladinou a vytváří mračna bílého kouře který po chvíli zahalí flotilu hamerů do bílé mlhy.
Admirál Peterson hodnotí situaci a pečlivě sleduje dění na radaru. Zmátlo ho že lodě federace ustupují. Ale tušil že ještě není konec. Po chvíli se na radaru objevila malá tečka která se velmi rychle blížila. Zdáli byl slyšet zvuk připomínající ryk divokého prasete. Nikdo z posádky nevěděl co to bylo, byli zděšeni. Začaly pálit i když cíl neviděli, radar ho dokonale zaměřil. Cíl však byl příliš rychlý a střely ho jen neškodně míjely. Tyhle lodě měly totiž chránit přístavy nebo bombardovat pobřeží, nebyli proto schopny trefit něco co se pohybovalo rychlostí 240km/hod. Jak se signál pořád přibližoval, byl zvuk pořád hlasitější. Přidalo se k němu i hřmení a podivný skřípání. Jen pár lidí vědělo co to je. Jen ty co vymysleli tenhle ďábelský plán. Jen ty ten zvuk znali. Věděli, že jediná věc schopna takhle nesnesitelně kvílit a řvát je energitový generátor běžící za hranici svých možností. Při takovémhle přetížení je schopný krátkodobě dodat až 600% výkonu. Věděli že motory téhle lodě nejsou na takový výkon stavěny, že se jejich hřídele taví a zadírají. Věděli že se trup lodě prohýbá pod náporem 4000 hlavic Tau-2. I když ve vzdálenosti 60m od flotily ji námořníci zasály RPG bylo již pozdě. Plyn z raket okamžitě vzplál a ohnivá vlna pohltila vše v dosahu desítek km. Plovoucí pevnosti klesali ke dnu. Ty co měly štěstí a tohle peklo prožily se právě trhali na kusy pod deštěm raket z čínských migů 27E. Speciální slitina sice ochránila dvě lodě před žárem, ale oslepila jejich systém. Staly se tak snadným terčem pro rakety migů a pomalu klesaly do temnoty moře.



Nad obzorem právě vycházelo slunce a začínal nový den, první den třetí světové války.