...Nepojjitřnělá

Nepojjitřnitelná - 

inklinace k prvním nepublikovaným pracím

Oneiromanti z Apeironu,

Divotvorné koráby nekonečna,

Saltech a Universum

...

 

 

Přála si jen aby Země v pořádku doletěla do své oběžné dráhy, aby na stálých pilířích věčnosti objevovala novou paní vesmírů, rozkládajících se těsně za hranicí těch původních

hladina plodů proteoplazmy napínala hladinu hadích svalů placenty k prasknutí,

původní duch ozářil všechny fraktály tmy nad propastí,

na absolutní chvíli 

 

pod dotekem přídí pomíjivosti, dotkl se abosolutního míru,

ten jej pozdřel do svárů předurčenosti,

která nemá žádné hranice,

a hranice postrádají bránu,

jejž přikazují zavřít, jenže vy ji roztříštíte,

aby jste si mohli vybrat střípek světa

v němž není žádná válka,

 

jejímž smyslem by bylo pozřít vaši energii,

nebo proklamovat každé nové vybraní 

světa dalšího kde světla osudné dráhy

naleznou začátek přediva vlastní zhouby.

 

Nebe pak nemusí dělat již vůbec nic,

jen přihlíží jak za zavřenými víčky

budujete další ztracený ztracený svět,

jehož plazma se rozpíná,

že ani všechna moc skutečnosti,

by vás nemohla přitáhnout k jeho cíli,

ať už jde o útěk z božího jsoucna,

nebo pouhé oprávnění ke vstupu,

 

jednou zabijete všechny němé bohy,

kteří vždy vyhrají zpátky svou cenu,

jsou vždy použiti k tomu aby naposledy,

a ještě jednou obelhaly vaši důstojnost

a charakter odcházející k úklidu,

přihlížející odněkud z výšin věčnosti,

otevírající bránu do prázdnoty,

přihlížející nevyhnutelným předpovědím.

 

Neměl jsem nic menšího na práci'

odvísilal cyborg sestupující k hornímu paláci,

rozhodnutí učinilo jeden každý průnik k smrtelným,

Maldororův komiks bude jen další vesmírnou pohádkou,

po odhalení se světelná rychlost a smrt  stejně zasnoubí,

my nepřestaneme budeme běžet dál jako slavní mrtví hrdinové skutečnosti,

nikdo z nich netvrdil že jsou svobodní,

vibrace v nich běželi v dál,

a to ohromné životní vědění

se ohnulo o kruh vtipu věčnosti,

a kroky věků uviděli svůj návrat,

 

Není cesty kterou by prstenec neosvětlil,

vulkanické světlo pravého úhlu návratu,

mandragory sedimentů bilancující

návrat svých vidění,

návrat vidoucí vracející sílu životu,

dlouhým výhledům nejhlubší těžby 

z rozkoše radosti něhy lásky a odpuštění,

předivo času trhající se v jejich okolí,

přátelství podpírající celý vesmír,

 

starý narkomanův zvyk hledat účast

v opravdové pohádce zla a čisté krve rostliny,

uslazená rána odhlížející do noci,

utkaná z lidské tvářnosti počitků,

šibeniční šílenství a bláznivá víra splynou,

cítící vilné řeky jednoty protnou sokolí dráp,

v jediném oknu kamerového oka,

paprsky listů nerozmělnitelných pergamenů,

pohltí obzor rozkoše ze sítě vytvářené předurčeností,

a jako industriální individualita v klamném zdání běhu,

zaniká životem ztrácejícím se v bojeschopnosti akce,

ze které se vymaníme a ztrácíme jen bolesti,

kvanta vydávající se za sama sebe v lásku nepřeměněná,

 

hodinový industriální hotel absolutního míru,

mírumilovné sféry splývání a pobývání v oka-časoprostoro-tvorném,

světelné nůžky roztříhávají klaviaturní dech až k dětské blaženosti destrukce ticha,

nad obzorem rozpínajícím se k vodopádům slz stříšek radosti,

vystřelí kohout komínů skrz střechu penetrující cyklus rychlosti dynamické supersonie,

 

už jen hraniční výstřely zákmitem tmy roubené někam do polic,

meandry získají potřebnou výšku nevědomí a let vetne život,

z jícnů a cípů obrovské přeměny. 

myridčitý výběžek extrasenzoria mravence,

strhne struhadlo gigantické struktury textur obyvatelů opilých tajemství 

kvantová kvartální dynamika těl tětiv vnímání,

nepodstatné hříčky iluzí vedlejších cupshotů mých já,

nedohnané předsudky věd jako hydrospórický noeantropologie,

filmové pole gravitality komiksových hrdinů scénáře budoucnosti

vytvořeného k utišení bratránkového obrovského hladu po depresi

a strategií nebýt napadnutelný neuvěřitelným zdrojem,

nápadnou částí zveřejňující line-up příchozích postupů kreativity,

od zdrojů filmových krací až po záznamy nebývalé komplexity,

kamerové, karmínové a karmické synchronistce vizuální juxtapozice posedlosti.

 

V tuto hodinu toužil o jejich příběhu napsat jediné:

Hlubiné lety do vesmíru vydala do oběhu planetární korporace FlashEden,

Člověk zesmkého původu pracuje v militantní frikci Saltech,

neoantropoložka Lo Chin má smlouvu o lidskost, emoce a tělesa budoucích,

celá mise potrvá šest měsíců a bude pilotována z kabiny digitálního planetária,

v němž se naskytne příběh stroje-robota-kamery osvětlující vznik vizí o vesmíru

a všech ostatních dosud ještě normálně nemyslitelných jevech a kritériích lidského zlomu