Darth Urruz I.

Z holocronu Dartha Urruze - Má cesta k temné straně

... nevěděli, co bude dál. Pokud jsi ale ty došel až sem a našel to poslední, co po mně zbylo a co jsem se tu rozhodl zanechat, zasloužíš si znát celou pravdu.

Dlouhá staletí po zničení Sidiousova Galaktického Impéria se mě ujal řád Jediů a od mých pěti let mě cvičil velký mistr Awall Gnir.
... mírová období netrvají dlouho, a tak mě brzy řád Jediů poprvé zklamal. Tváří v tvář nespokojeným a bouřícím se obyvatelům Dantooine nedokázali ochránit životy desítek mistrů a rytířů Jedi, ale i jejich padawanů, když byla Jediská akademie na Dantooine napadena obyvateli planety. Jejich náhlá úmrtí rozechvěla samotnou Sílu, já to cítil a dlouhé dny jsem nemohl zamhouřit oči. Někdy ... nemohl jsem nic dělat.
O dva roky později byl můj mistr vypovězen z řádu, neboť se začalo šířit nepravdivé obvinění, že propadá Temné straně Síly a hrozí, že by její praktiky začal učit i mě. Mé pochybnosti o povaze řádu sílily. Když bylo Impérium, které bylo považováno za největší zlo, zničeno, proč si řád neustále hledal nové domnělé nepřátele - strašáky, proti kterým by se vymezoval? Kde bylo to zlo, jehož se všichni obávali? Můj mistr svůj osud přijal poslušně a s pokorou, avšak já toužil po pravdě, po spravedlnosti. Vždyť můj mistr vždy pomáhal všem, kterým mohl a nikdy ... Věděl můj mistr, že ho budu následovat? Nabídl mi dlouhou pouť za poznáním skutečných tajemství Síly. Řád přišel o dva Jedie. Šestnáct let mi bylo, když jsme navždy opustili své mistry a bratry. V hlubokých jeskyních, sněhových bouřích, pod hladinami oceánů i mezi hvězdami jsme pátrali po dávné minulosti řádu. A Síla se nám pomalu, ale stále více odhalovala. Po třech letech cestování všemi kouty galaxie jsme přistáli na zdánlivě opuštěné planetě. Písek a skály nás obklopovaly, kam jen naše zraky dohlédly. Můj mistr však věděl, kudy je třeba kráčet. ... Když se klesající sluneční kotouč poprvé dotkl vzdáleného obzoru a my vystoupili ze spletitého labyrintu skal, rozprostřela se před námi širá pláň pokrytá rozpadlými kamennými sloupy a lemována majestátními časem ošlehanými stavbami. Tehdy mistr poprvé vyslovil jméno Korriban. Planeta, o níž jsem do toho okamžiku nikdy neslyšel stejně jako většina členů řádu. S mistrem jsme stáli na kraji Údolí temných pánů, místa, kde odpočívali ti nejhrozivější, ba co více - ti největší. Stáli jsme na kraji nového poznání, samotné podstaty toho, co nás provázelo již od útlého dětství.