Výběrový test

"Celá série Stopařů je vynikající," prohlásil s uspokojením doktor Alan Harper a předal objemnou složku generálovi Thorsenovi. "Velitelem skupiny může být každý z nich."

"Rád věřím, ale přesto ... nemohou být úplně stejní. To přece nejde."

"Pokud existují rozdíly, jsou tak nepatrné, že se snad nedají ani změřit," zajíkla se mladá robopsycholožka. "Šest měsíců testů a prověrek neodhalilo žádnou odchylku od normy."

"Do týdne vyberete nejlepšího!" zaznělo s vojenskou rázností.

Harper v duchu zaúpěl, ale nahlas řekl: "Zajisté, pane generále," a úslužně doprovodil vzácnou návštěvu ke dveřím.

"Nejlepšího!" vybuchl doktor, když osaměli. "Kterého?! Máme tu třicet špičkových robotů na stejné úrovni!"

"Klid, šéfe. Něco už vymyslíme."

"Budeme losovat ... použijeme rozpočítavadlo?"

"Je tu jedna možnost. Oznámíme Stopařům pokračování zkoušek i s tím, že vítěz obdrží důstojnickou hodnost. Uvidíme, jak tahle motivace zaktivizuje jejich snažení."

"Trefilas do černého, Rito! Ponechali jsme jim část mozkové kapacity volnou. Alespoň uvidíme. čím si ji naplnili."

"Doktore, tohle je můj nápad! Ráda bych jej dotáhla do konce sama."

"Souhlasím, kolegyně, i když závěrečnou zprávu stejně musím parafovat já. Někteří pánové totiž neuznávají začínající odbornice."

"Tak k čemu jste dospěli?" zeptal se generál Thorsen přesně za týden.

"Každý robot je perfektně připraven zvládnout sebetěžší úkol," začal poněkud zeširoka doktor Harper.

Generálův hlas zledovatěl: "A velitel?!"

"Dvanáctka," nezaváhala Rita ani na okamžik. "Jeho hodnocení nemá výkyvy a kvalitativně je o stupínek nad ostatními."

"Akceptuji toto rozhodnutí, pokud," významně poklepal na složku.

"Prosím," doktor Harper podepsal protokol. "Testy byly..."

"Tohle je čistě váš džob, kamaráde," zarazil generál přednášku na samém začátku a rychle se odporoučel.

"Ty jsi pěkná podvodnice, Rito! Asistenti mi prozradili, že jsi nic nového nezkoušela. Jen opakovaná cvičení."

"Žádná podvodnice, doktore! Oznámila jsem robotům přání generála Thorsena a čekala, jak se zachovají."

"No a?"

"Všichni se poctivě snažili. Trénovali střelbu, rozpoznávání stop, zatýkání a další pitominky."

"Vzorní žáci."

"Jistě. Jediný, kdo však pochopil, že pro svoji kariéru musí udělat něco navíc, byl Dvanáctka. Sám přišel za mnou."

"Takže tak trochu šplhoun a podrazák."

"Snad, ale to velení si opravdu zasloužil."

"Budiž mu přáno," usmál se doktor Harper. "Je vynalézavý."

"Dokonale využil své šance, což byl záměr výběrového testu."

"Zajímalo by mě, kolegyně, jestli jeho jednání bylo čistě náhodným impulsem, anebo mělo hlubší smysl."

"Na tuhle otázku neznám odpověď," rozpačitě pokrčila Rita rameny, ačkoliv dobře věděla, že v jistém směru pronikl Dvanáctka dostatečně hluboko.